ECLI:CZ:NS:2010:26.CDO.889.2008.1
sp. zn. 26 Cdo 889/2008
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce RPG Byty, spol. s r.o. , se sídlem Ostrava – Moravská Ostrava, Gregorova 3/2582, zastoupeného JUDr. Alešem Vídenským, advokátem se sídlem Ostrava – Moravská Ostrava, Sokolská třída 22, proti žalované Z. Ď. , zastoupené JUDr. Petrem Kocurem, advokátem se sídlem Orlová – Lutyně, Osvobození 829, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp.zn. 28 C 75/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. září 2007, č.j. 11 Co 449/2007-27, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Karviné (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 28. 3. 2006 (správně 28. 3. 2007), č.j. 28 C 75/2007-15, zamítl žalobu na vyklizení žalované z bytu č. 8, I. kategorie, o 2 pokojích a kuchyni s příslušenstvím, v K. – N. M., N. 16/1714 (dále též „předmětný byt“, resp. „byt“ a „předmětný dům“), a rozhodl o nákladech řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě (soud odvolací) rozsudkem ze dne 14. 9. 2007, č.j. 11 Co 449/2007-27, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že uložil žalované předmětný byt vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Odvolací soud vzal ve shodě se soudem prvního stupně za prokázáno, že žalobce je vlastníkem předmětného domu, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovanou dne 29. 11. 2004 smlouvu o nájmu předmětného bytu (dále též „Nájemní smlouva“), v níž bylo dohodnuto, že nájem se sjednává na dobu určitou, a to do 30. 11. 2005 (s účinností od 1. 12. 2004); současně smlouva obsahovala ujednání, že „bude-li nájemce řádně platit nájemné a služby a nebude-li mít dluh na nájmu a na službách v jakékoliv výši, prodlouží se nájemní smlouva automaticky vždy každoročně o dalších 12 měsíců, počínaje dnem 1. 12.“; nájemné mělo být hrazeno vždy do konce kalendářního měsíce, za který se platí. Rovněž tak vzal za prokázáno, že žalovaná nezaplatila včas nájemné a úhradu za služby za měsíc červenec 2006, jež uhradila až v lednu 2007. Odvolací soud dospěl k závěru, že nájemní vztah žalované k bytu skončil uplynutím doby, na niž byl sjednán, tzn. ke dni 30. 11. 2005, a že žalovaná byt užívá od 1. 12. 2006 bez právního důvodu. Na základě toho žalobě na vyklizení podle §126 občanského zákoníku ve znění před novelou provedenou zákonem č. 107/2006 Sb. (dále též „obč. zák.“) vyhověl, přičemž povinnost žalované k vyklizení bytu nepodmínil zajištěním bytové náhrady s odůvodněním, že v případě skončení nájmu bytu na dobu určitou zákon takový nárok nepřiznává, a že nebyly shledány důvody pro omezení vlastnické práva žalobce.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o.s.ř., a uplatnila v něm dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Připouští, že nezaplatila včas nájemné za červenec 2006, avšak nestalo se tak z její strany vědomě, a vzniklý dluh uhradila ihned, jak se o jeho existenci dozvěděla. Dovolatelka má za to, že v dané věci nedošlo k tak závažnému porušení Nájemní smlouvy, aby to mělo za následek její zánik. Poukazuje na to, že žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci platila nájemné vždy řádně a včas, jakož i na svůj věk a nepříznivý zdravotní stav. Navrhla, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Vyjádření k dovolání nebylo podáno.
Podle čl. II bodu 12. věty před středníkem zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 14. září 2007, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále opět jen „o.s.ř.”).
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení (§240 odst. 1 o.s.ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky (§241 odst. 1 a 4 o.s.ř.) a je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) o.s.ř., neboť směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé.
Podle ustanovení §242 odst. 3 o.s.ř. je dovolací soud vázán nejen rozsahem dovolání, ale i uplatněným dovolacím důvodem, včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o.s.ř. (jejich existence nebyla tvrzena a z obsahu spisu se nepodává), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), i když nebyly dovoláním uplatněny.
Se zřetelem k právnímu posouzení věci odvolacím soudem a uplatněnému dovolacímu důvodu včetně jeho obsahové konkretizace, je předmětem dovolacího přezkumu posouzení správnosti právního názoru, že nájemní vztah žalované k předmětnému bytu zanikl uplynutím doby, na niž byl sjednán, a že byt užívá od 1. 12. 2006 bez právního důvodu.
Podle §710 odst. 2 obč.zák., v případě, že nájem bytu byl sjednán na určitou dobu, skončí také uplynutím této doby.
Podle §676 odst. 2 obč.zák., užívá-li nájemce věc i po skončení nájmu a pronajímatel proti tomu nepodá návrh na vydání věci nebo na vyklizení nemovitosti u soudu do 30 dnů, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně. Nájem sjednaný na dobu delší než jeden rok se obnovuje vždy na rok, nájem sjednaný na dobu kratší se obnovuje na tuto dobu. Nejvyšší soud již ve svém rozsudku ze dne 6. 2. 1998, sp.zn. 2 Cdon141/97, uveřejněném pod č.10 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1999, dovodil, že uvedené ustanovení se uplatní i ve vztazích nájmu bytu.
Ze skutkových zjištění, z nichž vycházel odvolací soud, vyplývá, že Nájemní smlouva k předmětnému bytu byla sjednána výslovně na dobu určitou – jednoho roku, a to do 30. 11. 2005, a že žaloba na vyklizení byla v dané věci podána dne 28. 2. 2008. Z uvedeného pro projednávanou věc vyplývá, že nájemní vztah žalované k předmětnému bytu, sjednaný na dobu do 30. 11. 2005 se – v důsledku nepodání žaloby na vyklizení ve lhůtě do 30. 12. 2005 – obnovil podle ustanovení §676 odst. 2 obč.zák. na dobu jednoho roku, tj. do 30. 11. 2006; stalo se tak bez ohledu na případné nezaplacení nájemného žalovanou za měsíc červenec 2006, neboť citované ustanovení nepodmiňuje obnovení nájemního vztahu ničím jiným než tím, že nájemce užívá předmět nájmu i po uplynutí sjednané doby a nepodáním žaloby na vyklizení pronajímatelem ve stanovené lhůtě.
Vzhledem k tomu, že občanský zákoník ve znění účinném od 31. 3. 2006, tj. ve znění po novele provedené zákonem č. 107/2006 Sb. (dále též „obč.zák. po novele“) výslovně vyloučil aplikaci ustanovení §676 odst. 2 obč.zák. na právní vztah nájmu bytu (srov. §686a odst. 6 obč.zák. po novele), k obnovení nájemního vztahu ke dni 1. 12. 2006 na další jeden rok nedošlo.
Jelikož rozsudek odvolacího soudu je z pohledu uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahové konkretizace správný, Nejvyšší soud – aniž ve věci nařídil jednání (§243a odst. 1 o.s.ř.) – dovolání jako nedůvodné zamítl (§243b odst. 2 věta před středníkem a odst. 6 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 větu první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobci nevznikly (dle obsahu spisu) v dovolacím řízení prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolatelce právo.
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. února 2010
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu