ECLI:CZ:NS:2010:26.CDO.2763.2010.1
sp. zn. 26 Cdo 2763/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce P. H. , Spolková republika Německo, zastoupeného JUDr. Milanem Hulíkem, advokátem se sídlem Praha 1, Bolzanova 1, proti žalovanému J. Š. , zastoupenému Mgr. Michalem Kojanem, advokátem se sídlem Praha 1, Pařížská 28/131, o zaplacení částky 15.280,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 11 C 116/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. dubna 2009, č. j. 56 Co 353/2008-114, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Přerově (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 29. dubna 2008, č. j. 11 C 116/2006-70, zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částky 12.660,- Kč a 2.620,- Kč s tam uvedeným poplatkem z prodlení; současně rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.
K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 3. dubna 2009, č. j. 56 Co 353/2008-114, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání.
Podle čl. II bodu 12. věty první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 3. dubna 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále jen „o.s.ř.”).
Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ a c/ o.s.ř. Podle §237 odst. 2 písm. a/ o.s.ř. však dovolání podle odstavce 1 (v daném případě písm. b/ a c/) není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Protože rozsudku soudu prvního stupně potvrzenému napadeným rozhodnutím nepředcházelo dřívější (odvolacím soudem zrušené) rozhodnutí soudu prvního stupně, mohlo by být dovolání proti citovanému potvrzujícímu rozhodnutí objektivně přípustné jedině podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. Bylo-li však tímto rozhodnutím rozhodnuto o částce nepřevyšující 20.000,- Kč, nelze dovodit přípustnost dovolání ani z ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., neboť ustanovení §237 odst. 2 písm. a/ o.s.ř. to vylučuje.
Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud – bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta prvá o.s.ř.) – dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o.s.ř. jako nepřípustné odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalovanému nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolateli právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. listopadu 2010
JUDr. Miroslav Ferák, v. r.
předseda senátu