ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.2993.2009.1
sp. zn. 21 Cdo 2993/2009
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobců a) J. H. , b) B. H. a c) V. V všech zastoupených Mgr. Ing. Vojtěchem Levorou, advokátem se sídlem v Plzni, Slovanská č. 136, proti žalovaným 1) JITEX Písek a.s. se sídlem v Písku, U Vodárny č. 1506, IČO 60826991, zastoupenému JUDr. Janem Starým, advokátem se sídlem v Písku, U Vodárny č. 1506, 2) První inkasní, spol. s r.o. v likvidaci se sídlem v Praze 3, Jeseniova č. 101, IČO 25608479, a 3) Ing. J. Š. , zastoupenému JUDr. Reginou Soukupovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Konviktská č. 12, o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 6 C 292/2005, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. listopadu 2008 č.j. 6 Co 1788/2008-308, takto:
I. Dovolání žalovaných proti rozsudku krajského soudu ve výroku, kterým byla určena neplatnost veřejné nedobrovolné dražby konané dne 18.1.2001 v Plzni ohledně spoluvlastnického podílu žalobkyně c) na nemovitostech, označených jako "obytná budova a pozemek v ulici Na Roudné 31 v Plzni, sestávající se z pozemkové parcely č. 11967 a stavby č.p. 437, zapsané na LV č. 7749 pro k.ú. Plzeň", se zamítá ; jinak se ve výroku ve věci samé a ve výrocích o náhradě nákladů řízení mezi žalobci a) a b) a žalovanými rozsudek krajského soudu zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací Krajskému soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení.
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni c) na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně 3.690,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Ing. Vojtěcha Levory, advokáta se sídlem v Plzni, Slovanská č. 136.
Odůvodnění:
Žalobci se domáhali, aby bylo určeno, že je neplatná veřejná nedobrovolná dražba konaná dne 18.1.2001 v Plzni, jejímž předmětem byly nemovitosti ve spoluvlastnictví žalobců, a to "obytná budova a pozemek v ulici Na Roudné 31 v Plzni, sestávající se z pozemkové parcely č. 11967 a stavby č.p. 437, zapsané na LV č. 7749 pro k.ú. Plzeň". Žalobu zdůvodnili zejména tím, že žalovaný 1) jako navrhovatel dražby uzavřel dne 7.11.2000 se žalovaným 2) smlouvu o provedení veřejné dražby k vymožení jeho pohledávky za žalobcem a) ve výši 1.282.609,70 Kč, která mu byla přiznána "pravomocným a vykonatelným směnečným platebním rozkazem", a že při dražbě konané dne 18.1.2001 se vydražitelem nemovitostí stal žalovaný 3). Žalobci mají za to, že uvedená dražba je neplatná, neboť žalobce a) podnik, k němuž náleží vymáhaná pohledávka ze směnky, dne 7.1.1998 prodal obchodní společnosti SAVEKO spol. s r.o. se sídlem v Plzni - Křimicích, U Horničky, v důsledku čehož se kupující stal dlužníkem místo žalobce a). Vymáhaná pohledávka není ani zajištěna zástavním právem, které by vázlo na předmětných nemovitostech; žalovaný 1) sice uzavřel se žalobci dne 9.6.1997 zástavní smlouvu, avšak nebyla jí zajištěna vymáhaná pohledávka, neboť "závazek ze směnky je závazek bez kauzálního vztahu a nelze proto doložit, že se jedná o tentýž závazek, který byl zajištěn zástavní smlouvou ze dne 9.6.1997, když v této zástavní smlouvě není výslovně uvedeno, že předmětná pohledávka je pohledávkou ze směnky".
Okresní soud v Písku rozsudkem ze dne 24.7.2003 č.j. 6 C 372/2002-75 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení žalovanému 1) 10.225,- Kč a žalovanému 3) 10.150,- Kč a že "žalovaný 2) nemá právo na náhradu nákladů řízení". Dospěl k závěru, že nedobrovolnou veřejnou dražbu navrhl žalovaný 1) pro pohledávku přiznanou mu vykonatelnými směnečnými platebními rozkazy v celkové výši 1.897.207,- Kč, že zástavní smlouva sjednaná dne 9.6.1997 mezi žalobci a žalovaným 1) "byla uzavřena pro pohledávku ze smlouvy o vyrovnání závazků a pohledávek ze dne 4.9.1996 v celkové výši 3.076.087,90 Kč" a že na základě smlouvy o prodeji podniku ze dne 7.1.1998 přešel "směnečný dluh ze všech předmětných směnek" na kupující obchodní společnost SAVEKO spol. s r.o. Vzhledem k tomu, že žalobce a) "ručí za splnění převáděných závazků" a že prodej podniku nebyl žalovanému 1) jako věřiteli žalobce a) nikým oznámen, proběhla veřejná nedobrovolná dražba dne 18.1.2001 v souladu se zákonem.
K odvolání žalobců Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 16.1.2004 č.j. 6 Co 2473/2003-98 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhověl, a rozhodl, že každému ze žalobců je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů každý ze žalovaných po 2.425,50 Kč, vše k rukám advokáta Mgr. Ing. Vojtěcha Levory. Na základě skutkových zjištění soudu prvního stupně dovodil, že při přechodu vymáhané pohledávky na základě smlouvy o prodeji podniku ze dne 7.1.1998 přešlo na obchodní společnost SAVEKO spol. s r.o. "i její zajištění zástavním právem", vzniklé podle zástavní smlouvy ze dne 9.6.1997. V době dražby proto měl žalovaný 1) jako navrhovatel dražby vůči žalobci a) "pohledávku pouze z titulu ručení", která však zástavním právem zajištěna nebyla. Protože pohledávka žalovaného 1) za žalobcem a) nebyla "v době podání návrhu na provedení dražby zajištěna zástavním právem, nebyl žalobce a) dlužníkem ve smyslu ustanovení §36 odst.5 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách (dále též jen "zákona o veřejných dražbách), a žalovaný 1) zástavním věřitelem ve smyslu ustanovení §36 odst.3 zákona o veřejných dražbách. Veřejná dražba konaná dne 18.1.2001 je podle §48 odst.3 věty první zákona o veřejných dražbách neplatná, neboť žalovaný 1) nebyl dražebním věřitelem ve smyslu ustanovení §36 odst.3 zákona o veřejných dražbách a nebyla tedy "splněna podmínka" uvedená v §36 odst.1 zákona o veřejných dražbách.
K dovolání žalovaných Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 15.11.2005 č.j. 21 Cdo 2672/2004-144 rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vzhledem k tomu, že zástavní právo k předmětným nemovitostem bylo zřízeno na základě zástavní smlouvy uzavřené mezi žalobci a žalovaným 1) dne 9.6.1997 a že nárok žalovaného 1) na uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy vznikl v době do 31.8.1998, řídilo se uspokojení pohledávky žalovaného 1) i v době provedení dražby ustanovením §151f odst.1 občanského zákoníku ve znění účinném do 31.8.1998; veřejná nedobrovolná dražba proto mohla být podle ustanovení §36 odst.1 zákona o veřejných dražbách provedena, jen jestliže vykonatelné soudní rozhodnutí, vykonatelný rozhodčí nález nebo notářský zápis se svolením k vykonatelnosti zástavnímu