ECLI:CZ:NS:2010:28.CDO.1655.2010.1
sp. zn. 28 Cdo 1655/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobců a) Botanické zahrady hlavního města Prahy , se sídlem Praha 7, Nádvorní 134, b) hlavního města Prahy , se sídlem Praha 1, Mariánské náměstí 2, obou právně zastoupených JUDr. Miroslavem Janstou, advokátem v Praze 1, Těšnov 1, proti žalovaným 1) procesním nástupcům J. U. (zemřelého 2.7.2009) – E. U., Ing. R. U. a D. E., 2) Pozemkovému fondu ČR , Praha 3, Husinecká 1024/11a, o žalobě podle §244 a násl. o. s. ř. (ve věci, v níž bylo rozhodnuto rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Praha), vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 30 C 208/2007, o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 12. 2009, č. j. 24 Co 89/2009-122, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze svým usnesením ze dne 23. 12. 2010, č.j. 24 Co 89/2009-122, rozhodl, že v řízení bude nadále namísto zemřelého J. U. pokračováno s jeho procesními nástupci – dědici, tak jak jsou uvedeni v záhlaví tohoto usnesení.
Uvedení právní nástupci po zemřelém jsou jeho děti a manželka – dědicové ze zákona (první dědická skupina). Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení §107 odst. 1, 2 o. s. ř. a usnesením rozhodl o procesním nástupnictví dědiců J. U.
Dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu je přípustné podle §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., jelikož se jedná o případ vymezený v tomto ustanovení. Dovolací důvody byly označeny podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., neboť podle názoru dovolatelů má rozhodnutí spočívat na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolání však není důvodné.
Obecně je právní posouzení věci nesprávné, jestliže odvolací soud ji posoudil podle právní normy, která na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu byť správně určenou nesprávně vyložil. Odvolací soud však rozhodl v souladu s procesní normou, jejíž aplikace nastupuje v případě změny v osobě účastníka řízení (§107 odst. 2 o. s. ř. – univerzální sukcese). Dovolatelé sice v dovolání namítají, že soud nesprávně posoudil právní nástupnictví E. U., jelikož tato nenabyla práva k pozemku, který je předmětem řízení u odvolacího soudu, ten však rozhodl na základě sdělení notářky pověřené vedením dědického řízení JUDr. Věry Sáblíkové ze dne 25. 11. 2010. V den vydání usnesení, které je napadeno, soud žádné jiné zjištění k dispozici neměl. Není tak procesním pochybením soudu, že vydal předmětné usnesení, jestliže rozhodnutí soudu o skončení dědického řízení (potvrzení dědictví usnesením) došlo či bylo jinak dodáno soudu později. Dovolací soud zde zjistil, že usnesení bylo sice založeno ve spise, ale bez údajů, kdy do spisu došlo, bez očíslování čísla listu.
Usnesení, na něž poukazují dovolatelé, tedy mohlo „existovat“, ale odvolací soud výsledek dědického řízení podle všeho v době jeho vydání neznal. Dovolací soud pak není oprávněn vycházet z jiných skutečností než zjištěných odvolací instancí – není nalézacím soudem.
Hmotněprávní důsledky pravomocně skončeného dědického řízení budou zajisté zohledněny při rozhodování odvolacího soudu ve věci samé.
Dovolání žalobců bylo proto podle §243b odst. 2 věty před středníkem o. s. ř. zamítnuto.
Protistraně nevznikly v řízení žádné náklady, jelikož vyjádření podáno nebylo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 15. července 2010
JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.
předseda senátu