ECLI:CZ:NS:2010:22.CDO.3104.2008.1
sp. zn. 22 Cdo 3104/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců a) E. N. , b) V. N. , c) H. B. , d) MUDr. G. P. , bytem v P., e) Ing. J. T. , vyjma žalobce V. N., zastoupených JUDr. Zdeňkem Kadlečkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Třída Karla IV. 502, proti žalované Oblastní charitě Pardubice , se sídlem v Pardubicích, V Ráji 732, zastoupeného JUDr. Šárkou Línkovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Brozanská 82, zdržení se výstavby, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 11 C 362/2003, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 16. srpna 2007, č. j. 23 Co 217/2007-188, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce V. N. se zastavuje.
II. Dovolání žalobců E. N., H. B., MUDr. G. P. a Ing. J. T. se odmítá.
III. Žalobci E. N., H. B., MUDr. G. P. a ing. J. T. jsou každý povinni nahradit žalované náklady dovolacího řízení ve výši 765,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupkyně žalované.
Odůvodnění:
Podle §243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.
Okresní soud v Pardubicích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 28. února 2007, č. j. 11 C 362/2003-162, zamítl žalobu žalobců, aby žalované „bylo uloženo zdržet se výstavby Domu pokojného stáří vč. přípojek inženýrských sítí na pozemku p. č. 325/3, 325/15 a pozemku p. č. stavební 133 v katastrálním území R. n. L., který bude navazovat na stávající dům č. p. 125“ (výrok I. rozsudku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II. a III. rozsudku).
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 16. srpna 2007, č. j. 23 Co 217/2007-188, k odvolání žalobců rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil (výrok I. rozsudku) a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II., III. rozsudku).
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, přičemž přípustnost dovolání dovozovali z §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. s uplatněním dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.
Žalovaná navrhla zamítnutí dovolání.
Obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání je účastníkům znám, společně s vyjádřením žalované tvoří obsah spisu, a dovolací soud proto na ně odkazuje.
Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. července 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. ledna 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení §243c odst. 2 tím není dotčeno.
Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle občanského soudního řádu ve znění účinném do novely provedené zákonem č. 7/2009 Sb.
Ve vztahu k dovolání podanému zástupcem žalobců v zastoupení žalobce V. N. nejsou splněny podmínky pro věcné projednání dovolání. Dovolání jménem tohoto žalobce podal zástupce žalobců JUDr. Z. K., aniž by doložil plnou moc k zastupování tohoto účastníka v dovolacím řízení. Soud prvního stupně zástupce usnesením ze dne 4. ledna 2008, č. j. 11 C 362/2003-203, vyzval, aby ve lhůtě tří dnů ode dne doručení usnesení předložil plnou moc k zastupování V. N. Ve stanovené lhůtě ani později zástupce plnou moc k zastupování nedoložil. K výzvě soudu prvního stupně učiněné usnesením ze dne 29. ledna 2008, č. j. 11 C 362/2003-208, a adresované žalobci V. N. s tím, aby ve lhůtě tří dnů ode dne doručení usnesení předložil plnou moc pro JUDr. Z. K., sdělil žalobce V. N. podáním ze dne 13. března 2008, že zástupce k jeho zastupování nezmocnil a nemá v úmyslu proti rozsudku odvolacího soudu podávat dovolání.
Je-li dovolání podepsáno pouze zástupcem odvolatele na základě plné moci, který ani přes opatření soudu podle §104 odst. 2 věty první o. s. ř., vůči němu učiněné, toto zastoupení nedoložil, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastaví (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. 29 Odo 733/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 2003, pod pořadovým č. 30). Dovolací soud proto dovolací řízení ohledně dovolání V. N. podle výše uvedeného zákonného ustanovení zastavil.
Dovolání ve vztahu k ostatním žalobcům by mohlo být přípustné jen podle §237 odst. 1 písm. c) ve spojení s §237 odst. 3 o. s. ř.
Dovolání může být přípustné podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu.
Dovolání není přípustné, neboť pro věc rozhodná právní otázka je v napadeném rozhodnutí řešena v souladu s judikaturou dovolacího soudu.
Dovolatelé v dovolání zpochybnili správnost právního závěru odvolacího soudu, že v soudním řízení se nelze úspěšně domáhat posouzení důsledků tzv. budoucích imisí, tj. důsledků budoucího působení – v daném případě - vlivu a dopadu hlučnosti, stínění a zvýšeného provozu na nemovitosti žalobců.
Judikatura dovolacího soudu je dlouhodobě ustálena v závěru, že účastník řízení se nemůže s úspěchem domáhat u soudu (v řízení podle částí první až třetí), aby posoudil důsledky působení tzv. budoucích imisí (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. března 2002, sp. zn. 22 Cdo 1902/2001, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu České republiky, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 1093 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2010, sp. zn. 22 Cdo 3125/2008, uveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky – www.nsoud.cz ).
S těmito závěry není rozhodnutí odvolacího soudu v rozporu, a nespočívá tedy na žalobci tvrzeném nesprávném právním posouzení věci. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobců podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 části věty před středníkem a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem v částce 2 250,- Kč [odměna z částky určené podle §1 odst. 1, §2 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění po novele provedené vyhláškou č. 277/2006 Sb. vyčíslená podle §8, §10 odst. 3, snížená na polovinu podle §14 odst. 1 ve spojení s §15 vyhlášky a o dalších 50 % podle §18 odst. 1 vyhlášky], a náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání - §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v částce 300,- Kč, celkem 2.550,- Kč. Žalované vedle odměny za zastupování advokátem a náhrady hotových výdajů dále náleží rovněž podle §137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 20 %, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu, tedy částka 510,- Kč. Celkové náklady dovolacího řízení na straně žalované tak činí 3.060,- Kč. Žalobci mají v řízení postavení samostatných společníků, na každého z nich připadá k úhradě jedna čtvrtina žalované vzniklých nákladů dovolacího řízení. Dovolací soud proto uložil každému z žalobců (vyjma V. N.) povinnost nahradit žalované náklady dovolacího řízení ve výši 765,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupkyně žalované (§149 odst. 1 o. s. ř.. §160 odst. 1, §167 odst. 2 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nebude-li ve stanovené lhůtě splněna povinnost tímto usnesením uložená, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 14. prosince 2010
Mgr. Michal Králík, Ph. D., v. r.
předseda senátu