věřiteli buď přiznaly vůči vlastníkům (majitelům) zástavy (zástavním dlužníkům) pohledávku s tím, že uspokojení této pohledávky se oprávněný zástavní věřitel může domáhat jen z výtěžku prodeje zástavy, nebo uložily dlužníku zaplatit zajištěnou pohledávku, domáhá-li se zástavní věřitel prodeje zástavy, která je ve vlastnictví dlužníka. Vykonatelnými rozhodnutími soudu (směnečnými platebními rozkazy) byla zajištěná pohledávka přisouzena žalovanému 1) jen proti žalobci a) jako "osobnímu" dlužníku, a proto se žalovaný 1) mohl důvodně domáhat ve smyslu ustanovení §36 odst.1 zákona o veřejných dražbách provedení dražby jen vůči žalobci a) [za předpokladu, že v době provedení dražby nepřestal být dlužníkem ze zajištěné pohledávky] a jen ohledně jeho majetku, popřípadě za podmínek vyplývajících z ustanovení §143 odst.1 písm.b) a §145 odst.3 občanského zákoníku též majetku patřícího do společného jmění žalobců a) a b). Žalobce a) by přestal být dlužníkem ze zajištění pohledávky, kdyby opravdu - jak žalobci tvrdili - smlouvou ze dne 7.1.1998 žalobci a) a c) prodali svůj podnik obchodní společnosti SAVEKO spol. s r.o. Protože z dosud provedených důkazů však takový závěr bez pochybností nevyplývá, dovolací soud uložil soudům, aby v dalším řízení vedly žalobce postupem podle §118a odst. 3 občanského soudního řádu k tomu, aby označili k prokázání svého tvrzení další důkazy, které by bez jakýchkoliv pochybností spolehlivě objasnily nejen to, zda opravdu došlo k uzavření smlouvy o prodeji podniku, ale i okolnost, zda nešlo o úkon jen předstíraný (simulovaný).
Okresní soud v Písku v dalším řízení rozsudkem ze dne 10.4.2008 č.j. 6 C 292/2005-277 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení žalovanému 1) částku 57.117,90,- Kč k rukám advokáta JUDr. Jana Starého a žalovanému 3) částku 33.750,30,- Kč k rukám advokátky JUDr. Reginy Soukupové a že žalovaný 2) "nemá právo na náhradu nákladů řízení". Po doplněném dokazování dospěl k závěru, že smlouva o prodeji podniku ze dne 7.1.1998 je podle ustanovení §39 občanského zákoníku neplatná, neboť se - s přihlédnutím k tomu, že neobsahuje jednoznačně uvedenou kupní cenu, že neobsahuje ani zmínku o směnečných závazcích žalobce, ačkoliv uvedené směnky byly splatné ke dni (v době) uzavření této smlouvy, že prodej podniku nelze doložit zápisem v obchodním rejstříku, že obchodní společnost SAVEKO spol. s.r.o. nemá v obchodním rejstříku založeny účetní uzávěrky z let 1997, 1998 ani jiné listiny, že kupující v rozporu s ustanovením §477 odst. 4 obchodního zákoníku neoznámil věřitelům převzetí závazků prodávajících a způsob prodeje a že k přebírání zboží došlo bez jakékoliv inventury a soupisu zboží - "jeví jako účelový právní úkon", a že proto žalobce neprokázal přechod práv a povinností na obchodní společnost SAVEKO spol. s r.o. Veřejnou nedobrovolnou dražbu ze dne 18.1.2001 považoval soud prvního stupně za platnou, když "z vykonatelných titulů vyplývá, že směřují vůči žalobci a), vůči žalobkyni b) podle ustanovení §143 odst. 1 písm. b) a §145 odst. 3 občanského zákoníku a vůči žalobkyni c) z titulu ustanovení §835 odst. 2 občanského zákoníku, neboť bylo prokázáno, že žalobce a) a žalobkyně c) spolu podnikali a jsou tedy povinni splnit závazky vzniklé z tohoto podnikání společně".
K odvolání žalobců Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 13.11.2008 č.j. 6 Co 1788/2008-308 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhověl, a rozhodl, že každému ze žalobců je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů každý ze žalovaných 10.112,- Kč, vše k rukám advokáta Mgr. Ing. Vojtěcha Levory. Ztotožnil se se soudem prvního stupně v tom, že smlouva o prodeji podniku uzavřená dne 7.1.1998 mezi žalobci a) a c) jako prodávajícími a obchodní společností SAVEKO, spol. s r.o. jako kupujícím je neplatná podle ustanovení §39 občanského zákoníku, neboť svým účelem obchází zákon. Vycházeje z právního názoru obsaženého v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.11.2005 č.j. 21 Cdo 2672/2004-144 (jehož nerespektování současně soudu prvního stupně vytknul) odvolací soud dále dovodil, že proti zástavním dlužníkům nemohla být splněna podmínka pro provedení dražby uvedená v ustanovení §36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách a že podle soudních rozhodnutí (vykonatelných směnečných platebních rozkazů) mohla být veřejná nedobrovolná dražba provedena jen vůči žalobci a), popřípadě za podmínek vyplývajících z ustanovení §143 odst.1 písm.b) a §145 odst.3 občanského zákoníku rovněž vůči žalobkyni b), nikoliv však také proti žalobkyni c). Protože veřejná nedobrovolná dražba ze dne 18.1.2001 je vůči žalobkyni c) podle ustanovení §48 odst.3 zákona o veřejných dražbách neplatná, je z tohoto důvodu - aniž by bylo potřebné zabývat se ve vztahu k žalobkyni b) splněním podmínek vyplývajících z ustanovení §143 odst.1 písm.b) a §145 odst.3 občanského zákoníku - neplatná celá dražba, když "ve smyslu ustanovení §41 občanského zákoníku vadu části právního úkonu (dražby) nelze od jeho ostatního obsahu oddělit" (předmětné nemovitosti byly "draženy jako celek, nikoli jen jejich část").
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podali všichni žalovaní dovolání.
Žalovaný 1) ve svém dovolání odvolacímu soudu vytýká, že se - na rozdíl od soudu prvního stupně - nezabýval skutečností, že mezi žalobci a) a c) byla uzavřena dne 1.1.1993 smlouva o sdružení podle ustanovení §829 a násl. občanského zákoníku, že žalobci a) a c) společně podnikali ve velkoobchodě s textilem a provozu maloobchodní prodejny, že žalobce a) byl pověřen vedením účetnictví a vystupováním navenek tohoto sdružení a že ze smlouvy o sdružení vyplývá, že za úhradu pohledávky žalovaného 1) odpovídá i žalobkyně c), i když nalézací řízení bylo "vedeno jen proti žalobci a), který sdružení zastupoval a ve věci jednal svým jménem". Protože účastníci sdružení odpovídají za své dluhy společně a nerozdílně, bylo třeba u žalobců a) a c) "zkoumat jejich individuální odpovědnost za pohledávky třetích osob ve vztahu k nedobrovolné dražbě spoluvlastnického podílu žalobkyně c) na dražených nemovitostech". Žalovaný 1) navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaný 2) namítá, že žalovaný 1) měl "vykonatelnou pohledávku proti všem zástavním dlužníkům (žalobcům)", neboť žalobkyně b) je manželkou žalobce a), jejich společné jmění manželů nebylo nijak zúženo či zrušeno a ve smyslu ustanovení §143 odst. 1 písm. b) a §145 odst.3 občanského zákoníku byla "žalobkyně b) zákonným spoludlužníkem žalobce a) a žalovaný 1) se mohl domáhat uspokojení z majetku žalobce a)", že rovněž žalobkyně c) je "zákonným spoludlužníkem žalobce a) ve smyslu ustanovení §835 odst. 2 občanského zákoníku" a že proto za splnění svých společných závazků odpovídají žalobci celým svým majetkem; napadená veřejná nedobrovolná dražbě je proto platná. Žalovaný 2) navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaný 3) namítl, že všechny podmínky pro konání veřejné nedobrovolné dražby uvedené v ustanovení §36 odst.1 a 3 zákona o veřejných dražbách byly splněny, neboť žalobce byl "ve smyslu tohoto zákona dlužníkem", žalovaný měl "platný exekuční titul proti žalobci a)" a "předmětné nemovitosti jsou způsobilé jako předmět dražby". Zástavní právo bylo zřízeno "zástavní smlouvou podepsanou všemi spoluvlastníky (žalobci)"; žalobkyně c) tedy "podepsala zástavní smlouvu, udělila výslovný souhlas s prodejem nemovitostí v případě prodlení žalobce a) s úhradou zajištěných pohledávek" a "měla povinnost strpět prodej nemovitostí", i když nebyla "obligačním dlužníkem pohledávek, na něž se vztahoval exekuční titul". Žalovaný 3) navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalobci navrhli, aby dovolací soud dovolání žalovaných zamítl. Uvedli, že je platná smlouva, kterou žalobci a) a c) prodali svůj podnik obchodní společnosti SAVEKO spol. s r.o., a že důkazní břemeno o neplatnosti smlouvy bylo na straně žalovaných, kteří je neunesli. Žalovaný 1) má pohledávku přiznanou vykonatelnými směnečnými platebními rozkazy jen vůči žalobci a), proti žalobkyním b) a c) nemá "exekuční titul" a nemohl tedy "dražit předmětnou nemovitost minimálně proti žalobkyním b) a c)". Protože není možné dražené věci podle téže dražební vyhlášky vydražit jen částečně a protože "totéž platí i pro podíly na věci", je veřejná nedobrovolná dražba ze dne 18.1.2001 neplatná.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen "o.s.ř."), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. a že jde o rozsudek, proti kterému je podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadený rozsudek ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř. bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je zčásti opodstatněné.
Z hlediska skutkového stavu bylo v projednávané věci mimo jiné zjištěno, že k předmětu dražby bylo zřízeno na základě zástavní smlouvy uzavřené mezi žalobci a žalovaným 1) dne 9.6.1997 zástavní právo ve prospěch pohledávky žalovaného 1) ze smlouvy o vyrovnání závazků a pohledávek ze dne 4.9.1996, v níž se žalobce a) zavázal uhradit žalovanému 1) jeho "pohledávky ze směnek" v celkové výši 3.482.615,- Kč v sedmi splátkách (poslední splatné dne 30.6.1998), že "pohledávky ze směnek" bylo uloženo zaplatit pravomocnými a vykonatelnými směnečnými platebními rozkazy pouze žalobci a) a že žalobci a) a c) uzavřeli dne 7.1.1998 s obchodní společností SAVEKO spol. s r.o. se sídlem v Plzni - Křimicích, U Horničky smlouvu o prodeji svého podniku. Předmět dražby (v žalobě označený jako "obytná budova a pozemek v ulici Na Roudné 31 v Plzni, sestávající se z pozemkové parcely č. 11967 a stavby č.p. 437, zapsané na LV č. 7749 pro k.ú. Plzeň"), provedené dne 18.1.2001, byl ve společném jmění žalobců a) a b) co do jedné ideální poloviny a ve vlastnictví žalobkyně c) co do druhé ideální poloviny.
Projednávanou věc je třeba i v současné době posoudit - s ohledem na to, že napadená veřejná dražba byla provedena dne 18.1.2001 - podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném do 30.4.2001.
Vzhledem k tomu, že právo žalovaného 1) na uspokojení ze zástavy vzniklo v době do 31.8.1998, mohly být podmínky k provedení veřejné nedobrovolné dražby podle ustanovení §36 odst.1 zákona o veřejných dražbách splněny - jak bylo již vysvětleno v předchozím rozsudku dovolacího soudu ze dne 15.11.2005 č.j. 21 Cdo 2672/2004-144, který byl uveřejněn pod č. 16 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006 - jen tehdy, kdyby vykonatelné soudní rozhodnutí, vykonatelný rozhodčí nález nebo notářský zápis se svolením k vykonatelnosti přiznaly žalovanému 1) vůči žalobcům (jako zástavním dlužníkům) pohledávku "s dodatkem", že se jejího uspokojení může domáhat z výtěžku prodeje nebo jiného zpeněžení zástavy, nebo kdyby se žalovaný 1) domáhal prodeje zástavy, která by byla ve vlastnictví toho, komu bylo vykonatelným rozhodnutím soudu, vykonatelným rozhodčím nálezem nebo notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti uloženo zajištěnou pohledávku (popřípadě též její příslušenství) zaplatit. Odvolací soud správně dovodil, že vůči žalobkyni c) podmínky k provedení veřejné nedobrovolné dražby jejího spoluvlastnického podílu na zástavě nebyly splněny, neboť vůči ní - i kdyby uzavřela se žalobcem a) smlouvu o sdružení (§829 a násl. občanského zákoníku) a i kdyby proto byla ze závazků vůči žalovanému 1) a jiným třetím osobám zavázána společně a nerozdílně se žalobcem a) [§835 odst.2 občanského zákoníku] - nebylo vydáno žádné soudní rozhodnutí nebo rozhodčí nález a ani sepsán notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, které by žalovanému 1) přiznávalo jeho pohledávku, a že tedy veřejná nedobrovolná dražba ze dne 18.1.2001 nemůže být platná v části, v níž byl prodán (vydražen) spoluvlastnický podíl žalobkyně c) na předmětných nemovitostech.
V návaznosti na uvedené odvolací soud dospěl k závěru, že smlouva o prodeji podniku ze dne 7.1.1998 uzavřená s obchodní společností SAVEKO spol. s r.o. sice není platná, neboť svým účelem obchází zákon (správně z důvodů zjištěných soudy by smlouva o prodeji podniku ze dne 7.1.1998 byla neplatná podle ustanovení §37 odst.1 občanského zákoníku, neboť šlo o simulovaný právní úkon a nebyla tedy učiněna vážně), avšak z důvodu týkajícího se žalobkyně c) je neplatná celá dražba, když "ve smyslu ustanovení §41 občanského zákoníku vadu části právního úkonu (dražby) nelze od jeho ostatního obsahu oddělit" (předmětné nemovitosti byly "draženy jako celek, nikoli jen jejich část"). S tímto závěrem odvolacího soudu nelze souhlasit.
Veřejnou dražbou prováděnou podle zákona o veřejných dražbách se rozumí - jak vyplývá z ustanovení §2 písm.a) tohoto zákona - veřejné jednání, jehož účelem je převod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, jakož i veřejné jednání, které bylo ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání. Konání veřejné dražby vyhlásí dražebník dražební vyhláškou, v níž mimo jiné uvede označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství, jakož i popis stavu, v němž se předmět dražby nachází, a jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu. Bylo-li při veřejné dražbě učiněno podání, udělí licitátor příklep tomu účastníku dražby, který učinil nejvyšší podání. Po ukončení dražby vyhotoví dražebník bez zbytečného odkladu protokol o provedené dražbě, v němž mimo jiné uvede označení předmětu dražby a jeho příslušenství, označení vydražitele a cenu dosaženou vydražením (nejvyšší podání).
Vlastnictví nebo jiné právo k předmětu veřejné dobrovolné dražby přechází na vydražitele k okamžiku udělení příklepu, a to za předpokladu, že uhradil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením (§30 odst. 1 zákona o veřejných dražbách). K přechodu vlastnictví na vydražitele nedochází - jak je tomu například při veřejné dražbě organizované podle zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů (srov. právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29.7.1999 sp. zn. 2 Cdon 1034/97, který byl uveřejněn pod č. 25 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001) - na základě smlouvy a ani rozhodnutím státního orgánu, ale podle právní skutečnosti, kterou je příklep licitátora [srov. §2 písm. a) zákona o veřejných dražbách a §132 odst.1 občanského zákoníku].
Vzhledem k tomu, že k přechodu vlastnictví na vydražitele ve veřejné nedobrovolné dražbě nedochází na základě právního úkonu (a samozřejmě ani dražba samotná není právním úkonem), nelze již z tohoto důvodu v projednávané věci aplikovat ustanovení §41 občanského zákoníku a dovozovat z něho neplatnost "celé" napadené veřejné nedobrovolné dražby proto, že její "část nelze oddělit od ostatního obsahu".
Předmětem veřejné nedobrovolné dražby může být nejen celá věc, ale i jen spoluvlastnický podíl. Prodává-li se ve veřejné nedobrovolné dražbě věc v podílovém spoluvlastnictví více osob, posuzuje se otázka platnosti takové dražby vůči každému z takových spoluvlastnických podílů na vydražené věci samostatně; nemůže být tedy vyloučeno ani to, že bude (může být) shledáno neplatným vydražení pouze některého z více spoluvlastnických podílů na prodané věci. Z toho, že soud shledá důvod neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby ohledně některého ze spoluvlastnických podílů na prodané věci, proto bez dalšího nevyplývá, že by byla neplatná "celá" veřejná nedobrovolná dražba. Ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu na předmětných nemovitostech, který byl ve společném jmění žalobců a) a b), se tedy nemůže zakládat neplatnost dražby na důvodu, týkajícím se jen žalobkyně c) a jejího spoluvlastnického podílu.
Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je správný jen ve výroku, kterým byla určena neplatnost veřejné nedobrovolné dražby konané dne 18.1.2001 v Plzni ohledně spoluvlastnického podílu žalobkyně c); v tomto rozsahu proto Nejvyšší soud ČR dovolání žalovaných podle ustanovení §243b odst.2 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.
V dovolacím řízení žalobkyni c) vznikly - s přihlédnutím k tomu, že její poměr účastenství na věci činí s ohledem na výši spoluvlastnických podílů žalobců na předmětných nemovitostech 50% - v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 2.925,- Kč [srov. §8, §10 odst. 3, §18 odst. 1 a §19a vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č.110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 150,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), celkem ve výši 3.075,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně c) advokát Mgr. Ing. Vojtěch Levora osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1556/2004, který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005) k nákladům řízení, které žalovanému 1) za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. §137 odst.1 a 3 a §151 odst.2 větu druhou o.s.ř.) ve výši 615,- Kč. Protože dovolání žalovaných směřující vůči žalobkyni c) bylo zamítnuto, dovolací soud jim podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř. uložil, aby žalobkyni c) náklady v celkové výši 3.690,- Kč nahradili. Žalovaní jsou povinni přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit společně a nerozdílně k rukám advokáta, který žalobkyni c) v tomto řízení zastupoval (§149 odst. 1 o.s.ř.).
Ve výroku, kterým bylo rozhodnuto ve věci neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby konané dne 18.1.2001 v Plzni ve vztahu ke spoluvlastnickém podílu ve společném jmění žalobců a) a b) spočívá rozsudek odvolacího soudu na nesprávném právním posouzení věci. Nejvyšší soud ČR proto rozsudek odvolacího soudu v tomto výroku ve věci samé, jakož i v akcesorických výrocích o náhradě nákladů řízení mezi žalobci a) a b) a žalovanými podle ustanovení §243b odst. 2 části věty za středníkem o.s.ř. zrušil a věc v tomto rozsahu podle ustanovení §243b odst. 3 věty první o.s.ř. vrátil Krajskému soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení.
Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale ve vztahu mezi žalobci a) a b) a žalovanými znovu i o nákladech původního řízení (§243d odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. září 2010
JUDr. Ljubomír Drápal, v.r.
předseda senátu