ECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.4515.2007.1
sp. zn. 29 Cdo 4515/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a Mgr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele Mgr. M. G., advokáta, jako správce konkursní podstaty úpadce Z., s. a ú. d., za účasti P. S ., zastoupeného JUDr. M. T., advokátem, o žalobách na obnovu řízení a pro zmatečnost podaných účastníkem P. S., vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 9 Cm 60/2003, o dovolání účastníka Pavla Slavíka proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. července 2007, č. j. 5 Cmo 88/2007-107, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 27. prosince 2006, č. j. 9 Cm 60/2003-87, odkazuje na ustanovení §43 odst. 2 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), odmítl „žalobu na obnovu řízení ze dne 5. června 2003 a žalobu pro zmatečnost ve znění ze 7. prosince 2006“ (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že P. S. se návrhem z 5. června 2003 sice domáhal obnovy řízení „ve věci sp. zn. 1 Ro 566/2002“, z podání však nebylo možno dovodit, o jaký druh žaloby podle části čtvrté, hlavy II. občanského soudního řádu jde. Podle obsahu návrhu by bylo možno podání spíše pokládat za jeho dodatečné vyjádření „k původnímu žalobnímu návrhu“. Vzhledem ke značnému rozsahu skutečností, o kterých byl soud povinen P.S. v souladu s ustanovením §5 o. s. ř. poučit, zvolil formu poučení při ústním jednání dne 19. října 2006. I po obsáhlém poučení o věcných a časových podmínkách žalob na obnovu řízení a pro zmatečnost Pavel Slavík uvedl pouze skutečnosti, které mu byly známy v době, kdy „neuplatnil“ odpor proti platebnímu rozkazu ve věci sp. zn. 1 Ro 566/2002. Na písemnou výzvu z 27. listopadu 2006 k doplnění chybějících tvrzení ohledně podaných žalob včetně časových údajů ve smyslu ustanovení §228, §229, §233 a §234 o. s. ř. P.S. reagoval podáním ze 7. prosince 2006 pouze tak, že uvedl skutkový děj, který neodpovídá povaze zákonem taxativně vymezených důvodů, a „zkombinoval“ dříve uváděné důvody s důvodem zmatečnosti napadeného rozhodnutí podle ustanovení §229 odst. 1 písm. f) o. s. ř., když namítal, že napadený platební rozkaz nemohla vydat soudní tajemnice. I přes toto doplnění považoval soud prvního stupně žaloby za neprojednatelné s tím, že „nebylo prakticky co posuzovat“.
K odvolání P.S. Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Odvolací soud uvedl, že soud prvního stupně poté, co jeho první rozhodnutí v této věci (jde o usnesení ze dne 30. září 2003, č. j. 9 Cm 60/2003-15) bylo předchozím rozhodnutím odvolacího soudu (usnesením ze dne 29. března 2005, č. j. 5 Cmo 369/2004-54) zrušeno a věc mu vrácena k dalšímu řízení, postupoval zcela v intencích zrušujícího rozhodnutí. P. S. vyzval k odstranění vad návrhu a obsáhle, ústně i písemně, jej poučil o náležitostech, důvodech a časových podmínkách jak žaloby na obnovu řízení, tak žaloby pro zmatečnost. Současně jej poučil o následcích neodstranění vad. Pokud přesto jmenovaný následným podáním ze 7. prosince 2006 vady neodstranil a pouze zopakoval to, co již uvedl ve svých dřívějších podáních, přičemž tvrzení týkající se časových podmínek obou žalob neuvedl vůbec, postupoval soud prvního stupně správně, odmítl-li obě žaloby.
Proti usnesení odvolacího soudu podal Pavel Slavík dovolání, v němž obsáhle rekapituluje průběh řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 Ro 556/2002, které se žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost týká, a v níž byl platebním rozkazem ze dne 14. června 2002, č. j. 1 Ro 566/2002-56, zavázán k úhradě částky 29.900,- Kč s příslušenstvím a náhradě nákladů řízení. Namítá, že v tomto řízení bylo v rozporu s občanským soudním řádem rozhodnuto ve věci platebním rozkazem vydaným soudní tajemnicí, o žádosti o prominutí zmeškání lhůty rozhodla opět soudní tajemnice, aniž věc byla předložena soudci.
