ECLI:CZ:NS:2010:22.CDO.3891.2008.1
sp. zn. 22 Cdo 3891/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobců: a) M. L. , b) MVDr. R. S. , zastoupených JUDr. Jiřím Štanclem, advokátem se sídlem v Klatovech, Československých legií 172, proti žalovaným: 1) Ing. J. N. a 2) J. N. , zastoupeným JUDr. Igorem Nitranským, advokátem se sídlem v Prachaticích, Kostelní náměstí 16, o strpění užívání žumpy, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 10 C 93/2006, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. listopadu 2007, č. j. 13 Co 366/2007-173, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům a) a b) jako společně a nerozdílně oprávněným na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.530,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jiřího Štancla.
Odůvodnění:
Okresní soud v Klatovech (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. března 2007, č. j. 10 C 93/2006-112, uložil žalovaným, aby strpěli užívání žumpy vybudované na pozemcích parcelních čísel 90/1, 90/3, 90/4 a 92 v kat. území L. původní žalobkyní V. L. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.
V průběhu odvolacího řízení původní žalobkyně V. L. kupní smlouvou ze dne 11. června 2007 prodala M. L. a MVDr. R. S. dům č. p. 14 na st. parc. č. 8 a blíže označené pozemky v kat. území L. s veškerým zákonným příslušenstvím, se všemi právy a povinnostmi s těmito nemovitostmi spojenými, v hranicích jak ona sama je užívala nebo byla oprávněna užívat. Právní účinky vkladu do katastru nemovitostí podle této smlouvy vznikly dnem 20. srpna 2007. Krajský soud v Plzni pak k návrhu původní žalobkyně usnesením ze dne 12. října 2007, č. j. 13 Co 366/2007-151, rozhodl, že do řízení na místo ní vstupují nynější žalobci M. L. a MVDr. R. S.
Krajský soud v Plzni jako soud odvolací k odvolání žalovaných rozsudkem ze dne 20. listopadu 2007, č. j. 13 Co 366/2007-173, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali žalovaní dovolání z důvodů, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Žalobci navrhli odmítnutí dovolání, příp. jeho zamítnutí, pokud by bylo dovolacím soudem shledáno přípustným.
Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení §243c odst. 2 tím není dotčeno.
Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) proto projednal a rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném do novely provedené zákonem č. 7/2009 Sb.
Podle §243c odst. 2 o. s. ř. v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.
Nejvyšší soud dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání a vyjádření k dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené listiny jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně.
V dané věci přicházela v úvahu přípustnost dovolání pouze při naplnění předpokladů uvedených v §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Předpokladem přípustnosti takového dovolání je vymezení právní otázky, jejíž řešení činí rozhodnutí odvolacího soudu rozhodnutím zásadního právního významu.
Dovolání není přípustné.
Žalovaní sice právní otázku vymezili, ta však již byla dovolacím soudem vyřešena v rozhodnutí ze dne 20. října 2008, sp. zn. 22 Cdo 2408/2007, publikovaném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, (dále „Soubor rozhodnutí“) pod č. C 6542, podle kterého předkupní právo spoluvlastníka věci (§140 obč. zák.) se neuplatní při darování spoluvlastnického podílu na věci.
Namítanými vadami řízení by se dovolací soud mohl zabývat jen tehdy, jednalo-li by se o řešení procesní otázky zásadního významu. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. února 2008, sp. zn. 22 Cdo 3574/2007, publikované v Souboru rozhodnutí pod č. C 5780. V tomto případě tomu tak není.
Protože řešení uvedené otázky odvolacím soudem je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, bylo dovolání žalovaných podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítnuto, když jiné skutečnosti, jež by mohly založit přípustnost dovolání nebyly ani tvrzeny.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalovaných 1) a 2) bylo odmítnuto a žalobcům a) a b) vznikly náklady (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.). Náklady vzniklé žalobcům a) a b) představují odměnu advokáta za jejich zastoupení v dovolacím řízení, která činí podle §8, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15, §18 odst. 1 a §19a vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů částku 2.600,- Kč, a dále paušální náhradu hotových výdajů 2x 300,- Kč podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a činí celkem 3.530,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z §149 odst. 1, §160 odst. 1 a §167 odst. 2 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalovaní 1) a 2) dobrovolně, co jim ukládá toto rozhodnutí, mohou žalobci a) a b) podat návrh na výkon rozhodnutí.
V Brně dne 14. prosince 2010
JUDr. František B a l á k, v. r.
předseda senátu