ECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.4635.2009.1
sp. zn. 29 Cdo 4635/2009
(přihláška č. 3)
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Filipa Cilečka a Mgr. Jiřího Zavázala v konkursní věci úpadce Kvartet, spol. s r. o., se sídlem v Oknech 90, PSČ 471 62, identifikační číslo osoby 62740474, o procesním nástupnictví na straně konkursního věřitele, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 27 K 22/98, o dovolání Ing. R. K. , zastoupeného JUDr. Ivanem Čejkou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Revoluční 8, PSČ 110 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. července 2009, č. j. 1 Ko 67/2009-přihl. č. 3, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 27. ledna 2009, č. j. 27 K 22/98 (přihláška 3), Krajský soud v Ústí nad Labem (dále též jen „konkursní soud“) připustil, aby z konkursního řízení vystoupil konkursní věřitel INSOLV, v. o. s., jako insolvenční správce dlužníka LIBES s. r. o. (dále též jen „společnost I“) a na jeho místo vstoupil jako konkursní věřitel Ing. R.K. (dále též jen „R. K.“).
K odvolání správkyně konkursní podstaty úpadce Kvartet, spol. s r. o. JUDr. J. Z. a společnosti I Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení konkursního soudu tak, že návrh R. K., aby do řízení vstoupil namísto společnosti I, zamítl.
Odvolací soud uzavřel, že společnost I nepodala návrh na vydání rozhodnutí dle §107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a na základě návrhu R. K. takové rozhodnutí vydat nelze.
Dovolání R. K., jež je přípustné podle §239 odst. 2 písm. b/ o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné.
Učinil tak proto, že závěr odvolacího soudu, že legitimaci k podání návrhu na vydání rozhodnutí dle §107a o. s. ř. má v konkursním řízení stávající konkursní věřitel - přihlašovatel pohledávky (postupitel) a nikoli osoba, která má vstoupit do řízení (jako postupník) na jeho místo, je v rozhodovací praxi (i pro konkursní poměry) závěrem ustáleným (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem těmto judikatorním závěrům jsou zjevně nepřiléhavé i odvolatelovy úvahy o použitelnosti příslušných ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění pozdějších předpisů.
Také druhý závěr odvolacího soud, jemuž dovolání oponuje (o tom, že je-li prohlášen konkurs na majetek konkursního věřitele, stává se správce konkursní podstaty dnem prohlášení konkursu bez dalšího namísto konkursního věřitele účastníkem konkursního řízení vedeného na majetek jeho dlužníka /úpadce/) je ustáleným judikatorním závěrem (srov. např. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 81/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Závěr odvolacího soudu, že před 16. lednem 2009 (kdy R. K. podal návrh na vydání rozhodnutí dle §107a o. s. ř.) zde jiného návrhu na vydání rozhodnutí dle §107a o. s. ř. nebylo, přitom dovolání nenapadá.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 29. listopadu 2010
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu