ECLI:CZ:NS:2010:23.CDO.1758.2010.1
sp. zn. 23 Cdo 1758/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobkyně Advokátní kancelář Paroulek, Zrůstek, Lůdl, v. o. s., se sídlem v Praze 4, Doudlebská č.5/1699, insolvenčního správce úpadce KOMETA PS a. s. Brno, se sídlem v Brně, Sportovní č. 486/4, IČ 60721651, proti žalovaným l) Statutárnímu městu Brno se sídlem v Brně, Dominikánské náměstí č. 196/1, IČ 44992785, 2) Statutárnímu městu Brno –Městská část města Brna Brno-střed , Brno, Dominikánská č. 2, IČ 44992785-01, 3) Sportovní a rekreační areál Kraví hora, příspěvková organizace , se sídlem v Brně Dominikánská č. 196/2, IČ 71214747, a 4) Lázně města Brna, p. o. , se sídlem v Brně, Rašínova č. 643/12, IČ 00836222, o ochranu před nekalou soutěží, o náhradu škody ve výši 71,500.000,-Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 17 Cm 105/2009, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. února 2010, č. j. 4 Cmo 418/2009-47, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 16. února 2010 potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. srpna 2009, č. j. 17 Cm 105/2009-11, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 19. listopadu 2009, č. j. 17 Cm 105/2009-42, kterým bylo zastaveno řízení vůči žalovanému 2) a rozhodnuto o nákladech řízení (výrok I.) a dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
V odůvodnění usnesení odvolací soud zejména uvedl, že žalovaný 2) nemá právní subjektivitu, neboť ve smyslu §2, §4 a §5 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích není právnickou osobou a nemá proto způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu §19 o. s. ř. Tuto způsobilost má pouze žalovaný 1) – Statutární město Brno. Z tohoto důvodu je závěr soudu prvního stupně o zastavení řízení správný.
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně dovolání. V něm namítá nesprávné právní posouzení soudů. Podle dovolatelky §41 obch. zák. zahrnuje do vymezení soutěžitele i sdružení bez právní subjektivity. V soutěžním vztahu tudíž může vystupovat i osoba bez právní subjektivity a jestliže narušuje svobodnou soutěž, může být i účastníkem řízení ve věci ochrany před nekalosoutěžním jednáním. Navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení – insolvenčním správcem – advokátní kanceláří v. o. s., jednající prostřednictvím ohlášeného společníka Mgr. J. Z., advokáta, a že je podle §239 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Podle §19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.
Způsobilost být účastníkem řízení se rozumí mít procesní práva a povinnosti, která zákon přiznává účastníkům. Způsobilost být účastníkem řízení má zásadně ten, kdo má podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu). Ten, kdo nemá podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu), je způsobilým účastníkem řízení, jen jestliže mu zákon tuto způsobilost přiznává.
Podle ust. §§4 a 5 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, může být statutární město, kterým je též žalovaný 1) město Brno, jako veřejnoprávní korporace, členěno na městské obvody, které však již veřejnoprávními korporacemi nejsou. Žalovaný 2) Statutární město Brno – Městská část města Brna Brno-střed není právnickou osobou.
Z ust. §41 obchod. zák. vyplývá, že soutěžitelé (právnické a fyzické osoby) mají právo se sdružovat. Z generální klauzule nekalé soutěže §§44 obchod. zák. i z dalších ustanovení zákona vyplývá, že subjektem nekalé soutěže však může být pouze právnická nebo fyzická osoba. Zákon tak žalovanému 2) nepřiznává způsobilost být účastníkem řízení a není proto způsobilý být účastníkem občanského soudního řízení.
Podle ust. §90 o. s. ř. účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.
Vymezení účastníků řízení se v tomto případě zakládá čistě procesním způsobem; žalobce je ten, kdo podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu), a žalovaným je ten, koho žalobce v žalobě za tohoto účastníka řízení (za žalovaného) označil. Jestliže byl označen za účastníka řízení ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, nemůže v občanském soudním řízení vstoupit do procesních vztahů. V takto vadně zahájeném řízení nemůže vzniknout procesní vztah, neboť zde chybí jeden ze základních prvků – jeden ze subjektů procesního vztahu (způsobilá strana sporu). Soud je proto povinen v kterémkoliv stadiu řízení k tomuto nedostatku podmínek řízení přihlédnout a řízení zastavit (§103, §104 odst. 1 o. s. ř.). Způsobilost být účastníkem řízení je přitom procesní podmínkou, kterou soud zkoumá z úřední povinnosti a jejíž nedostatek vždy vede k zastavení řízení (srov. též nález Ústavního soudu České republiky ze dne 29. 6. 1995 sp. zn. III. ÚS 74/94, Sbírka nálezů a usnesení sv. III, č. 42, str. 297, a rovněž závěry Ústavního soudu České republiky vyslovené – v obdobné věci - v jeho usnesení ze dne 7. 6. 2006, sp. zn. IV. ÚS 343/05).
Vzhledem k tomu, že soud v případě neodstranitelného nedostatku podmínky řízení nemůže v řízení pokračovat a je povinen řízení zastavit, nemůže do takto vadně zahájeného řízení přistoupit další účastník (§92 odst. 1 o. s. ř.) a nemůže ani dojít k záměně účastníka (§92 odst. 2 o. s. ř.). Tento nedostatek nelze odstranit ani postupem podle §43 o. s. ř.
Uvedené platí nejen tehdy, označil-li žalobce za účastníka řízení toho, kdo nikdy neměl způsobilost být účastníkem řízení, nebo někoho, kdo sice byl způsobilý mít práva a povinnosti nebo jemuž zákon přiznával způsobilost být účastníkem řízení, avšak před zahájením řízení tuto způsobilost ztratil, ale i v případě, že označil za účastníka řízení organizační složku právnické osoby, která nemá tzv. právní subjektivitu, nebo organizační složku státu ( srov. též názor vyjádřený ve Stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 3. 9. 1997 Cpjn 30/97, které bylo uveřejněno pod č. 41 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1997).
V projednávané věci žalobkyně - jak je nepochybné z obsahu žaloby – označila za žalovaného 1) Statutární město Brno a za žalovaného 2) Statutární město – Městská část města Brna Brno – střed. Uvedené označení žalovaných bylo úplné (přesné), určité a srozumitelné a nevzbuzovalo žádné pochybnosti o tom, kdo se měl podle údajů v tomto podání řízení jako žalovaný účastnit. Z obsahu podání rovněž nevyplývá, že by v označení žalovaných došlo (mohlo dojít) k chybě v psaní nebo jiné zřejmé nesprávnosti /nic takového žalobkyně netvrdila a naopak v průběhu řízení před soudy obou stupňů trvala na označení žalovaných 1) a 2) v žalobě/ nebo že by údaj označujícího žalovaného 2) byl v logickém rozporu s vylíčením rozhodujících skutečností, popřípadě údajem o tom čeho se žalobkyně domáhá; podání žalobkyně neobsahovalo v označení žalovaných žádné vady, o jejichž odstranění je soud povinen se pokusit způsobem uvedeným v ustanovení §43 o. s. ř., neboť žalobkyní úplně (přesně), určitě a srozumitelně označený žalovaný 2) neměl způsobilost být účastníkem řízení. Uvedená skutečnost není – jak je výše již uvedeno – vadou žaloby, což správně dovodily soudy obou stupňů, ale nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit a který vede bez dalšího k zastavení řízení (§103, §104 odst. 1 o. s. ř.).
Protože je rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska námitek uplatněných v dovolání správné, dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 2 věta první o. s. ř. dovolání žalobkyně jako nedůvodné zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť v řízení, v němž jeden z účastníků nemá způsobilost být účastníkem řízení, je pojmově vyloučeno přiznat některému z účastníků náhradu nákladů řízení.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. června 2010
JUDr. Kateřina H o r n o ch o v á
předsedkyně senátu