Dovolatel dále uvádí, že obnova řízení „by byla podle jeho názoru možná podle písm. a) odst. 1 §228 o. s. ř. a to, že žalobce nemohl v řízení použít důkaz, a to zcela nesporný důkaz, ustanovení §223 odst. 3 a §227 odst. 4 obchodního zákoníku a od těchto ustanovení odvozenou svou pasivní legitimaci.“ Má za to, že řízení bylo zcela nepochybně také zmatečné z důvodů uvedených v ustanovení §229 odst. 1 písm. c) a f) a odst. 3 o. s. ř. Zdůrazňuje, že „ve smyslu ustanovení OSŘ nelze o členském vkladu jednat bez nařízeného jednání a tedy rozhodovat platebním rozkazem.“
K neodstranění vad podání uvádí, že pokud na výzvy soudu prvního stupně reagoval nedostatečně, vady podání neodstranil a pouze zopakoval již dříve uvedené skutečnosti, je to možné jen proto, že „výzva byla nejasná, nebo jsem nepochopil, co po nás soud žádá. Pokud soud nabyl dojmu, že nejsem schopen adekvátně reagovat na jeho výzvy, měl mne lépe poučit, nebo žalobci ustanovit schopnějšího advokáta.“
Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a uložil mu „zabývat se celým sporem a jeho procesními vadami již ve chvíli podání návrhu na vydání platebního rozkazu.“
Dovolání je přípustné podle ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř., není však důvodné.
Z ustanovení §232 odst. 1 o. s. ř. se podává, že žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost musí vedle obecných náležitostí uvedených v ustanovení §42 odst. 4 o. s. ř. obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu se napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá. .
Neobsahuje-li žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost všechny stanovené náležitosti nebo je-li nesrozumitelná nebo neurčitá, předseda senátu vyzve usnesením toho, kdo ji podal, aby žalobu opravil nebo doplnil; k opravě nebo doplnění žaloby určí lhůtu a toho, kdo podal žalobu, poučí o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (srov. §235a odst. 2 a §43 odst. 1 o. s. ř.).
Není-li žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost přes výzvu předsedy senátu řádně opravena nebo doplněna a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne (srov. §235a odst. 2 a §43 odst. 2 věta první o. s. ř.).
Dovolatel napadá rozhodnutí odvolacího soudu z důvodu nesprávného postupu soudu ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 Ro 566/2002 a z důvodu jeho chybného závěru o nedostatku dovolatelovy pasivní legitimace v tomto řízení s tím, že se nechtěl stát a ani se nestal členem Z., s. a ú. družstva. Závěr odvolacího soudu, podle něhož podání ze dne 5. června 2003 nebylo přes výzvu soudu řádně opraveno a doplněno a z toho důvodu nebylo možno v řízení pokračovat, nezpochybnil. Výhradami, že výzvy byly nejasné nebo že je dovolatel nepochopil, se dovolací soud nemohl zabývat, neboť je dovolatel nijak nekonkretizoval, neuvedl, v čem byly nejasné a co z výzvy k odstranění vad nepochopil.
Jelikož Nejvyšší soud je podle ustanovení §242 odst. 3 věty první o. s. ř. vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich obsahovým vymezením a dovolatelovy důvody správnost rozhodnutí odvolacího soudu nezpochybňují a Nejvyšší soud neshledal ani jiné vady, k jejichž existenci u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), dovolání podle ustanovení §243b odst. 2 věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání Pavla Slavíka bylo zamítnuto a navrhovateli podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. ledna 2010
JUDr. Hana G a j d z i o k o v á
předsedkyně senátu