Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.09.2010, sp. zn. 28 Cdo 2091/2010 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:28.CDO.2091.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:28.CDO.2091.2010.1
sp. zn. 28 Cdo 2091/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobkyně L. S. , zastoupené JUDr. Jarmilou Zichovou, advokátkou se sídlem v Brně, Pellicova 2c, proti žalovanému statutárnímu městu Brnu se sídlem v Brně, Dominikánské nám. 1, IČ 44992785, zastoupenému JUDr. Vladimírou Odehnalovou, advokátkou se sídlem v Brně, Masarykova 2, o zaplacení 10.240,- Kč s příslušenstvím , vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 50 C 105/2005, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 12. 2009, č. j. 17 Co 153/2009-165, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech dovolacího řízení částku 3.078,- Kč k rukám JUDr. Jarmily Zichové, advokátky, do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 14. 11. 2008, č. j. 50 C 105/2005-136, zastavil řízení v částce 40,- Kč s přísl. (výrok I.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10.240,- Kč s přísl. (výrok II.), zamítl žalobu, pokud jde o částku 14.015,- Kč s přísl. (výrok III.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a vůči státu (výroky IV., V. a VI.). K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 9. 12. 2009, č. j. 17 Co 153/2009-165 (na stejnopise rozsudku je tento nesprávně označen č. l. 155, avšak podle spisu je správné označení č. l. 165), rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích II., IV., V. a VI. potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení mezi účastníky (výrok II.). Proti rozsudku odvolacího soudu (pouze však ohledně vyhovující částky 10.240,- Kč s přísl.) podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost spatřuje v otázce zásadního právního významu a důvodnost v nesprávném právním posouzení věci. Žalobkyně se k dovolání vyjádřila v tom smyslu, že dle jejího názoru není přípustné, a ztotožnila se se závěry odvolacího soudu uvedenými v jeho rozsudku. V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“), ve znění platném ode dne, kdy nabyl účinnosti zákon č. 7/2009 Sb., kterým byla provedena novela tohoto předpisu (viz článek II bod 12 přechodných ustanovení zákona č. 7/2009 Sb.). Nejvyšší soud jakožto soud dovolací (§10a o. s. ř.) zjistil, že dovolání bylo podáno řádně a včas (§240 odst. 1 o. s. ř.) osobou k tomu oprávněnou a zastoupenou advokátkou (§241 odst. 1 o. s. ř.). Žalovaný dovozuje přípustnost dovolání z ust. §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a dovolací důvod, který by Nejvyšší soud přezkoumal v případě, že by dovolání shledal přípustným, je tvrzen podle ust. §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Dovolání však přípustné není. Podle ust. §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není dovolání proti rozsudku odvolacího soudu přípustné ve věcech, v nichž bylo dovoláním dotčeným výrokem rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží. V projednávané věci napadl žalovaný rozsudek odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10.240,- Kč s přísl. Protože se jedná o peněžité plnění a uvedená jistina je nižší než 50.000,- Kč, není dovolání podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné. Nejvyšší soud ČR proto dovolání podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1, části věty před středníkem, a §146 odst. 3 o. s. ř. V dovolacím řízení vznikly žalobkyni v souvislosti se zastoupením advokátkou náklady, které spočívají v odměně za zastupování ve výši 2.265,- Kč podle ust. §3 odst. 1 bodu 4., §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 277/2006 Sb., a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč podle ust. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 276/2006 Sb., obojí navýšené o DPH podle ust. §137 odst.1, 3 o. s. ř., celkem tedy 3.078,- Kč. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 15. září 2010 JUDr. Jan E l i á š, Ph.D., v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/15/2010
Spisová značka:28 Cdo 2091/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:28.CDO.2091.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Bezdůvodné obohacení
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 o. s. ř.
§218 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-10