ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.4925.2009.1
sp. zn. 21 Cdo 4925/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci dědictví po B. V., zemřelém dne 15. února 1996, za účasti 1) L. Š. , 2) H. C. a 3) J. V. , vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 82 Nc 522/99, o dovolání L. Š. a J. V. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. března 2009, č. j. 10 Co 1112/2008-63, takto:
Řízení o dovolání L. Š. a J. V. se zastavuje .
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 19.6.2008, č. j. 82 Nc 522/99-49, Okresní soud v Novém Jičíně odmítl „podání datované dnem 27.12.1999 doručené soudu dne 29.12.1999 označené jako žádost o dodatečné projednání dědictví“.
K odvolání L. Š. a J.V. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31.3.2009, č. j. 10 Co 1112/2008-63, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali L. Š. a J. V. dovolání.
Vzhledem k tomu, že pro postup soudu prvního i druhého stupně v řízení o dědictví je určující okamžik smrti zůstavitele (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 12. a 15. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dále jen „zákon č. 30/2000 Sb.“) a zůstavitel zemřel dne 15. února 1996, tedy před 31.12.2000, je třeba dovolání v posuzovaném případě i v současné době projednat a rozhodnout (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb.) podle „dosavadních právních předpisů“, tj. podle Občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 (dále jen „o.s.ř.“).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání L. Š. a J. V. nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241 odst. 1 věty první o.s.ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení §241 odst. 2 věty druhé o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu ustanovení §21 o.s.ř. jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (t.j. advokátem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takovéhoto vzdělání nedosáhl.
Z ustanovení §241 odst. 1 věty první a z ustanovení §241 odst. 2 věty druhé o.s.ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1.7.1996 advokáty - srov. §57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím takového zmocněnce. Citovaná ustanovení představují zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
Je-li dovolání podepsáno pouze zástupcem dovolatele na základě plné moci, který ani přes opatření soudu dle §104 odst. 2, věty první, o. s. ř. vůči němu učiněné toto zastoupení nedoložil, Nejvyšší soud ČR dovolací řízení dle §104 odst. 2, věty třetí, o. s. ř. zastaví. Obdobně to platí i pro jiný návrh na zahájení řízení. Jestliže soud z uvedeného důvodu řízení zastaví, je osobou, která z procesního hlediska zavinila zastavení řízení, zástupce účastníka, jemuž lze ve smyslu §147 odst. 1 o. s. ř. uložit, aby hradil náklady řízení, jež by bez jeho zavinění nevznikly (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.8.2002, sp.zn. 29 Odo 733/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 30, ročník 2003).
V posuzovaném případě podali L. Š. a J. V. dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž by doložili plnou moc k zastupování v dovolacím řízení. Soud prvního stupně usnesením ze dne 23.9.2009, č. j. 82 Nc 522/99-71, nevyhověl žádosti dovolatelů o ustanovení právního zástupce k sepsání dovolání. Proti tomuto usnesení nepodali L. Š. ani J. V. odvolání a usnesení nabylo právní moci dne 21.10.2009. Okresní soud v Novém Jičíně poté usnesením ze dne 23.10.2009, č. j. 82 Nc 522/99-80, vyzval L. Š. a J. V. (u kterých nebylo prokázáno, že by měli právnické vzdělání), aby si ve lhůtě tří týdnů ode dne doručení usnesení zvolili zástupce z řad advokátů nebo notářů a aby jeho prostřednictvím podali řádné dovolání. Výzvy byly L. Š. a J. V. doručeny dne 27.10.2009; oba jmenovaní však výzvě nevyhověli a nedostatek povinného (nuceného) zastoupení neodstranili. Nejvyšší soud ČR proto řízení o dovolání podle ustanovení §243c a §104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastavil.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. října 2010
JUDr. Roman Fiala, v. r.
předseda senátu