ECLI:CZ:NS:2010:22.CDO.566.2010.1
sp. zn. 22 Cdo 566/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobců a) Ing. J. F. a b) D. F., zastoupených JUDr. Květoslavou Mezerovou, dříve Maříkovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Čs. armády 556, proti žalovaným 1) J. Š. , zastoupenému obecným zmocněncem žalovaným 2) J. Š. 2) J. Š. , a 3) J. Š., zastoupené JUDr. Zdeňkem Rudoleckým, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Tylovo nábřeží 367, o zdržení se výsadby lesa, odstranění vysazených smrčků a určení důvodnosti námitky vznesené v územním řízení, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 13 C 77/2005, o dovolání žalovaných 1) a 3) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. listopadu 2008, č. j. 21 Co 591/2008-406, takto:
I. Řízení o dovolání žalovaného 1) se zastavuje .
II. Dovolání žalované 3) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. listopadu 2008, č. j. 21 Co 591/2008-406, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 3. září 2008, č. j. 13 C 77/2005-397, o tom, že v řízení nadále na straně žalované bude pokračováno s J. Š., pokud jde o řízení o žalobě na zdržení se výsadby lesa a odstranění vysazených smrčků, se zamítá.
III. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. listopadu 2008, č. j. 21 Co 591/2008-406, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 3. září 2008, č. j. 13 C 77/2005-397, o tom, že v řízení nadále na straně žalované bude pokračováno s J. Š., pokud jde o řízení o žalobě na určení důvodnosti námitky žalobců vznesené v územním řízení vedeném u Městského úřadu ve Smiřicích pod č. j. VÝST. 1393/00 – Va, a usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 3. září 2008, č. j. 13 C 77/2005-397, v uvedeném rozsahu se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobci se žalobou podanou dne 21. 7. 2007 domáhali, aby byla původně žalovanému J.Š., uložena povinnost zdržet se výsadby lesa na pozemcích ve zjednodušené evidenci (PK) 703/1 a 703/2, zapsaných na listu vlastnictví č. 132 v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem v Hradci Králové pro katastrální území S., obec Skalice.
Okresní soud v Hradci Králové (dále „soud prvního stupně“) při jednání dne 28. 4. 2003, připustil změnu žaloby ve znění, že žalovaný je povinen zdržet se výsadby lesa na části pozemků č. 703/1 – orná půda (dle PK) a 703/2 – orná půda (dle PK), v obci Skalice a katastrálním území S., a to od hranice mezi uvedenými pozemky a pozemkem ve zjednodušené evidenci (PK) 696 v obci Skalice a katastrálním území S., do vzdálenosti 15 m od této hranice.
Usnesením ze dne 4. 1. 2006, č. j. 13 C 77/2005-257, soud prvního stupně připustil rozšíření žalobního návrhu - petitu o další výroky, a to, aby bylo určeno, že námitka žalobců týkající se zastínění pozemku ve zjednodušené evidenci (PK) 696 v obci S. a katastrálním území S., uplatněná v územním řízení vedeném odborem výstavby Městského úřadu ve Smiřicích pod č. j. VÝST. 1393/00 – Va, je důvodná, a dále, že žalovaný je povinen odstranit z části pozemků č. 703/1 – orná půda (dle PK) a 703/2 – orná půda (dle PK), v obci Skalice a katastrálním území S., a to od hranice mezi uvedenými pozemky a pozemkem ve zjednodušené evidenci (PK) 696 v obci Skalice a katastrálním území S., do vzdálenosti 15 m od této hranice vysazené smrčky do tří dnů od právní moci rozsudku.
Usnesením ze dne 27. 4. 2006, č. j. 13 C 77/2005-281, soud prvního stupně pod bodem I. výroku připustil, aby do řízení na straně žalované přistoupili k původně žalovanému J. Š., další účastníci, a to J. Š., a J. Š., . Uvedl, že z listu vlastnictví č. 36, vedeného pro katastrální území S., okres Hradec Králové bylo zjištěno, že spoluvlastníky dotčených pozemků jsou vedle původně žalovaného J. Š. i J. Š. a J. Š. Vzhledem k rozšíření počtu účastníků na straně žalovaných a v souvislosti s obnovou katastrálního operátu, která měla za následek změnu číslování parcel, soud prvního stupně následně připustil pod bodem II. výroku změnu žaloby spočívající v upřesnění žalobního petitu tak, že povinnost zdržet se výsadby lesa a odstranit vysazené smrčky rozšířil z původně žalovaného 1) J. Š. i na žalované 2) J. Š. a 3) J. Š. a současně nahradil původní čísla pozemků (PK) 703/1 a 703/2 za parc. č. 683/20 a 683/27 a (PK) 696 za parc. č. 683/18 a 683/34.
Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací usnesením ze dne 18. 10. 2006, č. j. 25 Co 331/2006-302, odvoláním napadený bod I. výroku rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Konstatoval, že smyslem přistoupení žalovaných 2) a 3) J. Š. a J. Š. do řízení je odstranění nedostatku pasivní věcné legitimace, která tu byla již v době zahájení řízení, a uvedl, že jejich souhlasu se vstupem do řízení není třeba.
Podáním ze dne 27. 8. 2008 žalobci navrhli, aby do řízení namísto dosavadních žalovaných vstoupil J. Š.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 3. 9. 2008, č. j. 13 C 77/2005-397, rozhodl, že „v řízení nadále na straně žalovaného bude pokračováno s J. Š., , bytem S.“, když zjistil, že na základě darovací smlouvy ze dne 28. 1. 2008, s právními účinky vkladu k témuž datu, nabyl dotčené pozemky parc. č. 683/20 a 683/27 v katastrálním území S. do svého výlučného vlastnictví J. Š. a že jeho vlastnictví k předmětným pozemkům vyplývá i z listu vlastnictví č. 406 pro katastrální území S., okres Hradec Králové. Soud prvního stupně postupoval podle §107a odst. 2 občanského soudního řízení (dále „o. s. ř.“) s tím, že právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány a J. Š. vstupuje do řízení namísto dosavadních žalovaných a musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.
Odvolací soud k odvolání všech tří původně žalovaných usnesením ze dne 28. 11. 2008, č. j. 21 Co 591/2008-406, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Ztotožnil se s právním závěrem soudu prvního stupně s tím, že prokazatelně nastala právní skutečnost, která se týká povinnosti dosavadních účastníků řízení a s níž právní předpisy spojují převod práva nebo povinnosti na jiného, a že uvedená právní skutečnost nastala až po zahájení řízení v této věci. Konstatoval, že se původně žalovaní ve svých námitkách zabývali především věcí samou, ale že v rozhodnutí o procesním nástupnictví se soud námitkami k věci samé nezabývá, ale zabývá se tím, zda nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva či povinnosti, o které v řízení jde. Je proto nerozhodné, zda vstupující procesní nástupce užívá pozemky, kterých se žaloba týká, či nikoli. Žalobní žádání se týká trvalých porostů na pozemcích, ty jsou ve vlastnictví vlastníka pozemku, a proto povinnosti ohledně trvalých porostů se vztahují k vlastníku těchto trvalých porostů. Uvedl, že ani skutečnost, že se soud prvního stupně v odůvodnění zmínil pouze o jednom nároku, zatímco byly uplatněny nároky tři, není vadou, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal dne 13. 3. 2009 původně žalovaný 1) Jan Škop, prostřednictvím obecného zmocněnce [původně žalovaného 2)] J. Š., dovolání, nikoli sepsané advokátem, ke kterému se následně připojila i původně žalovaná 3) J. Š. Původně žalovaný 2) J. Š. sám dovolání nepodal. Protože žalovaní 1) a 3) nebyli zastoupeni advokátem a z obsahu spisu nevyplývalo, že by měli sami právnické vzdělání, byli usnesením soudu prvního stupně ze dne 25. 3. 2009, č. j. 13 C 77/2005-424, vyzváni, aby si pro podání dovolání zvolili zástupce – advokáta a aby jeho prostřednictvím podali řádné dovolání. Zároveň byli upozorněni, že pokud nebude plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání předloženo do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, soud řízení zastaví.
Přípisem ze dne 2. 4. 2009 žalovaná 3) požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů k podání dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky (dále „Nejvyšší soud“).
Žalovaný 1) požádal přípisem ze dne 15. 4. 2009 o prodloužení lhůty k podání řádného dovolání s odůvodněním, že požádal Českou advokátní komoru o ustanovení advokáta za účelem podání dovolání k Nejvyššímu soudu. Řádné dovolání však k dnešnímu dni nepodal.
Odvolací soud usnesením ze dne 31. 7. 2009, č. j. 21 Co 378/2009-434, změnil usnesení soudu prvního stupně dne 15. 4. 2009, č. j. 13 C 77/2009-427, tak, že původně žalované 3) J. Š. ustanovil pro dovolací řízení zástupce z řad advokátů, a to JUDr. Zdeňka Rudoleckého, jehož prostřednictvím podala následně řádné dovolání.
Žalovaná 3) podala dovolání z důvodů, že je řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Domnívá se, že darovací smlouva, na jejímž základě bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví podle §107a o. s. ř., není způsobilá mít za následek přechod nebo převod všech práv a povinností žalovaných, o které v řízení jde. Nemůže být důvodem ke změně okruhu účastníků ve správním řízení, neboť by tím došlo k zásahu do rozhodovací pravomoci příslušného orgánu. Vadu řízení spatřuje v tom, že soudy obou stupňů zjednodušily vymezení dvou žalobou uplatněných nároků (o odstranění vysazených stromků a o určení, že námitka zastínění pozemků je důvodná), a nepostihly tak úplnou strukturu práv a povinností dotčených žalobní žádostí, přičemž nově nastalá právní skutečnost převodu vlastnických práv k nemovitostem se týká pouze části uplatněného žalobního nároku. V závěru uvedla, že dotčené nemovitosti byly v dubnu 2009 darovací smlouvou převedeny do jejího výlučného vlastnictví. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobci se k dovolání nevyjádřili.
Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání žalovaného 1) posoudil z hlediska §241 o. s. ř., podle kterého dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Žalovaný 1) přes výzvu soudu prvního stupně nedostatek povinného zastoupení advokátem v dovolacím řízení neodstranil, ačkoliv byl o následcích nesplnění této povinnosti poučen. Povinné zastoupení v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání vydání rozhodnutí ve věci samé (§241 odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že tento nedostatek nebyl odstraněn, dovolací soud dovolací řízení o dovolání žalovaného 1) podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Žalovaný 2) sám dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu nepodal.
Dovolací soud po zjištění, že dovolání žalované 3) bylo podáno jako oprávněnou osobou včas a že je přípustné, přezkoumal napadené usnesení odvolacího soudu a dospěl k závěru, že dovolání je zčásti důvodné.
Odvolací soud nepochybil, pokud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o tom, že v řízení nadále na straně žalované bude pokračováno s J. Š., a to v rozsahu řízení o žalobě na zdržení se výsadby lesa a odstranění vysazených smrčků. Rozhodnutí soudů obou stupňů v této části je zcela v souladu se zjištěním, že na základě darovací smlouvy ze dne 28. 1. 2008 je J. Š., vlastníkem předmětných pozemků parcelních čísel 683/20 a 683/27 a s §107a o. s. ř., který upravuje procesní nástupnictví při přechodu práva nebo povinnosti. Dovolací soud proto dovolání směřující proti této části rozhodnutí odvolacího soudu podle §243b odst. 2 o. s. ř. zamítl.
Odlišně však je třeba posuzovat procesní nástupnictví v případě žaloby na určení důvodnosti námitky žalobců vznesené v územním řízení vedeném u Městského úřadu ve Smiřicích pod č. j. VÝST. 1393/00 – Va, neboť zde je pro rozhodnutí významné, kdo je účastníkem předmětného správního řízení. Pokud se okruh účastníků tohoto řízení nezměnil, není dobře možná ani změna účastníků soudního řízení o určení důvodnosti námitky vznesené ve správním řízení. Dovolací soud proto usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o tom, že v řízení nadále na straně žalované bude pokračováno s J. Š., pokud jde o řízení o žalobě na určení důvodnosti námitky žalobců vznesené v územním řízení vedeném u Městského úřadu ve Smiřicích pod č. j. VÝST. 1393/00 – Va, zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 2 a 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. července 2010
JUDr. František Balák, v. r.
předseda senátu