ECLI:CZ:NS:2010:28.CDO.1187.2009.1
sp. zn. 28 Cdo 1187/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Jana Eliáše, PhD., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobce hlavního města Prahy , se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2, zastoupeného JUDr. Miroslavem Janstou, advokátem v Praze 1, Těšnov 1, proti žalovanému Pozemkovému fondu České republiky , se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované E. A ., o uložení povinnosti převést vlastnické právo k nemovitosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 4 C 551/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2008, č. j. 29 Co 176/2008-94, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 8. 10. 2007 rozhodl tak, že uložil ve výroku I. žalovanému povinnost do devadesáti dnů od nabytí právní moci rozsudku převést podle podmínek stanovených zákonem č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, ve znění platném a účinném ke dni 18. 4. 2006, do vlastnictví žalobce pozemek parc.č. 721/1 v k.ú. Jinonice, obec Praha, který je dílem pozemku parc.č. 721 o výměře 1859m2, zapsaného na LV č. 10002 u Katastrálního úřadu a pracoviště Praha. Dále ve výroku II. zamítl žalobu v části, týkající se převodu pozemku parc.č. 721/2 v k.ú. J., obec P., který je dílem pozemku parc. č. 721 o výměře 1176m2, zapsaného na LV č. 10002 též u katastrálního pracoviště Praha. Městský soud v Praze pak k odvolání žalobce potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 v napadených výrocích II., III. a nezavázal žádného z účastníků k náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které směřovalo do potvrzujícího výroku odvolacího instance o zamítnutí žaloby o převodu pozemku parc. č. 721/2. Jeho důvodnost spatřoval v tom, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Otázku pro věc určujícího právního významu vymezil v tom, zda právo obce domáhat se vůči Pozemkovému fondu uzavření smlouvy o úplatném převodu zemědělského pozemku (§5 odst. 1 zákona č. 95/1999 Sb.) na základě řádně podané písemné žádosti je či není právem majetkovým, které se podle §100 obč. zák. promlčuje. Na tuto právní otázku navazovaly další. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu, též rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaný se k dovolání vyjádřil. Souhlasil s právním posouzením odvolacího soudu, že nárok žalobce na převod sporného pozemku je promlčen a takto promlčené právo již nelze žalobci přiznat. Navrhl, aby dovolací soud dovolání bud´zamítl nebo odmítl.
Žalobce, zastoupený advokátem, podal dovolání v zákonné lhůtě (§240 odst. 1, §241 odst. 1 o. s. ř.). Žalobce dovozoval přípustnost dovolání z ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. a uplatněný dovolací důvod, jenž by dovolací soud přezkoumal v případě pozitivního závěru o přípustnosti dovolání, bylo možné podřadit pod §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.
Nejvyšší soud však dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Povinnost uzavřít smlouvu podle zákona č. 95/1999 Sb., se odvíjí ve vztahu k žalobci od ustanovení §5 a návazných téhož zákona, stanovících podmínky pro převod; právo na uzavření smlouvy je - již vzhledem k předmětu smlouvy - právem majetkovým, pro něž platí, při nedostatku speciální zákonné úpravy, obecná tříletá promlčecí doba podle §100 a §101 obč. zák.
Uplatnil-li žalobce výzvou žalovanému dne 11. 7. 2001 svůj nárok, pak bylo-li žalováno s účinky podání u soudu dne 12. 12. 2005, stalo se tak po marném uplynutí obecné tříleté promlčecí lhůty. Nelze dovodit ani rozpor námitky promlčení vznesené žalovaným s dobrými mravy ve smyslu §3 odst. 1 obč. zák.
Odvolací soud posoudil pro věc určující právní otázku z hlediska hmotného práva správně. Podmínky přípustnosti dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozsudku nejsou splněny, nebyla nalezena žádná judikatorní kontradikce či mezera a Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítá (§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
Žalovanému nevznikly žádné náklady spojené s vyjádřením k dovolání.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 24. února 2010
JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v. r.
předseda senátu