ECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.4261.2007.1
sp. zn. 29 Cdo 4261/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobce J. S., právně zastoupeného JUDr. V. Š., advokátem, proti žalované A., s. r. o., J ., zastoupené JUDr. T. H., CSc., advokátem, o zaplacení částky 1,205.697,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 8 C 185/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. dubna 2007, č. j. 17 Co 513/2006-239, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil ve výroku ve věci samé rozsudek ze dne 31. července 2006, č. j. 8 C 185/2005-209, kterým Okresní soud v Náchodě uložil žalované zaplatit žalobci částku 1,205.697,- Kč s 26% úrokem z prodlení od 11. října 1997 do zaplacení (výrok I.), změnil jej ve výroku o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výroky II. a III.).
Odvolací soud považoval za správné závěry soudu prvního stupně, podle nichž je žalobce oprávněnou osobou podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, s majetkovým podílem vůči Zemědělskému družstvu S. (dále jen „družstvo“ nebo „dlužník“), jehož hodnota k datu uzavření smlouvy o postoupení pohledávky se žalovanou činila 1,340.557,- Kč. Žalobce pohledávku na vypořádání majetkového podílu postoupil neplatnou smlouvou ze dne 1. prosince 1993 (dále jen „smlouva o postoupení pohledávky“) žalované. Družstvo na tuto pohledávku plnilo žalované v rozsahu 89,94 % a tomuto rozsahu odpovídá žalovaná částka. Okresní soud v Náchodě rozsudkem ze dne 1. září 1997, č. j. 4 C 145/97-8, určil, že smlouva o postoupení pohledávky je neplatná podle ustanovení §38 odst. 2 občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), neboť žalobce v době uzavření smlouvy trpěl duševní poruchou. Dlužník nemohl zjistit, že žalobce v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávky trpěl duševní poruchou, která jej činila k tomuto úkonu nezpůsobilým. Žalobce neoznámil družstvu, že pohledávku postoupil žalované. Přitakal soudu prvního stupně, jenž s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 16/2004 uzavřel, že závazek dlužníka zaniká splněním postupníkovi i v případě, že smlouva o postoupení pohledávky neexistuje. Žalovaná část plnění rovnající se žalované částce podle smlouvy o postoupení pohledávky obdržela a v tomto rozsahu dlužník splnil závazek postupníkovi, tj. žalované a ta je povinna plnění z neplatné smlouvy jako bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení §451 obč. zák. vydat podle ustanovení §457 obč. zák.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Dovolatelka rekapituluje dosavadní průběh řízení a odvolacímu soudu vytýká nesprávnost závěru, podle něhož dluh dlužníka zanikne i v případě plnění z neplatného právního úkonu. Nesouhlasí s názorem, že zanikl-li dluh plněním dovolatelce, má být toto plnění jako bezdůvodné obohacení z neplatného právního úkonu vydáno třetímu subjektu (žalobci), který stojí mimo vztah věřitele a dlužníka vzniklý z neplatného právního úkonu. Tímto právním závěrem odvolací soud vyložil extenzivně ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Uvádí, že předpoklady vzniku bezdůvodného obohacení jsou obohacení, újma, příčinná souvislost mezi obohacením a újmou a bezdůvodnost obohacení. Ke vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je třeba, aby byly naplněny všechny tyto předpoklady. V daném případě však tomu tak není. Mezi dovolatelkou a žalobcem nemohlo dojít k plnění ze smlouvy o postoupení pohledávky, protože ta byla prohlášena soudem za neplatnou podle ustanovení §38 odst. 2 obč. zák. Nebyl tedy naplněn předpoklad příčinné souvislosti mezi újmou žalobce (nesplnění závazku družstva vydat majetkový podíl z transformace žalobci) a obohacením žalované (plněním družstva na základě právního důvodu, který odpadl). Vyjadřuje přesvědčení, že jediným subjektem, který se vůči dovolatelce mohl domáhat vrácení plnění z neplatné smlouvy o postoupení pohledávky, je družstvo. Proto požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Se zřetelem k bodu 12. článku II zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. červencem 2009.
Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl ve výroku ve věci samé potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, může být přípustné jen podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) a c) o. s. ř. O případ uvedený pod písmenem b) nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) [tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam] Nejvyšší soud nemá.
Je tomu tak proto, že právní otázky, pro jejichž řešení přisuzuje dovolatelka napadenému rozhodnutí ve věci samé zásadní význam, Nejvyšší soud zodpověděl již v rozsudku ze dne 1. července 2004, sp. zn. 29 Odo 606/2003 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 78/2005), jímž byl zrušen předchozí rozsudek odvolacího soudu v projednávané věci ze dne 9. dubna 2003, č. j. 17 Co 534/2001-129, a s jehož závěry je napadené rozhodnutí v souladu.
Jelikož dovolání není přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), odmítl [§243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř.].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobci podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. ledna 2010
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu