ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.1982.2009.1
sp. zn. 21 Cdo 1982/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce L. V. , zastoupeného JUDr. Josefem Ticháčkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Wenzigova č. 5, proti žalovanému URBI, spol. s r.o. se sídlem ve Velimi, Obránců míru č. 6, IČO 46358561, zastoupenému Michalem Kroftem, advokátem se sídlem v Praze 7, Dukelských hrdinů č. 34, o 100.000,- Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. února 2007 č.j. 25 Co 56/2007-217, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 36 C 111/2007, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. září 2008 č.j. 11 Cmo 38/2008-37, takto:
Usnesení vrchního soudu se zrušuje a věc se vrací Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 23.2.2007 č.j. 25 Co 56/2007-217 odmítl jako opožděné odvolání žalovaného podané proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 27.6.2006 č.j. 9 C 868/2002-204, kterým bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobci 100.000,- Kč a na náhradě nákladů řízení 36.226,- Kč k rukám advokáta JUDr. Josefa Ticháčka, a aby zaplatil České republice "do pokladny Okresního soudu v Kolíně" na náhradě nákladů řízení 12.226,- Kč, a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 6.375,- Kč k rukám advokáta JUDr. Josefa Ticháčka. Zjistil, že zásilka obsahující rozsudek okresního soudu byla "právnímu zástupci žalovaného", který nebyl v místě doručování zastižen, uložena "na poště" dne 29.9.2006 a že se považovala ve smyslu ustanovení §50c odst.4 občanského soudního řádu za doručenou dnem 9.10.2006, neboť adresát si ji "na poště" v desetidenní úložní době nevyzvedl. Protože odvolání žalovaného proti rozsudku okresního soudu bylo "podáno na poště" až dne 2.11.2006, je opožděné a muselo být odvolacím soudem podle ustanovení §218a občanského soudního řádu odmítnuto.
Proti tomuto usnesení krajského soudu podal žalovaný žalobu pro zmatečnost. Namítá, že okresní soud mu doručoval svůj rozsudek ze dne 27.6.2006 č.j. 9 C 868/2002-204 na adresu Praha 1, Haštalská č. 6, ačkoliv mu již dne 23.8.2006 oznámil "změnu sídla i doručovací adresy", a že na adrese svého "nového sídla" rozsudek okresního soudu převzal dne 23.10.2006. Poukazuje současně na to, že okresní soud posoudil odvolání podané žalovaným proti svému rozsudku za včasné a nepřistoupil k opětovnému doručení písemnosti, neboť "již doručení první založilo účinky doručení řádného".
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 29.10.2007 č.j. 36 C 111/2007-16 žalobě pro zmatečnost vyhověl. Vycházel ze zjištění, že okresní soud doručoval svůj rozsudek ze dne 27.6.2006 č.j. 9 C 868/2002-204 zástupcům účastníků až v září 2006 a že ho zaslal zástupci žalovaného "na starou adresu Haštalská 6, Praha 1", ačkoliv mu byla oznámena změna jeho adresy, na což "ostatně reagovalo i záhlaví rozsudku se správně uvedenou novou adresou", a že na "novou adresu" byla zásilka "neznámo kdy doslána" a adresátem převzata dne 23.10.2006. Vzhledem k tomu, že advokátům se podle ustanovení §48 odst.1 občanského soudního řádu doručuje "do místa jejich sídla", nelze považovat "uložení na poště za účinné", byla-li na zásilce uvedena jiná adresa. Odvoláním napadený rozsudek okresního soudu tedy nebyl zástupci žalovaného doručen "na základě uložení" již dnem 9.10.2006, ale teprve dne 23.10.2006, kdy zásilku skutečně převzal.
K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18.9.2008 č.j. 11 Cmo 38/2008-37 změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že žalobu pro zmatečnost zamítl, a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 18.200,- Kč k rukám advokáta JUDr. Josefa Ticháčka. Dovodil, že okresní soud sice zaslal svůj rozsudek ze dne 27.6.2006 č.j. 9 C 868/2002-204 na "nesprávnou adresu", neboť zástupce žalovaného měl v té době své sídlo na jiném místě, že však zástupce žalovaného "měl zřízenu službu pro dosílání zásilek"; protože pošta zásilku dne 27.9.2006 "doslala", byl zástupci žalovaného, i když "nikoliv zásluhou okresního soudu", doručován na "správnou adresu". Na "správné adrese" nebyl zástupce žalovaného zastižen, a proto mu zásilka byla dne 29.9.2006 uložena "na poště"; za den doručení je třeba pokládat den 9.10.2006, kterým uplynula úložní doba, a nikoliv až den 23.10.2006, kdy si adresát zásilku vyzvednul. Krajský soud proto podle názoru odvolacího soudu odmítl odvolání žalovaného v souladu se zákonem.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Namítá, že rozsudek okresního soudu nemohl být jeho zástupci náhradně doručen už proto, že si ho "osobně převzal" u okresního soudu dne 23.10.2006. Nemá podle jeho názoru oporu v provedeném dokazování závěr, že by si zástupce žalovaného rozsudek okresního soudu "vyzvedl na poště", neboť údaje uvedené na doručence jsou "rozporuplné" a bez pochybností vyplývá ze všech zjištění jen to, že rozsudek okresního soudu byl zástupci žalovaného odevzdán dne 23.10.2006. Žalovaný navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen "o.s.ř."), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. k tomu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) a že jde o usnesení, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení §238a odst.1 písm.b), §238a odst.2 a §237 odst.1 písm.a) o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř. bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Podle ustanovení §229 odst. 4 o.s.ř. žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení.
Důvodem žaloby pro zmatečnost podané podle ustanovení §229 odst. 4 o.s.ř. je skutkově nebo právně chybný (v rozporu se zákonem učiněný) závěr o tom, že odvolání muselo být odmítnuto nebo že odvolací řízení muselo být zastaveno. Žaloba pro zmatečnost podaná proti usnesení odvolacího soudu, jímž odvolací soud odmítl odvolání pro opožděnost, je tedy opodstatněná vždy, není-li usnesení odvolacího soudu věcně správné, tedy bylo-li odvolání odmítnuto pro opožděnost v rozporu se zákonem (srov. též usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24.5.2006 sp. zn. 29 Odo 783/2005, které bylo uveřejněno pod č. 147 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006).
Otázku doručení rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 27.6.2006 č.j. 9 C 868/2002-204 zástupci žalovaného advokátu Michalu Kroftovi je třeba i v současné době posoudit podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění č. 36/1967 Sb., č. 158/1969 Sb., č. 49/1973 Sb., č. 20/1975 Sb., č. 133/1982 Sb., č. 180/1990 Sb., č. 328/1991 Sb., č. 519/1991 Sb., č. 263/1992 Sb., č. 24/1993 Sb., č. 171/1993 Sb., č. 117/1994 Sb., č. 152/1994 Sb., č. 216/1994 Sb., č. 84/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 160/1995 Sb., č. 238/1995 Sb. a č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákonů č. 202/1997 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 91/1998 Sb., č. 165/1998 Sb., č. 326/1999 Sb. a č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákonů č. 27/2000 Sb., č. 30/2000 Sb., č. 46/2000 Sb., č. 105/2000 Sb., č. 130/2000 Sb., č. 155/2000 Sb., č. 204/2000 Sb., č. 220/2000 Sb., č. 227/2000 Sb., č. 367/2000 Sb., č. 370/2000 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 137/2001 Sb., č. 231/2001 Sb., č. 271/2001 Sb., č. 317/2001 Sb., č. 451/2001 Sb., č. 491/2001 Sb., č. 501/2001 Sb., č. 476/2002 Sb., č. 151/2002 Sb., č. 202/2002 Sb., 226/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 88/2003 Sb. a č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 153/2004 Sb., zákonů č. 237/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 340/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 501/2004 Sb., č. 554/2004 Sb., č. 555/2004 Sb., č. 628/2004 Sb., č. 59/2005 Sb., č. 170/2005 Sb., č. 205/2005 Sb., č. 216/2005 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 383/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 79/2006 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 113/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., č. 133/2006 Sb., č. 134/2006 Sb., č. 135/2006 Sb., č. 216/2006 Sb., č. 233/2006 Sb., č. 308/2006 Sb. a č. 315/2006 Sb., tedy podle Občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2006 (dále jen "občanského soudního řádu").
Soud doručuje písemnosti mimo jiné prostřednictvím doručujících orgánů (§45 odst.2 občanského soudního řádu), k nimž patřili též provozovatelé poštovních služeb (srov. §45a odst.1 občanského soudního řádu); prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb bylo možné písemnosti doručovat, jen jestliže podle uzavřené poštovní smlouvy vznikne povinnost provozovatele poštovních služeb dodat zásilku obsahující písemnost způsobem, který je předepsán pro doručování písemností Občanským soudním řádem (§45a odst.3 část věty před středníkem občanského soudního řádu).
Písemnost určenou advokátu soud předával doručujícímu orgánu k doručení na adresu jeho sídla; jestliže o to advokát požádal, soud předával písemnost k doručení na jinou adresu v České republice, kterou sdělil soudu, ledaže by písemnost nemohla být v označeném místě doručena způsobem předepsaným Občanským soudním řádem (srov. §48 odst.1 občanského soudního řádu).
Nebyl-li na adrese uvedené v ustanovení §48 odst.1 občanského soudního řádu zastižen advokát nebo osoba, která by byla oprávněna písemnost určenou advokátu přijmout, doručující orgán písemnost uložil (§48 odst.3 občanského soudního řádu); to však neplatilo, zjistil-li doručující orgán, že advokát zemřel, že se odstěhoval nebo že není v místě doručování znám, a v takovém případě doručující orgán písemnost vrátil se zprávou o tom soudu, který mu ji předal k doručení (srov. §50a odst.1 občanského soudního řádu), ledaže mu soud dal pokyn k uložení písemnosti i pro případ, že by se advokát odstěhoval nebo že by nebyl v místě doručování znám (srov. §50a odst.2 občanského soudního řádu).
Byla-li písemnost uložena, zanechal doručující orgán v místě doručování advokátu výzvu, aby si písemnost vyzvedl, ledaže by v místě doručování nebylo možné zanechat výzvu v adresátově domovní nebo jiné jím užívané schránce a ani na jiném vhodném místě (srov. §50c odst.1 občanského soudního řádu). Nebyla-li písemnost, která měla být doručena do vlastních rukou, vyzvednuta do 10 dnů od uložení, považoval se poslední den lhůty za den doručení, i když se advokát o uložení nedozvěděl; to neplatilo jen tehdy, bylo-li náhradní doručení písemnosti vyloučeno nebo bylo-li uložení písemnosti neúčinné (srov. §50c odst.4 občanského soudního řádu).
V projednávané věci bylo za řízení před soudy zjištěno, že rozsudek ze dne 27.6.2006 č.j. 9 C 868/2002-204 odevzdal okresní soud dne 25.9.2006 České poště, s.p. k doručení zástupci žalovaného advokátu Michalu Kroftovi na adresu "Praha 1, Haštalská č. 6", ačkoliv předseda senátu okresního soudu nařídil doručení písemnosti na adresu "Praha 7, Dukelských hrdinů č. 34", kterou advokát Michal Kroft sdělil ve svém podání ze dne 22.8.2006 (došlým okresnímu soudu dne 23.8.2006) jako novou adresu svého sídla. Podle záznamů uvedených na doručence dala "Pošta Praha 1" dne 27.9.2006 pokyn "Doslat Dukelských hrdinů 34, Praha 7", dne 29.9.2006 byla zásilka uložena u "Pošty Praha 7" (s tím, že adresátu byla zanechána výzva k vyzvednutí uložené zásilky) a adresát (advokát Michal Kroft) si zásilku osobně vyzvedl u "Pošty Praha 7" dne 23.10.2006. Tvrzení žalovaného, že si advokát Michal Kroft písemnost vyzvedl dne 23.10.2006 "osobně" u okresního soudu, nemá oporu v obsahu spisů, které (naopak) spolehlivě vypovídají o tom, že si ji vyzvedl jako uloženou zásilku na příslušné provozovně České pošty, s.p.
S názorem odvolacího soudu, který z uvedených skutečností dovodil, že písemnost (rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 27.6.2006 č.j. 9 C 868/2002-204) byla účinně uložena na provozovně České pošty, s.p. dne 29.9.2006 a že desetidenní úložní doba k vyzvednutí písemnosti marně uplynula dnem 9.10.2006 však dovolací soud nesouhlasí.
Okresní soud písemnost odevzdal k doručení advokátu Michalu Kroftovi (z obtížně pochopitelných důvodů, neboť postupoval v rozporu s pokynem předsedy senátu) na adresu "Praha 1, Haštalská č. 6". Protože se adresát z této adresy - jak je z obsahu spisu nepochybné - odstěhoval, protože doručující orgán (Česká pošta, s.p.) o tom - jak vyplývá z pokynu k "dosílce" na adresu "Praha 7, Dukelských hrdinů č. 34" - věděl a protože okresní soud nedal doručujícímu orgánu pokyn, aby zásilku uložil, i kdyby se adresát odstěhoval, měl doručující orgán postupovat podle ustanovení §50a odst.1 a 2 občanského soudního řádu a vrátit písemnost okresnímu soudu ze zprávou o tom, že se "adresát odstěhoval". Na uvedeném závěru nic nemění ani to, že advokát Michal Kroft zřejmě měl - jak dovodil odvolací soud - "zřízenu službu pro dosílání zásilek"; Občanský soudní řád - jak vyplývá zejména z ustanovení §50a odst.1 a 2 občanského soudního řádu - totiž "dosílání" písemností na jinou adresu neumožňoval a předepisoval pro případ "odstěhování se adresáta" jen to, aby doručující orgán "písemnost vrátil se zprávou o tom soudu, který mu ji předal k doručení".
Prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb bylo možné - jak uvedeno již výše - písemnosti doručovat, jen jestliže podle uzavřené poštovní smlouvy vznikla povinnost provozovatele poštovních služeb dodat zásilku obsahující písemnost způsobem, který byl předepsán pro doručování písemností Občanským soudním řádem. Z ustanovení §45a odst.3 části věty před středníkem občanského soudního řádu je třeba současně dovodit, že účinné jsou pouze takové úkony provozovatele poštovních služeb, jenž převzal od soudu k doručení zásilku s písemností, jestliže odpovídají požadavkům, které předepisoval pro doručování písemností Občanský soudní řád; to samozřejmě platí i tehdy, kdyby takový úkon sice byl v souladu s příslušnými (řádně schválenými) Poštovními podmínkami, avšak by nevyhovoval požadavkům Občanského soudního řádu. Z uvedeného důvodu tedy nebylo možné vycházet z úkonů "dosílky" (dodání zásilky na jiném místě než v označené adrese pro doručení), neboť odporovaly postupu, který byl předepsán pro doručování písemností Občanským soudním řádem.
Z uvedeného vyplývá, že není v souladu se zákonem závěr odvolacího soudu, podle kterého byla písemnost (rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 27.6.2006 č.j. 9 C 868/2002-204) náhradně doručena advokátu Michalu Kroftovi již dnem 9.10.2006. Adresát tuto písemnost - navzdory nesprávnému postupu při jejím doručování - převzal teprve dne 23.10.2006. Při posuzování opožděnosti odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 27.6.2006 č.j. 9 C 868/2002-204 proto mělo být za této situace vycházeno z doručení, k němuž došlo převzetím písemnosti dne 23.10.2006.
Protože usnesení odvolacího soudu není správné, Nejvyšší soud České republiky je podle ustanovení §243b odst. 2 části věty za středníkem o.s.ř. zrušil a věc vrátil Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta první o.s.ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný. V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§226 odst. 1, §243d odst. 1 část věty první za středníkem a věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. října 2010
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu