ECLI:CZ:NS:2010:23.CDO.5282.2009.1
sp. zn. 23 Cdo 5282/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Kateřiny Hornchové a soudců JUDr. Ing. Jana Huška a JUDr. Zdeňka Dese ve věci žalobkyně T. W. C. R. s.r.o., zastoupené Mgr. J. Z., advokátem, proti žalovanému V. Č., zastoupenému opatrovníkem Mgr. E. B., advokátem, o zaplacení částky 4 403 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 29 C 390/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. července 2009, č.j. 12 Co 183/2009-74, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na nákladech dovolacího řízení částku 1 800 Kč k rukám Mgr. J. Z., advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 20. června 2008, č.j. 29 C 390/2007-21, ve znění usnesení ze dne 30. března 2009, č.j. 29 C 390/2007-63, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 4 403 Kč s 2% úrokem z prodlení od 4. 6. 2004 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalovaného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. července 2009, č.j. 12 Co 183/2009-74, rozsudek soudu prvního stupně ve znění usnesení ze dne 30. 3. 2009 potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.
Napadený rozsudek odvolacího soudu byl vyhlášen 14. července 2009, tedy poté, co dne 1. 7. 2009 nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 7/2009 Sb. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto vzhledem k bodu 12 přechodných ustanovení v článku II uvedeného zákona dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009.
Dovolání v dané věci není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští [§236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)].
Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ]. Dovolání je dále přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání však není podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč a v obchodních věcech 100 000 Kč.
V dané věci napadá žalovaný rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 4 403 Kč s příslušenstvím. Předmětem řízení byl nárok na odměnu za zveřejnění inzerce, který žalobkyně dovozovala ze smlouvy o zveřejnění inzerce uzavřené žalovaným s právním předchůdcem žalobkyně podle §269 odst. 2 obchodního zákoníku, když vzhledem k textu inzerátu, v němž žalovaný zveřejňoval, že provádí podnikatelskou činnost v oblasti lakýrnictví, lakování, fládrování oken, dveří a nábytku do imitace dřeva, je zřejmé, že se jednalo o vztah mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti.
Vzhledem k tomu, že jde o peněžité plnění, jehož výše nedosahuje zákonné hranice stanovené pro obchodní věci, přičemž nepřevyšuje ani hranici stanovenou pro jiné než obchodní věci, není dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné.
Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný nebyl v dovolacím řízení úspěšný a náklady žalobkyně sestávají z odměny advokáta za zastupování účastníka v dovolacím řízení ve výši 1 500 Kč [§3 odst. 1, §10 odst. 3, §14, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 9. 2006] a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč [§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 9. 2006].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně svoji povinnost, kterou mu ukládá toto usnesení, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí.
V Brně dne 11. února 2010
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu