ECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.3555.2008.1
sp. zn. 29 Cdo 3555/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele Ing. V. Š., zastoupeného JUDr. Michalem Račokem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Štěpánská 49/633, PSČ 110 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti EL-STROJ s. r. o. , se sídlem v Kladně, Hala Bios, Bezručova 2070, PSČ 272 01, identifikační číslo 25 63 97 22, zastoupené Mgr. Radkem Vachtlem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Římská 32, PSČ 120 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 Cm 153/2006, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. března 2008, č. j. 14 Cmo 372/2007 – 97, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Navrhovatel je povinen zaplatit společnosti EL-STROJ s. r. o. na náhradu nákladů dovolacího řízení 9.360,- Kč, do rukou jejího zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením změnil odvolací soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. června 2007, č. j. 74 Cm 153/2006 – 62, tak, že zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti EL-STROJ s. r. o. (dále jen „společnost“), konané dne 7. září 2005 o odvolání navrhovatele z funkce jednatele a o schválení odměny pro jednatele společnosti.
Vycházel přitom z toho, že:
1. Dne 30. října 2003 byla uzavřena smlouva o převodu obchodního podílu ve společnosti (dále jen „smlouva“) mezi občanským sdružením TTC Kladno jako převodcem na straně jedné a navrhovatelem a P. R. jako nabyvateli, na straně druhé. Převáděný obchodní podíl činil 1 a odpovídal vkladu 40.000,- Kč. Na navrhovatele byl převeden obchodní podíl odpovídající vkladu 20.000,- Kč za cenu 125.000,- Kč, splatnou ve splátkách.
2. V bodě IV. smlouvy bylo ujednáno, že v případě, že navrhovatel nesplatí do 30. září 2004 celou kupní cenu, má převodce právo od smlouvy v rozsahu, týkajícím se převodu části obchodního podílu na navrhovatele, odstoupit; odstoupení od smlouvy je účinné doručením písemného právního úkonu o odstoupení.
3. Listinou datovanou 2. srpna 2005 občanské sdružení TTC Kladno odstoupilo od smlouvy z důvodu nezaplacení celé kupní ceny.
4. Dne 9. srpna 2005 složil navrhovatel na účet občanského sdružení TTC Kladno částku 75.000,- Kč (doplatek kupní ceny za obchodní podíl).
5. V dopise ze dne 2. září 2005 sdělil navrhovatel občanskému sdružení TTC Kladno, že dne 12. srpna 2005 převzal odstoupení od smlouvy ze dne 30. října 2003, že odstoupení je „neplatné“ i proto, že dne 9. srpna 2005 uhradil zbytek ceny za převod obchodního podílu.
6. Valné hromady společnosti konané 7. září 2005 se zúčastnili společníci P. R. s počtem hlasů 80, občanské sdružení TTC Kladno, které se jako společník vykázalo „odstoupením od smlouvy“, s 20 hlasy a navrhovatel se 60 hlasy.
7. Navrhovatel na valné hromadě uvedl, že odstoupení od smlouvy mu bylo doručeno 12. srpna 2005 po zaplacení zbytku kupní ceny.
8. Na valné hromadě bylo přijato rozhodnutí o odvolání jednatele – navrhovatele – a usnesení o odměně jednatele společnosti ve výši 500.000,- Kč.
9. V listině ze dne 31. ledna 2006 vedoucí pošty Unhošť S. K. sdělila polici (Služebně kriminální policie a vyšetřování, Kladno), že „doporučené dopisy pod č. 442921 a č. 44923 podané v Praze 24 adresátovi – navrhovateli – pošta doručovala. Zásilku si dle doručovací karty adresát převzal dne 8. srpna 2005; datum na přiloženém opisu dodejky je 12. srpna 2005. Doručovatelka L. F. sdělila, že zásilku převzala a v doručovací kartě podepsala paní Š., která sdělila číslo občanského průkazu manžela s tím, že podepsanou dodejku předá doručovatelce druhý den. Učinila to však až 12. srpna 2005 s tímto datem.“
Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že dne 8. srpna 2005 navrhovatel od pošty dopis s odstoupením nepřevzal. Poštovní doručovatelka předala zásilku jeho manželce, která manžela v doručovací kartě podepsala. Dodejku si ponechala s tím, že ji navrhovatel podepíše a příštího dne bude vrácena doručovatelce. K tomu došlo až 12. srpna 2005, toto datum je i na dodejce s podpisem navrhovatele. Kdyby zásilku přebíral od doručovatelky navrhovatel 8. srpna 2005 (jak je vyznačeno v doručovací kartě), podepsal by téhož dne i dodejku.
V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud dále uvedl, že se neztotožnil s právním posouzením věci soudem prvního stupně. Ve smlouvě bylo sjednáno, že odstoupení od smlouvy je účinné doručením písemného právního úkonu o odstoupení nabyvateli. Doručení listiny do vlastních rukou nabyvatele tedy sjednáno nebylo. Ani v §349 odst. 1 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) takové doručení předepsáno není. K doručení listiny s odstoupením navrhovateli došlo 8. srpna 2005 – toho dne se dostala do jeho dispozice, když ji pro něj převzala jeho manželka v jeho (jejich) bytě. „Z okolností“ měl odvolací soud za zřejmé, že se mu listina dostala toho dne i do rukou, když příštího dne dluh, s více než desetiměsíčním prodlením, zaplatil. Platba však již neměla opodstatnění; došlo k ní po zániku smlouvy podle §349 odst. 1 obch. zák. Na napadené valné hromadě bylo navrhovateli správně přiznáno jen 60 hlasů a správně se jí zúčastnil společník s 20 hlasy – občanské sdružení TTC Kladno. Valná hromada tvrzeným rozporem se zákonem netrpěla a návrh tak nebyl důvodný, uzavřel odvolací soud.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázal na ustanovení §237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), co do důvodů na ustanovení §241a odst. 2 písm. b) a odst. 3 o. s. ř.
Dovolatel namítá, že odvolací soud vyšel ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování; podrobuje kritice závěr odvolacího soudu o tom, že se mu listina s odstoupením dostala do dispozice dne 8. srpna 2005, když příštího dne dluh, s více než desetiměsíčním prodlením, zaplatil. Tvrdí, že předmětnou zásilku převzal 12. srpna 2005, nikoli již 8. srpna 2005.
Dovolatel obsáhle argumentuje ve prospěch závěru, že Česká pošta, a. s. postupovala při doručování předmětné zásilky v rozporu se zákonem č. 29/2000 Sb., o poštovních službách. Zásilku byla oprávněna vydat pouze jemu, jakožto adresátovi, jeho zmocněnci, zákonnému zástupci nebo zmocněnci jeho zákonného zástupce, anebo ji uložit a vložit do dodávací schránky výzvu, aby si dovolatel, jakožto adresát, poštovní zásilku vyzvedl v určené lhůtě u stanovené pošty. Manželka dovolatele neměla, na rozdíl od pošty, právní povinnost zásilku doručit.
V případě doručování zásilek prostřednictvím držitele poštovní licence se doručovaná zásilka dostala do sféry dispozice adresáta jen v případě, že držitel poštovní licence postupoval při doručování v souladu se svými poštovními podmínkami. Pokud držitel poštovní licence tyto poštovní podmínky porušil a zásilku vydal neoprávněné osobě (byť by to i byla manželka adresáta), nelze vycházet z toho, že tímto vydáním zásilky neoprávněné osobě se zásilka dostala do sféry dispozice adresáta.
Zásilka obsahující úkon o odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu byla tedy doručena ve smyslu §349 odst. 1 obch. zák. až dne 12. srpna 2005, tj. až poté, co dovolatel doplatil dohodnutou cenu za převod obchodního podílu.
Proto dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Společnost ve vyjádření k dovolání argumentuje ve prospěch správnosti napadeného rozhodnutí. Poukazuje na ustanovení §21 odst. 1 „zákona o rodině“, dle něhož manželé navzájem vystupují jako svoji zákonní zástupci v rozsahu daném tímto ustanovením, z čehož dovozuje, že manželka dovolatele tak vystupovala jako jeho zákonný zástupce při úkonu spočívajícím v převzetí předmětné listovní zásilky. Přebírání pošty za svého manžela je tak dle společnosti jedním z úkonů, k nimž je druhý manžel ze zákona zmocněn. Navrhuje, aby dovolání bylo jako nepřípustné odmítnuto, případě zamítnuto.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. míří na pochybení ve zjištění skutkového stavu věci, které spočívá v tom, že skutkové zjištění, jež bylo podkladem pro rozhodnutí odvolacího soudu, je vadné. Musí tedy jít o skutkový závěr, na jehož základě odvolací soud věc posoudil po stránce právní a který nemá oporu v provedeném dokazování. Není přitom významné, zda ke skutkovým zjištěním nebo skutkovému závěru dospěl odvolací soud sám, nebo zda převzal skutková zjištění a skutkový závěr soudu prvního stupně.
Skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování, jestliže výsledek hodnocení důkazů neodpovídá ustanovení §132 o. s. ř., protože
- soud vzal v úvahu skutečnosti, které nevyplynuly z provedených důkazů nebo přednesů účastníků ani jinak nevyšly v řízení najevo,
- soud pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly v řízení najevo,
- v hodnocení důkazů, popřípadě poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, je z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, popř. věrohodnosti logický rozpor nebo
- výsledek hodnocení důkazů neodpovídá tomu, co mělo být zjištěno způsobem vyplývajícím z ustanovení §133 až 135 o. s. ř. (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 1268).
Dovolatel však žádný z uvedených důvodů nesprávného skutkového zjištění netvrdí. Tvrdí pouze, že důkazy, ze kterých odvolací soud vycházel – (doklady pošty na čl. 50 až 52 spisu) – nejsou způsobilé prokázat, že mu bylo odstoupení od smlouvy doručeno 8. srpna 2005. Vytýká tedy nesprávné hodnocení důkazů. Hodnocení důkazů však dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. napadnout nelze. Na nesprávnost hodnocení důkazů lze usuzovat – jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů (§132 o. s. ř.) – jen ze způsobu, jak soud hodnocení důkazů provedl. Nelze-li v tom směru soudu vytknout žádné pochybení, pak není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry, například namítat, že soud měl uvěřit jinému svědkovi, že některý důkaz není pro skutkové zjištění důležitý, že z provedených důkazů vyplývá jiné skutkové zjištění apod.
Důvodná není ani námitka dovolatele, že důsledkem porušení povinností pošty při porušování zásilky je, že se odstoupení od smlouvy nedostalo do jeho dispozice dříve, než potvrdil její přijetí.
Případné pochybení pošty při doručování zásilky nepochybně zakládá její odpovědnost za případnou škodu, která by v důsledku takového pochybení vznikla. Byla-li však zásilka přes toto pochybení dovolateli doručena, má takové doručení (z hlediska účinků, jež se pojí s právním úkonem zachyceným v listině, obsažené v zásilce) důsledky doručení řádného. Plyne-li pak ze skutkových zjištění odvolacího soudu, která se dovolateli zpochybnit nepodařilo a ze kterých musí dovolací soud vycházet, že mu zásilka byla doručena dříve, než zaplatil cenu za převod obchodního podílu, jsou závěry odvolacího soudu, podle nichž netrpí napadené usnesení valné hromady vytýkanou vadou, správné.
Protože se dovolateli prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost právního posouzení věci odvolacím soudem zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243b odst. 2 věty první o. s. ř. zamítl.
Podle ustanovení §7 a §10 odst. 3, vyhlášky č. 484/2000 Sb. činí odměna advokáta 15.000,- Kč. Po snížení o 50 % ve smyslu ustanovení §18 odst. 1 uvedené vyhlášky (advokát společnosti učinil v dovolacím řízení toliko jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání), jde o částku 7.500,- Kč. Spolu s režijním paušálem určeným podle ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů částkou 300,- Kč náleží společnosti 7.800,- Kč. Z této částky pak činí náhrada za 20% daň z přidané hodnoty 1.560,- Kč. Celkem tak dovolací soud přiznal společnosti k tíži navrhovatele částku 9.360,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li navrhovatel dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 13. dubna 2010
doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu