ECLI:CZ:NS:2010:26.CDO.4592.2009.1
sp. zn. 26 Cdo 4592/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce V. V., zastoupeného JUDr. Jiřím Duškem, advokátem se sídlem v Písku, Velké náměstí 119, proti žalovaným 1/ J. B ., a 2/ D. V ., o zaplacení částky 36.228,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 9 C 98/2007, o dovolání žalobce proti usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. května 2008, č. j. 6 Co 626/2008-50, a ze dne 30. května 2008, č. j. 6 Co 644/2008-54, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Písku (soud prvního stupně) usnesením ze dne 16. října 2007, č. j. 9 C 98/2007-35, zastavil – pro nezaplacení soudního poplatku z žaloby – řízení o zaplacení částky 36.228,40 Kč s příslušenstvím. Odvolání žalobce proti tomuto usnesení soud prvního stupně usnesením ze dne 9. ledna 2008, č. j. 9 C 98/2007-42, odmítl pro opožděnost. K odvolání žalobce Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací usnesením ze dne 30. května 2008, č. j. 6 Co 644/2008-54, citované odmítací usnesení soudu prvního stupně potvrdil; současně účastníky řízení poučil, že proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
Usnesením ze dne 22. listopadu 2007, č. j. 9 C 98/2007-38, soud prvního stupně vrátil žalobci zaplacený soudní poplatek ve výši 1.450,- Kč s odůvodněním, že byl zaplacen až po marném uplynutí lhůty k podání odvolání proti shora citovanému usnesení o zastavení řízení. K odvolání žalobce odvolací soud usnesením ze dne 30. května 2008, č. j. 6 Co 626/2008 50, citované usnesení soudu prvního stupně potvrdil; účastníkům se i zde dostalo poučení, že proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
Žalobce – nezastoupen advokátem – podal dne 18. listopadu 2008 k poštovní přepravě a dne 20. listopadu 2008 soudu prvního stupně doručil dovolání proti citovaným rozhodnutím odvolacího soudu (proti usnesením ze dne 30. května 2008, č. j. 6 Co 626/2008-50, a ze dne 30. května 2008, č. j. 6 Co 644/2008-54); dovolání pak doplnil dne 29. května 2009 prostřednictvím ustanoveného advokáta.
Podle čl. II bodu 12. věty před středníkem zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Byla-li napadená rozhodnutí odvolacího soudu vydána dne 30. května 2008, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále jen „o. s. ř.”).
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle §240 odst. 1 o.s.ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle §240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu. Podle §240 odst. 3 o. s. ř. je lhůta zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení.
Dovolatel v dovolání především namítl, že napadená rozhodnutí obsahovala nesprávné poučení o dovolání, že proto lze dovolání podat ve lhůtě čtyř měsíců od doručení a že v daném případě je posledním dnem čtyřměsíční lhůty 18. listopad 2008, tj. den, kdy dovolání předal k poštovní přepravě.
Soudní praxe je dlouhodobě ustálena v názorech, že proti usnesení, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, není dovolání přípustné, a že dovolání není přípustné ani proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o vrácení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. listopadu 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, uveřejněné pod č. 41 v sešitě č. 5 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a pod č. 8 v sešitě č. 1 z roku 2002 časopisu Soudní judikatura, a ze dne 29. září 2004, sp. zn. 29 Odo 363/2004). Z uvedeného vyplývá, že účastníkům se v obou napadených usneseních dostalo správného poučení, že proti nim není dovolání přípustné; proto je dovolací lhůta dvouměsíční (§240 odst. 1 o. s. ř.).
V projednávané věci byly stejnopisy písemných vyhotovení obou napadených usnesení – obsahující správné poučení o tom, že dovolání není přípustné – žalobci doručeny dne 15. července 2008. Posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání bylo (ve smyslu §57 odst. 2 věty první o. s. ř.) pondělí 15. září 2008. Podal-li žalobce dovolání k poštovní přepravě dne 18. listopadu 2008, stalo se tak evidentně po marném uplynutí zákonné dvouměsíční dovolací lhůty stanovené v §240 odst. 1 větě první o. s. ř. Za této situace se již dovolací soud nezabýval doplňkem dovolání podaným prostřednictvím ustanoveného advokáta.
Vycházeje z uvedených závěrů, Nejvyšší soud dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218a věty první o. s. ř. odmítl pro opožděnost. I kdyby dovolání nebylo odmítnuto pro opožděnost, muselo by být odmítnuto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř., neboť proti napadeným rozhodnutím není dovolání přípustné (srov. shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 21 Cdo 1124/2001 a 29 Odo 363/2004).
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že žalovaným žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli vůči dovolateli právo, v dovolacím řízení nevznikly.
O odměně a dalších nárocích advokáta JUDr. Jiřího Duška, který má ve smyslu §140 odst. 2 o. s. ř. vůči státu nárok na hotové výdaje a odměnu za zastupování (popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty) podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je příslušný rozhodnout soud prvního stupně.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. února 2010
JUDr. Miroslav Ferák, v. r.
předseda senátu