ECLI:CZ:NS:2010:25.CDO.5217.2009.1
sp. zn. 25 Cdo 5217/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně Ing. Z. P. , zastoupené Mgr. Jaroslavem Kocincem, LL.M., advokátem se sídlem ve Frýdku – Místku, Farní 19, proti žalovaným 1) Ing. J. G. , pracovníku Magistrátu města Frýdek – Místek, odboru životního prostředí a zemědělství, pracoviště Frýdek – Místek, Palackého 115, 2) Ing. J. Z. , vedoucímu odboru životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Frýdek – Místek, pracoviště Frýdek – Místek, Palackého 115, 3) P. H. , revírníkovi OSL, Lesy České republiky s.p., Lesní správy Frýdek – Místek, Morávka 557, a 4) pracovníkům Pozemkového fondu ve Frýdku – Místku , o uvedení pozemků a přístupových cest do stavu před vyvlastněním, o náhradu škody a o náhradu nákladů, vedené u Okresního soudu ve Frýdku – Místku pod sp. zn. 16 Nc 3206/2008, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. dubna 2009, č.j. 11 Co 32/2009-52, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 30. 9. 2008 se žalobkyně domáhala uvedení pozemků a přístupových cest do stavu před vyvlastněním, náhrady škody za „znečištění pozemků“ vysázením lesních porostů a náhrady nákladů za ošetřování pozemků.Okresní soud ve Frýdku – Místku usnesením ze dne 17. 9. 2008, č.j. 16 Nc 3206/2008-8, žalobkyni vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení písemně doplnila své podání o datum jeho sepisu, řádné označení žalovaných, vylíčení všech rozhodujících skutečností pro posouzení nároku na náhradu škody a nároku na navrácení pozemků a přístupových cest do stavu před vyvlastněním, a aby označila důkazy k prokázání svých tvrzení a připojila listinné důkazy. Zároveň soud vypsal údaje, které chybí, a poučil ji, že nebude-li přes výzvu podání řádně opraveno a doplněno, soud podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.
V přípise ze dne 31. 10. 2008 žalobkyně doplnila některá skutková tvrzení a uvedla, že žádá zrušení rozhodnutí ze dne 19. 8. 2008 o uložení pokuty, navrácení pozemků do původního stavu před vyvlastněním, vykolíkování a vyměření pozemků, rozdělení zcelených pozemků, zamezení jejich znečišťování odpadem, odstranění kůrovců a náhradu škody způsobené vysázením lesů, jež dle jejího přesvědčení způsobilo zničení pozemků jakož i přístupových cest.
Okresní soud ve Frýdku – Místku usnesením ze dne 24. 11. 2008, č.j. 16 Nc 3206/2008-24, odmítl podání žalobkyně a rozhodl o nákladech řízení, neboť žaloba neobsahuje náležitosti řádné žaloby, žalobní petit není dostatečně určitý, není uvedena výše škody stejně jako specifikace škody a žalobní petit je nevykonatelný. Protože podání žalobkyně trpí takovými nedostatky, pro které soud nemůže v řízení pokračovat, a žalobkyně nedostatky neodstranila ani po výzvě, byla žaloba dle §43 odst. 2 o. s. ř. odmítnuta.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 14.4. 2009, č. j. 11 Co 32/2009-52, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, že podání žalobkyně postrádá základní náležitosti (§79 odst. 1 o. s. ř.), neboť neuvádí, o jaké pozemky se jedná, jakým způsobem a v jakém rozsahu se stala jejich vlastnicí či spoluvlastnicí, které pozemky jí případně nebyly vráceny a proč, kdo a jakým způsobem je poškodil, o jakou škodu se jedná, jaká je výše způsobené škody. Žaloba tedy postrádá vylíčení rozhodujících skutkových okolností, na jejím základě nelze vymezit předmět řízení a žalobní petity jsou neurčité a nevykonatelné. Uvedené vady podání nebyly odstraněny ani v odvolacím řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání z důvodů, že řízení bylo postiženo vadami, které měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení. Před rozhodnutím odvolacího soudu se jí nepodařilo pro nemoc kontaktovat ustanoveného advokáta a pro její ztíženou možnost kontaktu s tímto advokátem nebylo ze strany soudu prvního stupně „reálně dodrženo“ její právo na spravedlivý proces. Poučení soudu o náležitostech žaloby bylo pouze formální a nepoučilo ji, jak v daném případě žalobu doplnit. Z jejího podání zřetelně vyplývá, že se domáhá odstranění lesního porostu na pozemcích, tj. uvedení do stavu před vyvlastněním, a náhrady škody na Pozemkovém fondu a dalších státních orgánech, přičemž soud ji nepoučil, že by měla žalovat „samotný český stát“. Označila-li za žalovaného organizační jednotku státu, měla mít možnost uvedený nedostatek odstranit postupy dle ustanovení §43 o. s. ř.
Ve lhůtě 7 dnů nebyla schopna předložit bližší konkretizaci pozemků a zaslané důkazy, zejména rozhodnutí Magistrátu města Frýdek-Místek, obsahovaly alespoň částečnou specifikaci některých pozemků. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a že je přípustné podle §239 odst. 3 o. s. ř., přezkoumal rozhodnutí odvolacího soudu a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné. O dovolání rozhodl podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 7. 2009 - srov. bod 12 čl. II zákona č. 7/2009 Sb.) vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 14. 4. 2009.
Podle ustanovení §79 odst. 1, věty první a druhé, o. s. ř. se řízení zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.
Žalobce musí vylíčit skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci, tj. tak, že skutkový děj je nezaměnitelně vymezen. Neuvede-li v žalobě všechna potřebná tvrzení významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení (§43 dost. 2 o. s. ř.), jestliže v ní vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl předmět řízení vymezen po skutkové stránce. Nedostatek náležitostí žaloby brání jejímu věcnému projednání a pokračování v řízení, neobsahuje-li vylíčení rozhodujících skutečností nebo jejich vylíčení je natolik neúplné, neurčité nebo nesrozumitelné, že nelze bez dalšího stanovit, jaký skutek má být předmětem řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. 21 Cdo 370/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2002, pod č. 209, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003 sp. zn. 25 Cdo 973/2002, publikované v časopise Soudní judikatura č. 8, ročník 2003, pod č. 135). Právě o takový případ se v dané věci jedná.
Žalobní petit musí být přesný, určitý a srozumitelný, což předpokládá, že žalobce v dostatečné míře uvede, čeho se žalobou domáhá, tedy přesně a jednoznačně označí povinnost, která má být žalovanému uložena rozhodnutím soudu. Požaduje-li žalobce peněžité plnění, musí být jasně a přesně udána peněžitá částka, kterou požaduje, jíž je soud v řízení i při rozhodování vázán a od níž se jen výjimečně může odchýlit v případech uvedených v ustanovení §153 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §43 odst. 1 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Podle §43 odst. 2 o. s. ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.
S odvolacím soudem lze souhlasit v tom, že na základě podání žalobkyně ani po opakovaném doplnění nelze v řízení pokračovat pro vady žaloby, spočívající zejména v neurčitosti vymezení skutku, který má být předmětem řízení, a v chybějícím údaji o tom, čeho se žalobkyně domáhá (ve vymezení žalobního návrhu – tzv. žalobního petitu), zejména pokud jde o zcela chybějící specifikaci požadovaných částek. Žaloba totiž postrádá tvrzení o skutečnostech, jimiž je vylíčen skutek (skutkový děj), na jehož základě je uplatněn nárok, tedy údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém základě má soud rozhodnout, a zejména chybí údaj o tom, čeho se žalobkyně domáhá (tzv. žalobní petit), tj. označení povinností, který má být žalovaným uložena rozhodnutím soudu. Ačkoliv k odstranění nedostatků žaloby a k doplnění skutkových tvrzení může dojít i v podaném odvolání proti usnesení o odmítnutí žaloby, žalobkyně ani dodatečně v celém průběhu řízení od doručení první výzvy v roce 2008 do vydání rozhodnutí odvolacího soudu v dubnu 2009 vady svého podání neodstranila. Z obsahu žaloby ani dalších podání nevyplývá určitá povinnost, která má být žalovaným uložena, a která by tedy byla vykonatelná. Tvrzení v jejích podáních jsou neúplná a neurčitá, přičemž žaloba neobsahuje požadovanou částku v penězích. Ani označení dalších žalovaných jako „pracovníci Pozemkového fondu ve Frýdku-Místku“ nesplňuje požadavek řádné identifikace účastníků řízení podle §79 odst. 1 o. s. ř.
Dovolatelce nelze přisvědčit, že nebyla řádně soudem vyzvána a poučena o potřebě doplnění a opravě svého podání, neboť – jak vyplývá z usnesení soudu prvního stupně – nešlo jen o obecné poučení o nesrozumitelnosti její žaloby, nýbrž byla podrobně a konkrétně poučena o nedostatcích svého podání a vyzvána k jeho doplnění, a to způsobem srozumitelným i pro osobu bez právnického vzdělání.
Vady řízení uvedené v ustanovení §229 odst. 1, §229 dost. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., ani jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci z obsahu spisu nevyplývají.
Na základě výše uvedeného nelze než dospěl k závěru, že usnesení odvolacího soudu je správné, Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle §243b odst. 2, části věty před středníkem, a odst. 6 in fine o. s. ř., usnesením odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl dle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšné žalovaným náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. července 2010
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu