ECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.4379.2009.1
sp. zn. 29 Cdo 4379/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobce Mgr. Ing. J. V. , proti žalovanému Ing. P. S. , zastoupenému Mgr. P. K., advokátem, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 54 Cm 57/2008, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. června 2009, č. j. 5 Cmo 206/2009-103, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. března 2009, č. j. 54 Cm 57/2008-83, zrušil směnečný platební rozkaz ze dne 16. dubna 2008, č. j. 54 Sm 70/2008-15 (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení (druhý výrok).
Vrchní soud v Praze v průběhu řízení o odvolání žalobce proti výše zmíněnému rozsudku – odkazuje na ustanovení §107a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) – usnesením ze dne 4. června 2009, č. j. 5 Cmo 206/2009-103, vyhověl návrhu žalobce, aby do řízení na jeho místo vstoupil L. Ř., .
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, namítaje, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tj. uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.
Dovolatel namítá nedostatek aktivní legitimace žalobce ve sporu, když soud prvního stupně „zamítl žalobu“ s tím, že závazek, k jehož zajištění byla směnka vystavena, nevznikl a tudíž nemohlo dojít ani k účinnému indosamentu na žalobce a následně na L. Ř. Dále odvolacímu soudu vytýká, že rozhodl „o návrhu na změnu žalobce, ačkoli toto podání nesplňuje náležitosti stanovené v ustanovení §42 o. s. ř., když není datováno“. Konečně dodává, že L. Ř. vyslovil souhlas se vstupem do řízení dříve, „než došlo ke zmíněnému indosamentu“.
Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání žalovaného, které je přípustné podle ustanovení §239 odst. 1 písm. b) o. s. ř., jako zjevně bezdůvodné odmítl.
Učinil tak proto, že argumentace dovolatele, podle které „závazek, k jehož zajištění byla směnka vystavena, nevznikl“, je pro řešení otázky procesního nástupnictví na straně žalobce v řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu nevýznamná, když „takový závazek“ (jeho zaplacení) není předmětem řízení. Neopodstatněnost námitek dovolatele ohledně „vad“ návrhu žalobce na vstup nabyvatele práva do řízení (§107a o. s. ř.) a předčasnosti souhlasu nabyvatele práva se vstupem do řízení pak zcela jednoznačně plyne z obsahu spisu (srov. žádost o provedení indosamentu, opis indosované směnky, návrh na vstup Lubomíra Řehůřka do řízení - viz č.l. 96 až 99).
Rozhodné znění občanského soudního řádu se podává z bodu 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. ledna 2010
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu