ECLI:CZ:NS:2010:3.TDO.1278.2010.1
sp. zn. 3 Tdo 1278/2010 -34
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. listopadu 2010 o dovolání podaném nejvyšší státní zástupkyní v neprospěch Ing. J. L. , proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, sp. zn. 55 To 78/2010 ze dne 11. května 2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 34 T 110/2006, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Liberci sp. zn. 34 T 110/2006 ze dne 22. října 2009 byla Ing. J. L. podle §226 písm. a) trestního řádu (dále jen tr. ř.) zproštěna obžaloby pro skutek, že „jako správkyně konkurzní podstaty v průběhu roku 2003 a 2004 zatajila a zamlčela podstatné skutečnosti ohledně příjmového pokladního dokladu ze dne 19. 6. 2002, ve kterém K. Š. potvrdil převzetí částky 2.500.000,- Kč v hotovosti od společnosti Agrokov CL s. r. o. na úhradu kupní ceny za prodané kusy hovězího dobytka a dále zamlčela sdělení K. Š. ze dne 22. 5. 2003, ve kterém připustil správkyni konkurzní podstaty, že tyto peníze převzal, tedy přesto, že věděla, že kupní cena byla uhrazena dne 30. 4. 2004 v obci K. L., okr. L., písemně odstoupila od smlouvy ze dne 20. 3. 2002 uzavřené mezi společnostmi Agrogalas F. a. s. a Agrokov CL s. r. o., zahrnula hovězí dobytek v množství 467 kusů hovězího dobytka zahrnutého do konkurzní podstaty společnosti Farmy F. a. s., dříve Š. zemědělská a. s. a tímto jednáním způsobila společnosti ROVS s. r. o. škodu ve výši 4.794.105,- Kč, neboť ta byla v té době vlastníkem předmětného hovězího dobytka,“ čímž měla spáchat trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákona (zák. č. 140/1960 Sb., trestního zákona účinného do 31. 12. 2009, dále jen tr. zák.), neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byla stíhána. Současně bylo rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody.
O odvolání příslušné státní zástupkyně (a poškozené ROVS s. r. o.) rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením sp. zn. 55 To 78/2010 ze dne 11. května 2010 tak, že odvolání poškozené zamítl podle §253 odst. 1 tr. ř. a odvolání státní zástupkyně odmítl podle §256 tr. ř.
Proti výše uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu podala v neprospěch Ing. J. L. dovolání nejvyšší státní zástupkyně (dále jen dovolatelka), a to včas, jako osoba oprávněná, a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označila ty, které jsou uvedeny v §265b odst. 1 písm. g) a l ) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku dovolatelka uvedla, že v průběhu trestního řízení bylo zjištěno, že dne 20. 3. 2002 byla mezi společností Agrogalas F. a. s. jako prodávajícím zastoupenou jejím tehdejším předsedou představenstva K. Š. a Agrokov CL s. r. o. jako kupujícím uzavřena kupní smlouva o prodeji 335 ks krav a 474 ks mladého skotu uvedeného v příloze smlouvy za kupní cenu 2.900.000,- Kč bez DPH, která měla být uhrazena na základě faktury nejpozději do 31. 12. 2002. Dne 1. 8. 2002 byla společností A grogalas F. a. s. vystavena faktura na částku 3.045.000,- Kč se splatností do 31. 12. 2002. Dne 7. 1. 2003 byl na společnost Agrogalas F. a. s. prohlášen konkurz, správcem konkurzní podstaty byla ustanovena obviněná. Dne 30. 4. 2004 došlo k tomu, že skončil nájem společnosti Agrokov CL s. r. o. v objektech pronajímatele společnosti Agrogalas F. a. s. v K. L., D. a P.. Obviněná jako správkyně konkurzní podstaty společnosti Agrogalas F. a. s. k uvedenému dni písemně odstoupila od kupní smlouvy ze dne 20. 3. 2002 mezi společnostmi Agrogalas F. a. s. a Agrokov CL s. r. o. z důvodu, že nedošlo k úplnému uhrazení kupní ceny a je doložena pouze úhrada částky 545.000,- Kč ze dne 2. 9. 2002. Do konkurzní podstaty úpadce pak sepsala krávy a mladý skot zajištěný na farmách v D. a K. L. nalezený v průběhu dalších dnů na pastvinách společnosti Agrokov CL s. r. o. a společnosti ROVS s. r. o. Těmto společnostem byla dána 30-ti denní lhůta k podání vylučovací žaloby, obviněná však již dne 1. 5. 2004 prodala 467 ks dobytka zahrnutého dne 30. 4. 2004 do konkurzní podstaty za částku 2.640.750,- Kč společnosti Š. zemědělská. Zřejmé je dle dovolatelky také to, že existuje příjmový doklad ze dne 19. 6. 2002, podle kterého společností Agrogalas F. a. s. byla od společnosti Agrokov CL s. r. o. přijata částka 2.500.000,- Kč, jako úhrada faktury, tento je opatřen podpisem tehdejšího předsedy představenstva společnosti Agrogalas F. a. s. K. Š. Dovolatelka poukázala na skutečnost, že podle provedených důkazů měla skutečně obviněná ke dni 30. 4. 2004 hodnověrný poznatek, že K. Š. za společnost Agrogalas F. a. s. převzal dne 19. 6. 2002 částku 2,5 mil. Kč, jako úhradu části kupní ceny dobytka na základě kupní smlouvy výše uvedené. Podle dovolatelky tak v kontextu s nespornou úhradou zbylé části kupní ceny si byla dovolatelka vědoma toho, že kupní cena byla s největší pravděpodobností kupujícím zaplacena a za dané situace nebyl důvod ke dni 30. 4. 2004 od uvedené kupní smlouvy odstupovat a činit následné výše popsané kroky. Skutečnost, že obviněná měla dostatek informací pro závěr uvedený výše, dovolatelka dovodila zejména z výpovědí V. K. a M. Č. a dále z odpovědi K. Š. ze dne 22. 5. 2003 na dotaz obviněné ze dne 28. 4. 2003, ze které vyplývalo, že je možné, že částku 2,5 mil. Kč převzal. Současně dovolatelka poukázala na skutečnost, že se obviněná v trestní věci K. Š. ohledně zpronevěry částky 2,5 mil., jako správkyně konkurzní podstaty připojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody. Je tak zřejmé, že závěr nalézacího soudu, spočívající v tom, že se nepodařilo vyvrátit obhajobu obviněné, je v rozporu s provedenými důkazy. Dovolatelka tak uzavřela, že v důsledku jednostranného hodnocení provedených důkazů (zjevně jen ve prospěch obviněné) existuje extrémní rozpor mezi důkazy tak, jak byly provedeny, a skutkovými i právními zjištěními, které byly nalézacím soudem dovozeny. Proto také právní závěr nalézacího soudu spočívá na nesprávném hmotně právním posouzení skutku a zakládá tak důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dodala, že výše naznačený extrémní nesoulad má za následek porušení základních práv a svobod dotčením principů řádného a spravedlivého procesu. Navzdory tomu byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, zamítnut řádný opravný prostředek podaný státní zástupkyní, v čemž je dovolatelkou spatřován dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. v jeho druhé alternativě. Vzhledem k výše uvedenému proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) podle §265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. za podmínky uvedené v §265p odst. 1 tr. ř. 1. zrušil dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 11. 5. 2010, sp. zn. 55 To 78/2010, a rovněž jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 22. 10. 2009, sp. zn. 34 T 110/2006, jakož i všechna rozhodnutí na ně obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Liberci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně vyjádřila svůj výslovný souhlas s tím, aby za podmínek §265r odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud projednal dovolání v neveřejném zasedání a pro případ, že by Nejvyšší soud shledal podmínky pro jiné rozhodnutí, vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
K takto podanému dovolání se písemně vyjádřila Ing. J. L. prostřednictvím svého právního zástupce. V tomto svém vyjádření uvedla, že soud prvního stupně provedl důkazy, na které ve svém podání upozorňuje dovolatelka a tyto důkazy vyhodnotil jak samostatně, tak i v souvislostech s ostatními provedenými důkazy a dospěl ke skutkovému a právnímu zjištění, že nebylo prokázáno, že by obviněná věděla, že celá kupní cena předmětného stáda skotu byla uhrazena. V další části svého podání zopakovala závěry soudu nalézacího i odvolacího. Zdůraznila, že dovolání jakožto mimořádný opravný prostředek je zaměřeno na případné vady právního charakteru a není tak možné přezkoumávat skutková zjištění soudu prvního stupně tak, jak činí dovolání, které vytýká soudu prvního stupně i to, že neprovedl některé důkazy (výslech svědka M., informace z trestního řízení K. Š.). Poukázala dále na skutečnost, že správnost jak skutkových, tak právních závěrů soudu prvního stupně potvrdil i soud odvolací. Vyjádřila nesouhlas s tvrzením dovolatelky, že došlo k jednostrannému hodnocení důkazů ve prospěch obviněné a že došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem navrhla, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. takto podané dovolání odmítl a v případě, že tak neučiní, aby podle ustanovení §265j tr. ř., předmětné dovolání z důvodu absence dovolacího důvodu jak podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tak i dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. zamítl. Současně vyjádřila souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. a je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Za dané situace se tak nelze s poukazem na označený dovolací důvod domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí vystavěno. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže o trestný čin nejde nebo jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě popsán.
Trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. se dopustí ten, kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.
Z hlediska předmětného skutku takto námitky vznesené dovolatelkou nelze mít za právně relevantně uplatněné z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť dovolatelka jejich prostřednictvím pouze zpochybnila způsob, jakým soudy (ve věci činné) hodnotily provedené důkazy a snažila se prosadit vlastní hodnocení soudy učiněných skutkových zjištění, kdy teprve takto by bylo možné dospět k závěru (skutkovému i právnímu), že se obviněná Ing. J. L. dopustila jí přisuzovaného trestného činu. Obecné soudy (zejména soud prvního stupně) však v odůvodnění svých (přijatých) rozhodnutí jasně a pečlivě vysvětlily, jak jednotlivé (ve věci provedené) důkazy hodnotily a proč dospěly k závěru, že nebylo prokázáno, že by obviněná někomu zatajila nebo zamlčela podstatné skutečnosti ohledně příjmového dokladu ze dne 19. 6. 2002, když po celou dobu jednala se zástupci společnosti Agrokov CL s. r. o. (zároveň i ROVS s. r. o.) o předmětném dokladu. Stejně tak nebylo prokázáno, že by někomu zamlčela nebo zatajila sdělení K. Š., ve kterém připustil uhrazení této částky, neboť tento dopis je vágní a jednoznačný závěr o uhrazení části kupní ceny z něj učinit nelze. Soudy zdůvodnily, proč uvěřily obhajobě obviněné, že nevěděla, že celá kupní cena byla uhrazena, když tato řádně zdůvodnila, proč předmětnému příjmovému dokladu a písemnému vyjádření nevěřila a stejně tak, proč uvěřily tvrzení obviněné ohledně připojení se k trestnímu řízení vůči K. Š. s nárokem na náhradu škody. Nezbývá, než uvést, že soudy hodnotily i výpovědi svědků M. Č. a V. K. (na které poukázala dovolatelka ve svém podání), které v souvislosti s ostatními (ve věci provedenými) důkazy vyhodnotily ve prospěch obviněné, když ve věci byla provedena celá řada důkazů jako výpovědi svědků Ing. V. P., Ing. K., L. K., znalce Ing. Č., D. R., K. J. a dále listinných důkazů (zejména smlouva ze dne 20. 3. 2002, odstoupení od smlouvy ze dne 30. 4. 2004, zálohová faktura, pokladní doklad ze dne 19. 6. 2002, dopis ze dne 27. 1. 2003, výzva K. Š.). Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v tomto směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. Nejvyšší soud neshledal ve věci žádný, natož pak (dovolatelkou namítaný) extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a právním posouzením skutku na straně druhé, který jediný by mohl v řízení o dovolání odůvodnit zásah do skutkových zjištění soudu prvého stupně a soudu odvolacího. Pokud by byly obsahem podaného dovolání pouze tyto námitky, nezbylo by Nejvyššímu soudu takto podané dovolání odmítnout podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., jako dovolání podané z jiného důvodu, než který je uveden v §265b tr. ř.
Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) §265b odst. 1 tr. ř. Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci (prvá alternativa) nebo již v řízení, které předcházelo rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů (druhá alternativa). Dovolatelka jej uplatnila v jeho druhé alternativě s tím, že bylo zamítnuto odvolání příslušné státní zástupkyně proti rozhodnutí soudu prvního stupně, i když již v předcházejícím řízení byl dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť již rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném hmotně právním posouzení skutku. S ohledem na skutečnost, že dovolací soud neshledal, že by vůbec byl dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nemohlo tedy dojít ani k naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., a proto je v tomto směru podané dovolání zjevně neopodstatněným.
S poukazem na uvedené pak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání odmítnout podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 24. listopadu 2010
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka