Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.11.2010, sp. zn. 25 Cdo 3683/2008 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:25.CDO.3683.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:25.CDO.3683.2008.1
sp. zn. 25 Cdo 3683/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně České kanceláře pojistitelů , se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1724/129, IČ: 70099618, zastoupené Mgr. Jiřím Gregůrkem, advokátem se sídlem v Berouně, Na Kaplance 491/8, proti žalované A. Z. , zastoupené Narcisem Tomáškem, advokátem se sídlem v Děčíně, Masarykovo náměstí 193/20, o 92.257,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 13 C 310/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 28. května 2008, č. j. 30 Co 195/2008-73, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Žalovaná podala dovolání proti rozsudku ze dne 28. 5. 2008, č. j. 30 Co 195/2008-73, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, potvrdil rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 9. 1. 2008, č. j. 13 C 310/2007-47, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 92.257,- Kč s příslušenstvím a náklady řízení; rozhodl rovněž o náhradě nákladů odvolacího řízení. Dovolatelka, aniž formuluje otázku zásadního právního významu, namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Rekapituluje podrobně nároky poškozených K. H. a J. B., které byly vypořádány mimosoudně, a vytýká odvolacímu soudu, že při uložení povinnosti k regresní náhradě podle §24 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, k tomu nepřihlédl stejně jako k rozsahu spoluzavinění uvedených chodkyň na vzniku dopravní nehody, za kterou žalovaná jako řidička osobního motorového vozidla odpovídá. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) vzhledem k čl. II bodu 12. části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále jen o.s.ř.), neboť dovoláním napadený rozsudek byl vydán dne 28. 5. 2008. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o.s.ř. oprávněnou osobou - účastníkem řízení, dospěl dovolací soud k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Podle §243c odst. 2 o.s.ř., ve znění účinném od 23. 1. 2009 (část první, čl. II, bod 12., část věty za středníkem zákona č. 7/2009 Sb.), pak odůvodnění obsahuje pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné. Žalovaná dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, aniž mu předcházelo rozhodnutí zrušovací, a nejde tak o přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř.; dovolání tedy může být podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek, a to zásadního významu. Dovolatelka žádnou takovou právní otázku v dovolání neformuluje a ani z vylíčení dovolacího důvodu se nepodává. Výhrady k výpočtu výše náhrady odvozené od mimosoudního vypořádání jsou spíše matematického charakteru, mají jedinečný skutkový základ spočívající v konkrétních poměrech projednávané věci, a nepředstavují tak otázku právní, natož pak takovou, která by ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. mohla mít tzv. judikatorní přesah, tj. obecnější dopad do rozhodovací praxe soudů v obdobných případech. Protože tedy napadený rozsudek nelze považovat za rozhodnutí zásadního právního významu, nelze dovodit přípustnost dovolání ani podle §§237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., a Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. dovolání odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. za situace, kdy žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 11. listopadu 2010 JUDr. Petr Vojtek, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/11/2010
Spisová značka:25 Cdo 3683/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:25.CDO.3683.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-10