ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.4756.2009.1
sp. zn. 21 Cdo 4756/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny ve věci žalobce S. M. , zastoupeného Mgr. Pavlou Frodlovou, advokátkou se sídlem v Šumperku, Slovanská č. 7, proti žalovaným 1) JUDr. A. P., 2) JUDr. Z. P., 3) JUDr. M. N., 4) JUDr. B. F., 5) MUDr. M. K. , 6) Česká správa sociálního zabezpečení , se sídlem v Praze 5 , Křížová č. 25, 7) Městu Zábřeh se sídlem městského úřadu v Zábřehu, Masarykovo náměstí č. 6, 8) JUDr. Z. H., 9) Okresnímu státnímu zastupitelství v Olomouci se sídlem v Olomouci, tř. 17. listopadu č. 44, 10) Psychiatrické léčebně Šternberk, se sídlem ve Šternberku, Olomoucká č. 173, IČ 00843954, o žalobách pro zmatečnost a na obnovu řízení podaných žalobcem proti usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. února 2002, č. j. 23 C 48/97-50, 23 C 43/96-74, 23 C 48/96-56, 23 C 50/96-60, 23 C 56/96-51, 23 C 81/96-35, 23 C 101/96-26, 23 C 105/96-26, 23 C 109/96-27 a 23 C 113/96-65 a proti usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. března 2002, č.j. 1 Co 35/2002-56, 1 Co 36/2002-80, 1 Co 38/2002-62, 1 Co 37/2002-66, 1 Co 45/2002-57, 1 Co 39/2002-41, 1 Co 44/2002-32, 1 Co 43/2002-32, 1 Co 42/2002-33 a 1 Co 41/2002-71, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 48/2002, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. ledna 2006, č. j. 5 Cmo 512/2005-52, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25.8.2005, č.j. 23 C 48/2002-35, zamítl žalobcem podané žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost (výrok I.) a k samostatnému projednání a rozhodnutí vyloučil „řízení ve věci žaloby žalobce směřující proti JUDr. V. S., zemřelému dne 10.12.1999,"(výrok II.); současně rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).
K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 17.1.2006, č.j. 5 Cmo 512/2005-52, usnesení soudu prvního stupně „v části směřující do odstavce II. výroku usnesení krajského soudu“ odmítl a „v části směřující do odstavce I. a III. výroku usnesení krajského soudu“ jako správné potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Přípustnost dovolání žalobce proti výroku usnesení, jímž odvolací soud odmítl jeho odvolání podle ustanovení §237 o.s.ř. není dána, a to již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání proti tomuto výroku usnesení odvolacího soudu není přípustné ani podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních §238 a §238a o.s.ř., a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení §239 o.s.ř.
Dovolání žalobce proti výroku, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně není přípustné podle ustanovení §238 odst. 1 písm. a/, §238 odst. 2, §237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. (u žalob na obnovu řízení) nebo podle §238a odst. 1 písm. b/, §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. (u žalob pro zmatečnost) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §238 odst. 1 písm. a/, §238 odst. 2 a §237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. (u žalob na obnovu řízení) nebo podle §238a odst. 1 písm. b/, §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. (u žalob pro zmatečnost), neboť rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska právního posouzení v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.8.1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, které bylo uveřejněno pod č. 88 v časopise Soudní judikatura, roč. 1997), a nemá proto po právní stránce zásadní význam (§238a odst. 1 písm. b/, §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.). Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. dubna 2010
JUDr. Roman Fiala, v. r.
předseda senátu