ECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.3308.2009.1
sp. zn. 29 Cdo 3308/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v konkursní věci úpadce WienInvest s. r. o., se sídlem v Praze 3, Husinecká 11a, PSČ 130 00, identifikační číslo 63074681, o vydání rozvrhového usnesení, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 88 K 3/2002, o dovolání konkursního věřitele Österreichische Lotterien Gesellschaft m. b. H., se sídlem ve Vídni, Rennweg 44, A-1038, Rakouská republika, zastoupeného JUDr. Danou Kořínkovou, Ph. D., LL.M., advokátkou se sídlem v Praze 8 – Karlíně, Peckova 9, PSČ 186 00 proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. dubna 2009, č. j. 2 Ko 333/2008-341, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 17. října 2008, č. j. 88 K 3/2002-324, jímž Městský soud v Praze rozhodl o rozvrhu zpeněženého majetku konkursní podstaty úpadce mezi věřitele (bod I. výroku) a uložil správkyni konkursní podstaty úpadce provést do třiceti dnů rozvrh dle upraveného seznamu přihlášek (bod II. výroku).
Dovolání v záhlaví označené konkursní věřitelky proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle §237 odst. 1 písm. c/ ve spojení s §238a odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř. jako nepřípustné.
Učinil tak proto, že dovolání (jímž dovolatel ohlašuje uplatnění všech dovolacích důvodů obsažených v §241a o. s. ř.) je v rovině právní založeno na stejných argumentech, jako jsou ty, s nimž se Nejvyšší soud v téže konkursní věci vypořádal (jako s nedůvodnými) v usnesení ze dne 1. července 2010, sp. zn. 29 Cdo 2177/2008, jímž zamítl dovolání téhož konkursního věřitele proti usnesení, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty úpadce. Na toto rozhodnutí Nejvyšší soud v podrobnostech odkazuje.
V rovině právní proto Nejvyšší soud napadenému rozhodnutí nepřisuzuje zásadní právní význam.
K tomu, že v dovolání jsou formálně ohlášeny i dovolací důvody dle 241a odst. 2 písm. a/ a 3 o. s. ř., Nejvyšší soud dodává, že jedinou výtku procesního charakteru (totiž, že před vydáním rozvrhového usnesení nebylo vyčkáno rozhodnutí o dovolání ve věci sp. zn. 29 Cdo 2177/2008), činí bezpředmětnou výsledek dovolacího řízení ve věci sp. zn. 29 Cdo 2177/2008. K existenci dovolacího důvodu dle §241a odst. 3 o. s. ř. dovolatel nenabízí dovolacímu soudu žádná konkrétní dovolací tvrzení, nehledě k tomu, že u dovolání, jehož přípustnost může být (a byla) založena jen prostřednictvím §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., nemá dovolatel tento dovolací důvod vůbec k dispozici (srov. přímo dikci §241a odst. 3 o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 1. července 2010
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu