ECLI:CZ:NS:2010:3.TDO.1245.2010.1
sp. zn. 3 Tdo 1245/2010 -17
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 3. listopadu 2010 o dovolání podaném O. Ch. , proti usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 13 To 204/2010 ze dne 8. června 2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 2 T 41/2010, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami sp. zn. 2 T 41/2010 ze dne 15. dubna 2010 byl dovolatel uznán vinným zločinem loupeže podle 173 odst. 1 trestního zákoníku (zák. č. 40/2009, Sb. trestního zákoníku účinného od 1. 1. 2010, dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za výše uvedený zločin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.
O odvolání O. Ch. proti výše citovanému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Praze usnesením sp. zn. 13 To 204/2010 ze dne 8. června 2010 tak, že jej podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) jako nedůvodné zamítl.
Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal O. Ch. dovolání, a to včas, jako osoba oprávněná, prostřednictvím svého obhájce, a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v §265b odst. 1 písm. g) a l ) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku dovolatel uvedl, že skutek tak, jak je popsán ve výroku rozsudku soudu prvního stupně, rozhodně nevykazuje všechny zákonné znaky zločinu podle ustanovení §173 odst. 1 tr. zák., a to proto, že „nelze jednoznačně dospět k závěru, že nožem ohrožoval jak poškozenou V., tak i neznámou zákaznici“. Připustil, že se dopustil trestného činu krádeže, avšak k tomu, aby se jednalo o zločin loupeže, by musel užít násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, což však dovolatel jednoznačně popírá. Poukázal na skutečnost, že se výpovědi svědkyň incidentu rozcházejí, když ani jedna ze svědkyň neviděla incident mezi ním a pracovnicí ostrahy a nejsou za jedno ohledně momentu, kdy u něj spatřily nůž. Vzhledem k výše uvedenému proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) „vyhověl tomuto dovolání a aby z jeho podnětu podle ustanovení §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2010, č. j. 13 To 204/2010, a podle ustanovení §265k odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí obsahově navazující na citované usnesení.“
Dále učinil alternativní návrh, aby poté Nejvyšší soud „buď podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Praze nové projednání a rozhodnutí věci se závazným právním názorem, aby stíhaný skutek byl posouzen jako přečin krádeže dle ustanovení §205 trestního zákoníku, nebo aby Nejvyšší soud podle ustanovení §265m odst. 1 tr. ř. v tomto smyslu sám rozhodl.“ Zároveň dovolatel učinil podnět na předsedu senátu Okresního soudu v Příbrami, aby podle §265h odst. 3 tr. ř. navrhl Nejvyššímu soudu přerušení výkonu trestu odnětí svobody, který nyní na podkladě napadeného rozhodnutí vykonává.
K takto podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně (dále jen státní zástupce). V tomto svém vyjádření uvedl, že podle ustanovení §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) s tím, že podle obsahu podaného dovolání je zřejmé, že dovolatel uplatnil tento dovolací důvod v jeho druhé alternativě ve spojitosti s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Přitom uvedl, že dovolací důvod podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán pouze v případě, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení a dovolání z citovaného důvodu je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, tedy v nesprávném právním posouzení skutku podle hmotného práva, přičemž předmětem posouzení je skutek tak, jak jej zjistil soud prvního, resp. druhého stupně. V této souvislosti státní zástupce poukázal na skutečnost, že z obsahu dovolání je přitom zřejmé, že dovolatel fakticky prioritně namítá nesprávné hodnocení důkazů a dovolacímu soudu předkládá k posouzení vlastní verzi průběhu skutkového děje a lze tedy konstatovat, že dovolatel v rozporu s výše vysvětlenou hmotně právní povahou dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. brojí proti skutkovým zjištěním soudů obou stupňů (přitom ve své podstatě namítá porušení ustanovení §2 odst. 5 odst. 6 tr. ř.), a tímto způsobem se domáhá zjištění jiných (pro obviněného příznivějších) skutkových okolností, než ke kterým postupně dospěly soudy obou stupňů. Vzhledem k výše uvedenému shrnul státní zástupce, že dovolatel napadenému usnesení, jakož i řízení, jež předcházelo jeho vydání, nevytkl žádnou vadu, která by zakládala některý z taxativně stanovených důvodů dovolání, zakotvených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. [včetně dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uplatněného prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., o které dovolatel opřel svůj mimořádný opravný prostředek], a proto navrhl, aby Nejvyšší soud postupoval podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. s odůvodněním, že bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. ř. Dále státní zástupce upozornil, že podle ustanovení §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. může Nejvyšší soud učinit rozhodnutí o odmítnutí dovolání v neveřejném zasedání, aniž by k tomu byl nutný souhlas nejvyššího státního zástupce. Pro případ, že by Nejvyšší soud dospěl k závěru, že je namístě rozhodnout jiným způsobem, než je specifikován v ustanovení §265r odst. 1 písm. a) nebo b) tr. ř., vyjádřil z pověření nejvyšší státní zástupkyně souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. a je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Za dané situace se tak nelze s poukazem na označený dovolací důvod domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí vystavěno. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže o trestný čin nejde nebo jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě popsán.
Zločinu loupeže podle §173 odst. 1 tr. zák. se dopustí ten, kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci.
Z hlediska posuzovaného skutku nejsou námitky, tak jak je koncipoval ve svém dovolání O. Ch., právně relevantně uplatněny pod deklarovaným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a současně se jedná o námitky, které nelze právně relevantně uplatnit pod žádným ze zákonem taxativně stanovených dovolacích důvodů. Jedná se totiž především o námitky, jejichž prostřednictvím dovolatel zpochybnil skutkový děj, ke kterému soudy dospěly na základě řádně vedeného dokazování a předložil dovolacímu soudu k posouzení vlastní (pro něj příznivější) verzi skutkového děje, na jejímž základě se domáhá odlišné právní kvalifikace svého jednání. Přitom ze skutkové věty výroku o vině z rozsudku soudu prvního stupně je zřejmé, že dovolatel použil (pomocí nože) pohrůžku bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci (zboží v Penny Marketu). Soudy zejména v odůvodnění svých (přijatých) rozhodnutí jasně a pečlivě objasnily, proč uvěřily výpovědi poškozené (pracovnici ostrahy) V. a její výpověď považovaly ve všech směrech za věrohodnou, když tato je podporována i výpověďmi dalších svědkyň, které vypovídaly o dovolatelově dalším chování v předmětné prodejně a proč naopak považovaly obhajobu dovolatele za nevěrohodnou.
Námitky vznesené dovolatelem tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v tomto směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. Pokud by byly obsahem dovolání pouze tyto námitky, nezbylo by Nejvyššímu soudu než takto podané dovolání odmítnout podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než který je uveden v §265b tr. ř.
Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., který dovolatel též ve svém dovolání uplatnil, je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) §265b odst. 1 tr. ř. Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci (prvá alternativa) nebo již v řízení, které předcházelo rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů (druhá alternativa). Z obsahu podaného dovolání je zřejmé, že jej dovolatel uplatnil v jeho druhé alternativě s tím, že již rozhodnutí soudu prvního stupně spočívalo na nesprávném právním, respektive hmotně právním posouzení jeho jednání a byl tak tedy již v této části řízení dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Vzhledem k argumentaci, kterou dovolací soud již uvedl ve vztahu k dovolacímu důvodu podle §265 odst. 1 písm. g), je nutno dovolání považovat v této části za zjevně neopodstatněné a jako takové je podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout.
S ohledem na skutečnost, že předseda senátu soudu prvního stupně nevyhověl podnětu dovolatele k podání návrhu na přerušení výkonu trestu podle §265h odst. 3 tr. ř., touto částí dovolání se již dovolací soud nezabýval.
S poukazem na uvedené pak nezbylo Nejvyššímu soudu než takto podané dovolání odmítnout podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako dovolání zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání, když shledal, že pro konání veřejného zasedání nebyly splněny podmínky.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 3. listopadu 2010
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka