ECLI:CZ:NS:2010:25.CDO.4744.2009.1
sp. zn. 25 Cdo 4744/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce P. P. , proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti ČR, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, 2) Parlamentu České republiky, se sídlem v Praze 1, Sněmovní 3, 3) Senátu České republiky, se sídlem v Praze 1, Sněmovní 3, a 4) Student Agency, s. r. o. , se sídlem v Brně, Bašty 2, o 150.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 42 C 64/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. června 2008, č. j. 69 Co 221/2008-50, takto:
I. Dovolací řízení se ve vztahu k žalovaným 1) až 3) zastavuje .
II. Dovolání se ve vztahu k žalovanému 4) odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce podal vlastnoručně psané dovolání proti usnesení ze dne 16. 6. 2008, č. j. 69 Co 221/2008-50, jímž Městský soud v Praze k odvolání žalobce potvrdil usnesení ze dne 21. 4. 2008, č. j. 42 C 64/2008-35, kterým Obvodní soud pro Prahu 2 odmítl podání ze dne 8. 3. 2008 ve vztahu k žalovaným 1) až 3), a to postupem podle ustanovení §43 odst. 2 o.s.ř. pro neodstranění vad podání, a ve vztahu k žalované 4) vyslovil podle §105 odst. 2 o.s.ř. svoji místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Městskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému; dovolatel současně požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř., dospěl k závěru, že v dané věci brání rozhodnutí o dovolání ve vztahu k žalovaným 1) až 3) nedostatek podmínky dovolacího řízení a ve vztahu k žalovanému 4) dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Vzhledem k datu vydání napadeného rozhodnutí přitom postupoval podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. čl. II, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony).
Podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o.s.ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Podle odst. 4 dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, 21a, 21b, anebo v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání.
Pro podání dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem, zákon stanoví požadavek, aby účastník řízení, který podává dovolání, měl buď sám právnické vzdělání, nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc. Ustanovení §241 o.s.ř. představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejího splnění nelze o dovolání rozhodnout.
V posuzované věci žalobce podal vlastnoručně psané dovolání, aniž byl při tomto úkonu zastoupen advokátem, a nebylo prokázáno (ani tvrzeno), že by sám měl právnické vzdělání. Poté, co usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 1. 4. 2009, č. j. 42 C 64/2008-83, byla zamítnuta žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, byl žalobce usnesením soudu prvního stupně ze dne 20. 8. 2009, č. j. 42 C 64/2008-91 (stejnopis mu byl doručen dne 27. 8. 2009), vyzván, aby si pro podání dovolání zvolil zástupce z řad advokátů, jehož prostřednictvím podá řádné dovolání; byl zároveň poučen, že nebude-li ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení výzvě vyhověno, dovolací soud řízení zastaví. Žalobce na tuto výzvu reagoval nesouhlasným přípisem s hrubými invektivami a opakovanou žádostí o ustanovení advokáta, sám si ovšem zástupce nezvolil, a tedy nedostatek povinného zastoupení do současné doby neodstranil; Nejvyšší soud proto dovolací řízení ve vztahu k žalovaným 1) až 3) podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastavil, aniž se mohl zabývat otázkou dalších náležitostí podaného dovolání.
Protože dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž ve vztahu k žalované 4) vyslovil podle §105 odst. 2 o.s.ř. svoji místní nepříslušnost, není podle zákona přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2004, sp. zn. 25 Cdo 2591/2003, publikované pod C 2457 v Souboru civilních rozhodnutí NS, C. H. BECK, resp. usnesení téhož soudu ze dne 21. 2. 2006, sp. zn. 25 Cdo 189/2006), Nejvyšší soud je ve vztahu k žalované 4) podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl, aniž zde bylo nutno se zabývat splněním podmínky povinného zastoupení dovolatele advokátem (§241b odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 věty první a §146 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. února 2010
JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu