ECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.3439.2009.1
sp. zn. 29 Cdo 3439/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka ve věci žalobce FORMEAT – družstvo, se sídlem ve Znojmě, Rudoleckého 8, PSČ 669 02, identifikační číslo 26 23 40 76, zastoupeného Mgr. Janou Řezáčovou, advokátkou, se sídlem ve Znojmě, nám. Republiky 18, PSČ 669 02, proti žalované J. D., zastoupené Mgr. Vlastimilem Šopákem, advokátem, se sídlem ve Znojmě, Jana Palacha 954/4, PSČ 669 02, o zaplacení částky 4,300.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 Cm 134/2007, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. července 2008, č. j. 5 Cmo 243/2008-126, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. prosince 2007, č. j. 50 Cm 134/2007-105, ve znění opravného usnesení ze dne 21. dubna 2008, č. j. 50 Cm 134/2007-120, kterým tento soud připustil,
aby do řízení na místo dosavadního žalobce FORMEAT - družstvo vstoupilo jako nabyvatel práva Mobility Zn, družstvo, identifikační číslo 26 29 77 28.
Soudy obou stupňů – konstatujíce, že dosavadní žalobce smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 2. července 2004 prokázal, že pohledávku tvořící předmět řízení postoupil na Mobility Zn, družstvo, tato právní skutečnost nastala až po zahájení řízení a nabyvatel práva se svým vstupem do řízení souhlasil – uzavřely, že jsou splněny všechny podmínky
pro vyhovění návrhu dle §107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Žalovaná napadla rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, v němž rekapituluje dosavadní průběh řízení a namítá, že poté, co žalobce k výzvě soudu nedoplnil ve stanovené lhůtě žalobu, nemělo být v řízení pokračováno a všechny úkony soudu jsou od tohoto okamžiku „protiprávní, a tudíž ze zákona neplatné“.
Konstatujíc, že právní zástupce žalobce dodal plnou moc k jeho zastupování „téměř dva roky po usnesení, které jej k tomu zavazovalo“ a přílohy osvědčující existenci žalované pohledávky nedoložil dodnes, dovolatelka namítá, že žalobní návrh bez těchto náležitostí soud nemůže projednat. Uvádí, že ve smlouvě o postoupení pohledávky mezi družstvem FORMEAT a nabyvatelem Mobility Zn, družstvo, chybí např. ustanovení, „že přijaté plnění předá nabyvateli pohledávky“ a že „v řízení jsou i další zmatečné skutečnosti“.
Dovolání, jež je přípustné podle ustanovení §239 odst. 2 písm. b/ o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné.
Učinil tak proto, že podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí platíjednak, že předmětem řízení o návrhu ve smyslu §107a o. s. ř. není posouzení, zda tvrzené právo (povinnost), jež mělo být převedeno nebo které mělo přejít na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí, jednak, že právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení (§107a odst. 1 o. s. ř.), je (typicky) i smlouva o postoupení pohledávky ve smyslu ustanovení §524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněná pod čísly 31/2004 a 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolatelkou uplatněné námitky, jimiž není zpochybňováno naplnění předpokladů
pro vydání rozhodnutí o procesním nástupnictví dle §107a o. s. ř., ale vedení řízení
a existence žalované pohledávky, tak nejsou pro posouzení správnosti napadeného usnesení věci právně významné – jejich důvodnost může být přezkoumávána pouze v rámci rozhodování ve věci samé.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. února 2010
doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu