ECLI:CZ:NS:2010:23.CDO.80.2010.1
sp. zn. 23 Cdo 80/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Kateřiny Hornchové a soudců JUDr. Ing. Jana Huška a JUDr. Zdeňka Dese ve věci žalobkyně V. K., zastoupené JUDr. J. E., advokátkou proti žalovanému P. K., zastoupenému JUDr. Z. l., advokátem o zaplacení částky 37 872 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 2 C 11/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. října 2009 č. j. 22 Co 1900/2009-157, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Prachaticích rozsudkem ze dne 27. dubna 2009, č.j. 2 C 11/2007-114 uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 34 610 Kč s 9,5% úrokem z prodlení od 1. 1. 2007 do 30. 6. 2007, s 9,75% úrokem z prodlení od 1. 7. 2007 do 31. 12. 2007, s 10,5% úrokem z prodlení od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2008, s 10,75% úrokem z prodlení od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008 as 9,25% úrokem z prodlení od 1. 1. 2009 do 27. 4. 2009 a dále až do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši odpovídající v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení žalovaného v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace Č.n. b. vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí (výrok pod bodem I), zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 262 Kč s příslušenstvím (výrok pod bodem II), zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala úroku z prodlení za dobu od 2. 9. 2006 do 31. 12. 2006 a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky pod body IV, V a VI).
K odvolání žalovaného Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 1. října 2009, č. j. 22 Co 1900/2009-157 rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích pod bodem I a pod bodem IV a V potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.
Napadený rozsudek odvolacího soudu byl vyhlášen 1. října 2009, tedy poté, co dne 1. 7. 2009 nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 7/2009 Sb. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto vzhledem k bodu 12 přechodných ustanovení v článku II uvedeného zákona dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009.
Dovolání v dané věci není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští [§236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)].
Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ]. Dovolání je dále přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání však není podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč a v obchodních věcech 100 000 Kč.
V dané věci napadá žalovaný rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích pod bodem I, IV a V, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 37 872 Kč s příslušenstvím. Předmětem řízení byl nárok na vrácení části uhrazené ceny díla, které žalovaný pro žalobkyni provedl na základě smlouvy o dílo, v jejímž článku 15.3 se účastníci ve smyslu §262 odst. 1 obchodního zákoníku dohodli, že se jejich vztah bude řídit tímto zákonem. Vzhledem k tomu, že jde o peněžité plnění, jehož výše nedosahuje zákonné hranice stanovené pro obchodní věci, přičemž nepřevyšuje ani hranici stanovenou pro jiné než obchodní věci, není dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné.
Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když žalovaný nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. února 2010
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á
předsedkyně senátu