ECLI:CZ:NS:2010:26.CDO.4931.2008.1
sp. zn. 26 Cdo 4931/2008
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce statutárního města Kladna , se sídlem Kladno, nám. Starosty Pavla 44, zastoupeného JUDr. Jiřím Linke, advokátem se sídlem Praha 1, Vodičkova 41/39, proti žalovaným 1) M. B. , a 2) M. B. , o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp.zn. 23 C 8/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. července 2008, č.j. 28 Co 353/2008-51, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 15. července 2008, č.j. 28 Co 353/2008-51, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Kladně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 3. 4. 2008, č.j. 23 C 8/2008-24, uložil žalovaným vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku byt č. 6, o velikosti 1+1 s příslušenstvím, ve 2. podlaží domu č.p. 29, ulice V., K. (dále „předmětný byt“, resp. „byt“ a „předmětný dům“), a rozhodl o nákladech řízení. Vzal za prokázáno, že žalobce je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník předmětného domu, a že dne 10. 10. 2006 uzavřel se žalovanými (kteří jsou manželé) smlouvu o nájmu předmětného bytu na dobu určitou – do 30. 9. 2007. Protože žalovaní po uplynutí dohodnuté doby byt nevyklidili, domáhá se žalobce právem podle §126 odst. 1 občanského zákoníku ve znění účinném po novele provedené zákonem č. 107/2006 Sb. (dále jen „obč.zák.“) ochrany svého vlastnického práva, neboť byt užívají bez právního důvodu.
K odvolání žalovaných Krajský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 15. 7. 2008, č.j. 28 Co 353/2008-51, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl; dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud, vycházeje ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, dospěl na rozdíl od něho k závěru, že žalovaným svědčí k bytu právo nájmu, neboť došlo k obnovení nájemního vztahu podle §676 odst. 2 obč.zák. v důsledku toho, že žalobce nepodal ve 30-ti denní lhůtě žalobu na vyklizení (ta byla podána až 22. 1. 2008).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a uplatnil v něm dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci. Vyjadřuje nesouhlas se závěrem odvolacího soudu o obnovení nájemního vztahu a namítá, že nevzal v úvahu ustanovení §686a odst. 6 obč.zák., podle něhož se ustanovení §676 odst. 2 obč.zák. nepoužije na nájem bytu. Navrhl, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Vyjádření k dovolání nebylo podáno.
Podle čl. II bodu 12. věty před středníkem zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 15. července 2008, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále opět jen „o.s.ř.”).
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o.s.ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§241 odst. 1 a 4 o.s.ř.) a je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) o.s.ř., neboť směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé.
Podle ustanovení §242 odst. 3 o.s.ř. je dovolací soud vázán nejen rozsahem dovolání, ale i uplatněným dovolacím důvodem, včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), i když nebyly dovoláním uplatněny; existence obligatorně posuzovaných vad nebyla tvrzena a z obsahu spisu se nepodává.
Podle §710 odst. 2 obč. zák. v případě, že nájem bytu byl sjednán na určitou dobu, skončí také uplynutím této doby.
Podle §686a odst. 6 obč.zák. na nájem bytu nelze použít ustanovení o prodloužení nájmu (§676 odst. 2 obč.zák.).
Ze skutkových zjištění, z nichž vycházel odvolací soud a jež nebyla dovoláním zpochybněna, vyplývá, že účastníci uzavřeli smlouvu o nájmu předmětného bytu na dobu určitou – do 30. 9. 2007. Uplynutím této doby tedy nájemní vztah žalovaných zanikl a od 1. 10. 2007 užívají byt bez právního důvodu (existence jiného právního titulu bydlení nebyla tvrzena). Obnovení nájemního vztahu podle §676 odst. 2 obč.zák. není od 31. 3. 2006 možné, neboť to vylučuje ustanovení §686a odst. 6 obč.zák. Dospěl-li proto v souzené věci odvolací soud k závěru, že jejich nájemní vztah k bytu se obnovil podle §676 odst. 2 obč.zák., není jeho právní posouzení věci správné.
Lze uzavřít, že dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. byl uplatněn opodstatněně. Nejvyšší soud proto podle ustanovení §243b odst. 2 věty za středníkem o.s.ř. zrušil napadený rozsudek a věc vrátil odvolacímu soudu podle §243b odst. 3 věty první o.s.ř. k dalšímu řízení.
Právní názor odvolacího soudu je pro odvolací soud závazný. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci (§243d odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. dubna 2010
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu