ECLI:CZ:NS:2010:25.CDO.3426.2010.1
sp. zn. 25 Cdo 3426/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce J. L., zastoupeného JUDr. Františkem Laštovkou, advokátem se sídlem Praha 2, Pod Zvonařkou 8, proti žalované obci Chrášťany, se sídlem úřadu Chrášťany 28, IČ 00241288, zastoupené JUDr. Otakarem Švorčíkem, advokátem se sídlem Praha 2, Hálkova 2, o bránění v podnikání, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 7 C 93/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2009, č.j. 28 Co 439/2009-67, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.550,- k rukám JUDr. Otakara Švorčíka, advokáta se sídlem Praha 2, Hálkova 2, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 11. 3. 2008 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované obci vytvořit mu obecně platné podmínky pro jeho podnikání v obci, zdržet se jakýchkoliv rozhodnutí a jednání, která by mu v budoucnu nad zákonem stanovenou míru bránila v živnostenském podnikání podle jeho živnostenského oprávnění.
Okresní soud Praha – západ usnesením ze dne 13. 7. 2009, č.j. 7 C 93/2008-52, odmítl podání žalobce a rozhodl o náhradě nákladů řízení, neboť žalobce ani přes výzvu soudu a poučení o procesních následcích jejímu nevyhovění neodstranil ve stanovené lhůtě vytčené vady žaloby. Žaloba tak není projednatelná pro neurčitost a pro nevykonatelnost žalobního petitu. Jelikož podání žalobce trpí takovými nedostatky, pro které nelze v řízení pokračovat, a ani po výzvě nebyly tyto nedostatky odstraněny, soud žalobu dle §43 odst. 2 o. s. ř. odmítl. Podle ust. §104 odst. 1 o. s. ř. soud zastavil řízení v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení 401.582,- Kč, neboť o téže věci je vedeno řízení pod sp. zn. 7 C 348/2008.
K odvolání žalobce Krajský soud v Praze usnesením ze dne 26. 8. 2009, č.j. 28 Co 439/2009-67, změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku o náhradě nákladů řízení, jinak je potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že podání žalobce postrádá základní náležitosti (§79 odst. 1 o. s. ř.), neuvádí, jakým způsobem a v čem konkrétně mají být žalobci vytvořeny podmínky k podnikání a jakých konkrétních jednání bránících žalobci v podnikání se má žalovaný zdržet. Není jasné, zda žalobce brojí proti rozhodnutím stavebního úřadu o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení či proti vyhlášce žalované obce z roku 2001, nebo zda se domáhá náhrady škody uvedením v původní stav z důvodu nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí obce či ochrany před zásahy do svého podnikání podle živnostenského zákona. Žaloba tak není pro uvedené vady projednatelná a tyto nebyly odstraněny ani v odvolacím řízení a není možno ani spolehlivě určit otázku pravomoci soudů a jejich věcné příslušnosti. O nároku žalobce na zaplacení 401.582,- Kč je vedeno řízení pod sp. zn. 7 C 348/2008, které není skončeno, takže překážka zahájeného řízení o tomtéž nároku trvá.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání z důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Rekapituluje dosavadní průběh řízení a namítá, že soudy tím, že se nezabývaly jím tvrzenými okolnostmi, porušily jeho právo na spravedlivý proces. Uvádí, že nebyly provedeny důkazy a nebyl vyslechnut ani starosta obce. Nesouhlasí s tím, že navržený petit v jeho žalobě je nevykonatelný, neboť právě provedením navržených důkazů mohlo dojít k jeho konkretizaci. Soudy obou stupňů podle jeho názoru neměly dostatečný zájem na projednávané otázce a nedaly mu právo vyjádřit své osobní pocity a názory na věc. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvé instance k dalšímu projednání.
