ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.2810.2009.1
sp. zn. 21 Cdo 2810/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce R. W., zastoupeného Mgr. Radimem Janouškem, advokátem se sídlem v Olomouci, Šantova č. 2, proti žalovanému KOVO DRUŽSTVU Olomouc, družstvu se sídlem v Hlubočkách, Dukelských hrdinů č. 29, IČ 000311864, zastoupenému JUDr. Zdeňkem Novákem advokátem se sídlem v Přerově, Čechova č. 2, o 195.656,- Kč, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 11 C 197/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. srpna 2008 č.j. 16 Co 175/2008-240, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst.2 o.s.ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12.8.2008 č.j. 16 Co 175/2008-240, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 28.3.2008 č.j. 11 C 197/2004-204 ve věci samé (tj. ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba na zaplacení 195.656,- Kč), není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř., neboť ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Odvolací soud vyložil otázku, zda projev vůle - spočívající v příslibu nástupnictví žalovaného v pracovněprávním vztahu žalobce a zaměstnavatele P. P. - obsažený „v ujednání ze dne 29.9.1998 je způsobilým podkladem pro přechod práv a povinností na žalovaného a zda došlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů dle §249 zákoníku práce tehdy platného“ (jsa současně vázán právním názorem vysloveným v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5.6.2007 č.j. 21 Cdo 506/2006-114, kterým byly zrušeny rozsudek krajského soudu v Ostravě ze dne 10.10.2005 č.j. 16 Co 318/2005-92 a rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 24.2.2005 č.j. 11 C 197/2004-66, a věc byla vrácena Okresnímu soudu v Olomouci k dalšímu řízení), v souladu se zákonem a s ustálenou judikaturou soudů (srov. například právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.10.1996 sp. zn. 3 Cdon 946/96, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 1997, pod č. 29, v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9.6.1999 sp. zn. 21 Cdo 253/99, uveřejněný v Soudních rozhledech č. 6, roč. 1999, a v rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29.8.1994, sp. zn. 6 Cdo 82/94, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 38, roč. 1995) a jeho rozhodnutí tedy nemá po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst.5 věty první a §218 písm.c) o.s.ř. odmítl.
Z dovolání vyplývá, že žalobce podává dovolání rovněž proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení „před soudy všech stupňů“ (a to tak, že byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému na nákladech řízení „před soudy všech stupňů 103.036,- Kč“ „k rukám JUDr. Zdeňka Nováka, advokáta“) . Dovolání žalobce proti tomuto výroku, který má z pohledu formy rozhodnutí povahu usnesení (srov. §167 odst. 1), není přípustné (srov. §237 až §239 o. s. ř.), a to bez ohledu na to, zda jde o měnící či potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení nebo o náhradu nákladů odvolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003).
Protože dovolání i v této části směruje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je také v této části - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. září 2010
JUDr. Zdeněk Novotný, v. r.
předseda senátu