ECLI:CZ:NS:2010:28.CDO.3743.2009.1
sp. zn. 28 Cdo 3743/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Brožové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., v právní věci žalobce JUDr. J. V ., proti žalovanému P. H ., zastoupenému advokátkou, o zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 98 394,52 Kč s příslušenstvím , vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 7 C 41/2005, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 21. 4. 2009, č. j. 23 Co 243/2008 – 295, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:(§243c odst. 2 o. s. ř.) :
Dovoláním proti v záhlaví citovanému rozsudku, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 15. 2. 2008, č. j. 7C 41/2005 - 265, jako první rozsudek soudu prvního stupně v projednávané věci, může být shledáno přípustným jen při splnění předpokladů uvedených v §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Dle tvrzení dovolatele - žalobce rozhodnutí soudu prvního stupně a odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, konkrétně dovolatel s odkazem na svědecké výpovědi, předávací protokol ze dne 27. 5. 2004 a kontrolu smluv ministerstvem obrany namítal, že napadený rozsudek má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, neboť má přímý vliv na objem finančních prostředků, které mají být v rámci konečné zprávy a následně rozvrhového usnesení rozděleny mezi konkursní věřitele.
Podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle odst. 3 citovaného ustanovení ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Dovolání v celém svém obsahu brojí proti skutkovým okolnostem a hodnocení důkazů, které však dovoláním dle ustanovení 237 odst. 3 o. s. ř. úspěšně napadnout nelze. Na nesprávnost hodnocení důkazů lze usuzovat – jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů (§132 o. s. ř.) – jen ze způsobu, jak soud hodnocení důkazů provedl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, jak je tomu v dané věci, pak není ani možné polemizovat s jeho skutkovými závěry, například namítat, že soud neměl uvěřit vyslýchanému svědkovi, nebo že měl uvěřit svědkovi jinému, případně že z provedených důkazů vyplývá jiné skutkové zjištění, apod. (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., a kol. Občanský soudní řád. Komentář, II. díl., 7. vydání, C. H. Beck v Praze r. 2006, strana 1268). Za této situace skutečnost, že napadený rozsudek má přímý vliv na objem finančních prostředků, které mají být v rámci konečné zprávy a následně rozvrhového usnesení rozděleny mezi konkursní věřitele, sama o sobě nemůže založit zásadní právní význam ve věci.
Jak vyplývá ze shora uvedeného, jestliže se posuzované námitky týkají skutkových zjištění a hodnocení důkazů, nelze dovodit přípustnost dovolání opírající se o právní posouzení věci dle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a proto dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí nemá zásadní právní význam. Vycházeje z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů i obsah dovolání a vyjádření žalovaného k němu jsou účastníkům známy a jsou součástí procesního spisu vedeného soudem prvního stupně, Nejvyšší soud dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je dán tím, že žalovanému prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 18. ledna 2010
JUDr. Iva B r o ž o v á, v. r.
předsedkyně senátu