Žalovaný se ve vyjádření k dovolání ztotožnil s důvody uvedenými v usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně a vyjádřil se i k tvrzením žalobce, jež nepovažuje za pravdivá. Navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání žalobce zamítl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a že do výroku o odmítnutí žaloby je přípustné podle §239 odst. 3 o. s. ř. a do výroku o zastavení řízení je přípustné podle §238 odst. 2 písm. a) o. s. ř., přezkoumal rozhodnutí odvolacího soudu a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Podle ustanovení §79 odst. 1, věty první a druhé, o. s. ř. se řízení zahajuje na návrh. Návrh kromě obecných náležitostí (§42 odst. 4) a označení účastníků musí obsahovat vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Žalobce musí vylíčit skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok, v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci, tj. tak, že skutkový děj je nezaměnitelně vymezen. Neuvede-li v žalobě všechna potřebná tvrzení významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení (§43 dost. 2 o. s. ř.), jestliže v ní vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl předmět řízení vymezen po skutkové stránce. Nedostatek náležitostí žaloby brání jejímu věcnému projednání a pokračování v řízení, neobsahuje-li vylíčení rozhodujících skutečností nebo jejich vylíčení je natolik neúplné, neurčité nebo nesrozumitelné, že nelze bez dalšího stanovit, jaký skutek má být předmětem řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. 21 Cdo 370/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2002, pod č. 209, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003 sp. zn. 25 Cdo 973/2002, publikované v časopise Soudní judikatura č. 8, ročník 2003, pod č. 135). Právě o takový případ se v dané věci jedná. Žalobní petit musí být přesný, určitý a srozumitelný, což předpokládá, že žalobce v dostatečné míře uvede, čeho se žalobou domáhá, tedy přesně a jednoznačně označí povinnost, která má být žalovanému uložena rozhodnutím soudu.
K opravě nebo doplnění podání, které neobsahuje všechny nezbytné náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité, soud usnesením vyzve účastníka, určí k tomu lhůtu a poučí jej, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (§43 odst. 1 o. s. ř.). Není-li přes výzvu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud podle §43 odst. 2 o. s. ř. podání, kterým se zahajuje řízení, usnesením odmítne. O těchto následcích musí být účastník poučen.
Odvolací soud nepochybil, uzavřel-li, že na základě podání žalobce ani po jeho doplnění nelze v řízení pokračovat pro vady žaloby, spočívající především v neurčitosti vymezení skutku, který má být předmětem řízení, a dále v chybějícím údaji o tom, čeho se žalobce domáhá (ve vymezení žalobního návrhu – tzv. žalobního petitu). Žaloba postrádá tvrzení o skutečnostech, jimiž je vylíčen skutek (skutkový děj), tedy chybí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém základě má soud rozhodnout, a chybí též údaj o tom, čeho se žalobce domáhá (tzv. žalobní petit), tj. označení povinností, které mají být žalovanému uloženy rozhodnutím soudu. Ačkoliv k odstranění nedostatků žaloby a k doplnění skutkových tvrzení může dojít i v podaném odvolání proti usnesení o odmítnutí žaloby, žalobce ani dodatečně v celém průběhu řízení až do vydání rozhodnutí odvolacího soudu vady svého podání neodstranil. Z obsahu žaloby ani dalších podání nevyplývá konkrétní povinnost, která má být žalovanému uložena, a která by byla vykonatelná. Pokud jde o dovolání proti výroku o zastavení řízení, žalobce v podstatě žádné relevantní námitky v dovolání nevznáší. Řízení o nároku žalobce na zaplacení 401.582,- Kč, jež bylo dříve zahájeno a po vyloučení k samostatnému řízení je vedeno pod sp. zn. 7 C 348/2008, brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení (§83 odst. 1 o. s. ř.). Protože jde o nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, bylo řízení soudem prvního stupně správně zastaveno (§104 odst. 1 o. s. ř.) a toto usnesení bylo odvolacím soudem potvrzeno.
Vady řízení uvedené v ustanovení §229 odst. 1, §229 dost. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., ani jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, z obsahu spisu nevyplývají.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je správné, Nejvyšší soud dovolání žalobce podle §243b odst. 2, části věty před středníkem, a odst. 6 in fine o. s. ř., zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na výsledek dovolacího řízení náleží žalované náhrada nákladů dovolacího řízení za jeden úkon právní služby - vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 2.250,- Kč [odměna ve výši 9.000,- Kč určená podle §8 vyhlášky č. 484/2000 Sb., snížená podle §14 odst. 1 s použitím §15 cit. vyhl. o 50%, tj. na částku 4.500,- Kč, a dále snížená (vzhledem k tomu, že advokát žalobce v dovolacím řízení učinil pouze jeden úkon právní služby - sepis vyjádření k dovolání) podle §18 odst. 1 téže vyhl. o 50%, tj. na částku 2.250,- Kč], a dále z náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč, tj. celkem 2.550,- Kč.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. listopadu 2010
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu