ECLI:CZ:NS:2010:26.CDO.719.2009.1
sp. zn. 26 Cdo 719/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce Bytového družstva BLANÍK , se sídlem Praha 5, U Jezera 2032/32, zastoupeného JUDr. Romanem Andělem, advokátem se sídlem Praha 1, Washingtonova 25, proti žalovanému M. P. , zastoupenému JUDr. Zdeňkem Hrouzkem, advokátem se sídlem Brno, Jana Uhra 13, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp.zn. 28 C 590/2006, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. ledna 2008, č.j. 51 Co 411/2007-23, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech dovolacího řízení částku 2.160,- Kč, k rukám JUDr. Romana Anděla, advokáta se sídlem Praha 1, Washingtonova 25, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
K odvolání žalovaného Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 9. 1. 2008, č.j. 51 Co 411/2007-23, potvrdil rozsudek ze dne 26. 3. 2007, č.j. 28 C 590/2006-11, kterým Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) uložil žalovanému vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku byt č. 33, I. kategorie, o velikosti 3+1, v 11. patře domu č.p. 2032, v P. 13, ulice U J.; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný (zastoupen advokátem) prostřednictvím veřejné datové sítě dovolání (opatřené elektronickým podpisem), které následně doplnil podle §42 odst. o.s.ř, jehož přípustnost opřel o ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., a uplatnil v něm dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. Dovolatel brojí především proti způsobu, kterým mu byly doručovány soudní zásilky a proti postupu soudů obou stupňů. Navrhl, aby jejich rozsudky byly zrušeny a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení; současně učinil návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
Žalobce ve vyjádření k dovolání vyjádřil nesouhlas s argumentací žalovaného, ztotožnil se s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhl, aby dovolání bylo jako nepřípustné, popř. jako nedůvodné zamítnuto.
Podle čl. II bodu 12. věty před středníkem zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 9. ledna 2008, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále opět jen „o.s.ř.”).
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle §240 odst. 1 o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 o.s.ř.). Podle §240 odst. 3 věty první o.s.ř. je lhůta zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Věta druhá uvedeného ustanovení pak stanoví, že neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k podání dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení.
V projednávané věci nebylo vydáno odvolacím soudem opravné usnesení a nejde ani o případ, jež má na mysli ustanovení §240 odst. 2 a 3 o.s.ř.
Jak se podává z obsahu spisu (viz doručenka na č.l. 24 verte), byl rozsudek odvolacího soudu doručen žalovanému postupem podle §46 odst. 3 o.s.ř, neboť nebyl dne 18. 2. 2008 při doručování zásilky obsahující rozsudek odvolacího soudu zastižen a zásilka byla téhož dne uložena; v desetidenní lhůtě podle §50c odst. 4 o.s.ř., jež skončila dne 28. 2. 2008 (čtvrtek) nebyla zásilka vyzvednuta, takže tento den se považuje za den doručení.
Z uvedeného pak nezbytně vyplývá, že posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání (§240 odst. 1 a §57 odst. 2 věta první o.s.ř.) bylo pondělí 28. 4. 2008. Bylo-li proto dovolání podáno prostřednictvím veřejné datové sítě u soudu prvního stupně až v pátek 2. 5. 2008 (a doplněno podáním, které bylo podáno na poště dne 5. 5. 2008), stalo se tak zjevně po marném uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty.
Se zřetelem k uvedenému Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) dovolání žalovaného jako opožděné podle §243b odst. 5 a §218a o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 části věty před středníkem a §146 odst. 3 o.s.ř. a zavázal žalovaného, který z procesního hlediska nese odpovědnost za to, že jeho dovolání muselo být odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 1.500,- Kč [§2 odst. 1, §7 písm. d) ve spojení s §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění] a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. §2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění), jakož i z DPH ve výši 20%, tj. 360,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 27. dubna 2010
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu