ECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.2048.2008.1
sp. zn. 29 Cdo 2048/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně I. C. F. C.., s. r. o., proti žalované P. Z., o zaplacení 195.000,- Kč ze směnky, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 3 Cm 58/2007, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. ledna 2008, č. j. 7 Cmo 478/2007-35, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením zrušil odvolací soud rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 23. srpna 2007, č. j. 3 Cm 58/2007-25, kterým tento soud zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení směnečného peníze 195.000,- Kč s 6 % úrokem ode dne 23. ledna 2007 a směnečné odměny, žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 42.723,- Kč, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení, jímž odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení podle §221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. v rozhodném znění, není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím.
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařídil jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. ledna 2010
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu