ECLI:CZ:NS:2010:26.CDO.3444.2009.1
sp. zn. 26 Cdo 3444/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce D., s. b.d., proti žalované L. H ., zastoupené advokátkou se sídlem Brno, Bratislavská 7, o zaplacení 9.067,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 41 C 202/2004, dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. listopadu 2008, č. j. 21 Co 274/2006-142, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně (soud odvolací) rozsudkem ze dne 25. 11. 2008, č. j. 21 Co 274/2006-142, potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně (soudu prvního stupně) ze dne 16. 11. 2005, č. j. 41 C 202/2004-79, kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 9.067,- Kč s příslušenstvím a náklady řízení; dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž vyjádřila nesouhlas s napadeným rozhodnutím.
Vyjádření k dovolání podáno nebylo.
Podle čl. II bodu 12. věty před středníkem zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 25. listopadu 2008, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále opět jen „o. s. ř.”).
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu se řídí ustanovením §237 o. s. ř.
Dovolání však není podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství se přitom nepřihlíží.
V posuzované věci dovolatelka napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, jímž bylo rozhodnuto (v neobchodní věci) o částce 9.067,-Kč, tedy o částce nepřevyšující 20.000,- Kč, a přípustnost dovolání je tudíž výslovně vyloučena ustanovením §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. dovolání pro jeho nepřípustnost odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a 2, §146 odst. 3 a o skutečnost, že žalobci nevznikly náklady, na jejichž náhradu by měl právo vůči žalované
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. ledna 2010
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu