ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.3786.2010.1
sp. zn. 21 Cdo 3786/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy ve věci péče o nezletilé L. D. , R. D. a A. V. D. , zastoupené Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně, Šilingrovo náměstí č. 3/4, jako opatrovníkem, děti Ing. R. D. , zastoupené JUDr. Milanem Hulíkem, advokátem se sídlem v Praze, Bolzanova č. 1, a E. D. , zastoupeného Mgr. Romanem Pfeiferem, advokátem se sídlem v Praze, Pecháčkova č. 1245/8, o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu před a po rozvodu a o úpravu styku, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 17 Nc 1503/2005, o dovolání matky proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. května 2010, č. j. 10 Co 150/2010-1589, takto:
I. Dovolání matky se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.) :
Dovolání matky proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 5. 2010, č. j. 10 Co 150/2010-1589, kterým byl rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 4. 1. 2010, č. j. 17 Nc 1503/2005-1519, ve znění usnesení ze dne 28. 6. 2010, č. j. 17 Nc 1503/2005-1595, ve výroku I. (jímž byl zamítnut návrh matky na úpravu výchovy nezletilých dětí pro dobu před a po rozvodu manželství) zrušen, ve výrocích II. (jímž byly nezletilé děti svěřeny do výchovy otce), III. (jímž bylo matce s účinností od 1. 1. 2007 stanoveno na nezletilé děti výživné), VI. (jímž byl upraven styk matky s nezletilými dětmi), VII. (jímž bylo matce uloženo zaplatit České republice na nákladech řízení 4.550,- Kč) a VII. (jímž bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení) potvrzen a dále rozhodnuto, že matka je povinna zaplatit dlužné výživné za dobu od 1. 1. 2007 do 31. 5. 2010 pro nezletilého L. 138.000,- Kč, pro nezletilého R. 118.700,- Kč a pro nezletilého A. V. 80.500,- Kč k rukám otce ve lhůtě do 31. 8. 2010 a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, není přípustné, neboť posuzovaná věc není uvedena v ustanovení §237 odst. 2 písm. b) o. s. ř. jako věc, v níž je dovolání (ve věcech upravených zákonem o rodině výjimečně) přípustné.
Vzhledem k tomu, že dovolání matky směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci upravené zákonem o rodině, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští [i kdyby šlo o rozhodnutí, které má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) a §237 odst. 3 o. s. ř.], Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť matka s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. listopadu 2010
JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu