ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.764.2009.1
sp. zn. 21 Cdo 764/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových , Územního pracoviště pro hl.m. Prahu v Praze 2, Rašínovo nábřeží č. 390/42, proti žalované ÚAMK a.s. se sídlem v Praze 4 - Krči, Na Strži č. 1837/9, IČ 60192798, zastoupené Mgr. Ľudovítem Pavelou, advokátem se sídlem v Praze 1, Konviktská č. 291/24, o určení vlastnictví, za účasti Českého vysokého učení technického v Praze se sídlem v Praze 6, Zikova č. 1903/4, IČ 68407700, jako vedlejšího účastníka na straně žalobkyně, zastoupeného JUDr. Janem Oškrdalem, advokátem se sídlem v Praze 5, Štefánikova č. 65, o žalobě pro zmatečnost podané žalovanou proti usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 31.3.2006 č.j. 17 C 98/97-197 a ze dne 11.9.2006 č.j. 17 C 98/97-211 a proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30.6.2006 č.j. 18 Co 355/2006-209 a ze dne 27.2.2007 č.j. 18 Co 79/2007-230, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 65 C 20/2007, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. září 2008 č.j. 11 Cmo 43/2008-68, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jana Oškrdala, advokáta se sídlem v Praze 5, Štefánikova č. 65; ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst.2 o.s.ř.):
Dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25.9.2008 č. j. 11 Cmo 43/2008-68, jímž bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14.12.2007 č. j. 65 C 20/2007-37, kterým byla zamítnuta žalovanou podaná žaloba pro zmatečnost, není přípustné podle ustanovení §238a odst. 1 písm. b), §238a odst. 2 a §237 odst.1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §238a odst. 1 písm. b), §238a odst. 2 a §237 odst.1 písm. c) o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. například právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.3.2006 sp. zn. 21 Cdo 972/2005, které bylo uveřejněno pod č. 25 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2007) a nemá tedy po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle ustanovení §243b odst.5 věty první a §218 písm.c) o.s.ř. odmítl.
V dovolacím řízení vznikly vedlejšímu účastníku náklady, které spočívají v odměně za zastupování advokátem ve výši 2.000,- Kč [srov. §10 odst. 2 a 3, §14 odst.1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), tedy celkem 2.300,- Kč; náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad k nákladům řízení nepatří, neboť advokát, který vedlejšího účastníka zastupoval, v rozporu s ustanovením §14a vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a 276/2006 Sb. neprokázal, že by byl plátcem této daně. Protože dovolání žalované bylo odmítnuto, soud jí ve smyslu ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. uložil, aby tyto náklady vedlejšímu účastníkovi nahradila. Žalovaná je povinna náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.300,- Kč zaplatit k rukám advokáta, který vedlejšího účastníka v tomto řízení zastupoval (§149 odst. 1 o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení mezi žalobkyní a žalovanou bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst.5 věty první, §224 odst.1 a §151 odst.1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalovaná nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. dubna 2010
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu