ECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.5064.2009.1
sp. zn. 29 Cdo 5064/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatelů a) Frutec, s. r. o., se sídlem Tvrdonice, Rybáře 25, PSČ 691 53, identifikační číslo 26 31 46 06, b) SAZ – AGRO, s. r. o. , se sídlem v Brně, Masarykova 7, PSČ 602 00, identifikační číslo 27 67 26 71, zastoupeného JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem, se sídlem v Brně, Údolní 5, PSČ 602 00 a c) H. A. A., za účasti společnosti ZEFA TVRDONICE a.s. , se sídlem v Modřicích, U Vlečky 1046, PSČ 664 42, identifikační číslo 63 47 16 12, o návrhu na zmocnění ke svolání mimořádné valné hromady, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 Cm 17/2007, o dovolání navrhovatelky b) proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. června 2009, č. j. 5 Cmo 244/2008-147, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení ze dne 12. března 2008, č. j. 50 Cm 17/2007-123, kterým Krajský soud v Brně zamítl návrh na zmocnění navrhovatelů ke svolání mimořádné valné hromady společnosti ZEFA TVRDONICE a. s. (dále jen „společnost“).
Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka b) dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), odmítl.
Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán obsahem dovolání (§242 odst. 3 o. s. ř.) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.
Otázka předkládaná dovolatelkou Nejvyššímu soudu k řešení - totiž zda stanovy společnosti podmiňují účinnost převodu akcií emitovaných společností souhlasem její valné hromady - přitom napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní již proto, že její posouzení je závislé na obsahu stanov společnosti a postrádá tak jakýkoliv judikatorní přesah.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož stanovy společnosti podmiňují účinnost převodu akcií na jméno souhlasem jejího orgánu (a v důsledku jeho absence není smlouva o převodu těchto akcií na navrhovatele účinná) a že pokud se navrhovatelé nestali akcionáři společnosti, nesvědčí jim právo požadovat svolání valné hromady, pak Nejvyšší soud neshledává ani rozporným s hmotným právem (§156 odst. 4, §181 a §266 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku – dále jen „obch. zák.“).
Důvod připustit dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu dovolání přípustné není.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání navrhovatelky b) bylo odmítnuto a společnosti podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. února 2010
doc. JUDr. Ivana Štenglová
předsedkyně senátu