ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.1620.2009.1
sp. zn. 21 Cdo 1620/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobkyně PaedDr. H. L., zastoupené advokátem, proti žalované R. s. s., a.s., o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 27 C 99/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. června 2008, č. j. 53 Co 51/2008-43, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř. ):
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2008, č. j. 53 Co 51/2008-43, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. 10. 2007, č. j. 27 C 99/2006-20, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [ve znění do 30. 6. 2009 (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním je napadeno rozhodnutí odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1. 7. 2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony], protože ve věci samé nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou soudů [srov. například právní názor vyjádřený v odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 6. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1797/97, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým číslem 54, ročník 1999, podle něhož, jestliže pracovní poměr skončí na základě výpovědi podané podle ustanovení §46 odst. 1 písm. c) zák. práce (ve znění do 31. 12. 2006) až po dni, v němž v organizaci nastaly přijaté organizační změny, nemá to na platnost výpovědi vliv, neboť v takovém případě bylo rozhodnutí o organizační změně příčinou nadbytečnosti pracovníka (zaměstnance)] a nemá tedy po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalobkyně, která z procesního hlediska zavinila, že dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. února 2010
JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu