ECLI:CZ:NS:2010:28.CDO.5128.2009.1
sp. zn. 28 Cdo 5128/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců Mgr. Petra Krause a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., ve věci žalobce Ing. B. Š. , zastoupeného advokátem, proti žalovanému P. f. ČR , za účasti České republiky – Ministerstva financí, o převodu náhradních pozemků, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 16 C 366/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 22.2.2006, č.j. 35 Co 171/2006-30, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 22.2.2006, č.j. 35 Co 171/2006-30, se ve výroku I zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako soud odvolací potvrdil usnesení Okresního soudu v Liberci (soudu prvního stupně) ze dne 3.1.2006, č.j. 16 C 366/2005-8, o odmítnutí návrhu žalobce na vydání předběžného opatření (výrok II) a současně rozhodl o tom, že na místo dosavadního žalobce, P. f. ČR, bude na žalované straně v řízení pokračováno s Českou republikou – Ministerstvem financí (výrok I). Rozhodnutí o procesním nástupnictví odůvodnil tím, že ustanovením §1 odst. 1 zákona č. 178/2005 Sb. byl P. f. ČR k 1.1.2006 zrušen a do jeho práv a povinností vstoupil podle §1 odst. 2 téhož zákona stát, Česká republika jednající prostřednictvím Ministerstva financí, která je podle §107 odst. 3 občanského soudního řádu procesním nástupcem zaniklého P. f. ČR.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Z jeho obsahu je patrno, že jím napadá výrok I usnesení, jímž odvolací soud rozhodl o procesním nástupnictví žalovaného. Dovolání pokládá za přípustné podle §239 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu a odvolacímu soudu vytýká, že věc nesprávně právně posoudil (dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.). Namítá, že žalovaný P. f. ČR v průběhu řízení nezanikl, neboť zákonem č. 178/2005 Sb. došlo ke zrušení jiného subjektu, F. n. m. ČR. Navrhl, aby usnesení odvolacího soudu bylo v napadeném výroku I zrušeno a v tomto rozsahu byla věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Ostatní účastníci se k dovolání nevyjádřili.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“) – se zřetelem k době vydání usnesení odvolacího soudu – postupoval v dovolacím řízení podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.). Po zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení), zastoupenou advokátem (§241 odst. 1 o.s.ř.), ve lhůtě stanovené §240 odst. 1 o.s.ř. a že jde o usnesení, proti kterému je dovolání přípustné (§239 odst. 1 písm. b/ o.s.ř.), přezkoumal usnesení v dovoláním napadeném rozsahu (§242 odst. 1 o.s.ř.), z dovolatelem uplatněného dovolacího důvodu (§242 odst. 3 o.s.ř.). Dovolání shledal opodstatněným.
Účastníkem řízení na žalované straně je v posuzované věci P. f. ČR, jehož žalobce povolal do řízení (§90 o.s.ř.). P. f. ČR je právnickou osobou zřízenou zákonem, jež se zapisuje do obchodního rejstříku (§1 odst. 1 zákona č. 569/1991 Sb., o P. f. ČR) tedy subjekt nadaný způsobilostí k právům a povinnostem (§18 odst. 1 občanského zákoníku) a způsobilostí být účastníkem řízení (§20 odst. 1 o.s.ř.). Jde o právnickou osobu existující, jíž subjektivita byla založena shora označeným právním přepisem, dosud platným a účinným; na jeho základě je P. f. ČR dosud zapsán i v obchodním rejstříku. Závěr odvolacího soudu o jeho zániku k 1.1.2006 proto správný není.
Zákonem č. 178/2005 Sb., o zrušení F. n. m. ČR a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení F. n. m.), došlo dnem nabytí jeho účinnosti (1.1.2006) ke zrušení nikoliv P. f. ČR, nýbrž F. n. m. ČR (§1 odst. 1), subjektu, který není s žalovaným totožný.
Jestliže žalovaný po zahájení řízení, před jeho pravomocným skončením, způsobilost být účastníkem řízení neztratil, nebyl dán důvod pro rozhodování soudu o procesním nástupnictví podle §107 o.s.ř.
Právní posouzení věci odvolacím soudem, jde-li o dovolatelem nastolenou otázku právní subjektivity žalovaného, tudíž správné není. Nejvyšší soud proto usnesení v dovoláním napadeném výroku I zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 2, část věty za středníkem, §243b odst. 3, věta první, o.s.ř.).
Právním názorem dovolacího soudu je odvolací soud v dalším řízení vázán. O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů vzniklých účastníkům v dovolacím řízení, rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§243d odst. 1, §151 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. ledna 2010
JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.
předseda senátu