ECLI:CZ:NS:2010:3.TDO.313.2010.1
sp. zn. 3 Tdo 313/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 7. dubna 2010 o dovolání podaném M. Č. , proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 23 To 564/2009 ze dne 13. 8. 2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 31 T 28/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 31 T 28/2008 ze dne 23. 6. 2009 byl dovolatel uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 písm. b) trestního zákona (dále jen tr. zák.) ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., a dále trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za výše uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyřiceti měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen trest propadnutí věci podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák., a to věcí konkrétně specifikovaných ve výroku citovaného rozsudku a bylo též rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody. Týmž rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu dalšího obviněného P. W. Naproti tomu byli M. Č. i P. W. podle §226 písm. c) trestního řádu (dále jen tr. ř.) zproštěni obžaloby pro skutek, v němž byl spatřován trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. a), písm. b) tr. zák. ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., trestný čin poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., jichž se měli dopustit společně s L. W., roz. T., neboť nebylo prokázáno, že by tento skutek spáchali.
O odvolání M. Č. (a P. W.) rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem sp. zn. 23 To 564/2009 ze dne 13. 8. 2009 tak, že napadený rozsudek z podnětu obou podaných odvolání zrušil podle §258 odst. 1 písm. b), c) tr. ř. v celém rozsahu a podle §259 odst. 3 písm. a), b) tr. ř. sám znovu rozhodl tak, že uznal dovolatele vinným pod body 1) – 3) citovaného rozsudku trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zák. dílem dokonaným, dílem ukončeným ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., z části ve spolupachatelství podle 9 odst. 2 tr. zák., a trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., z části ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za výše uvedené trestné činy byl dovolatel odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyřiceti měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen trest propadnutí věci podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák., a to věcí konkrétně specifikovaných ve výroku citovaného rozsudku. Současně bylo rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody. Dále byli dovolatel a P. W. zproštěni podle §226 písm. c) tr. ř. obžaloby pro skutky, v nichž byl společně s dalšími skutky spatřován pokračující trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. a), b) tr. zák., dílem dokonaný, dílem ukončený ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., ve spolupachatelství podle 9 odst. 2 tr. zák. a trestný čin poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., neboť nebylo prokázáno, že tyto skutky spáchali.
Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích podal M. Č. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V tomto svém mimořádném opravném prostředku dovolatel uvedl, že jediným důkazem proti jeho osobě je pachová stopa, která byla sejmuta při ohledání místa činu na poště V., přičemž však byla sejmuta delší dobu po předpokládaném vloupání a nikoli jako úkon, jímž bylo zahájeno vyšetřování, kdy dle jeho názoru muselo zcela zřejmě dojít k vyvětrání pachové stopy, což dokládá vyjádřením odborníka policie před soudem, ze kterého zároveň vyplynulo, že nelze sejmout pachovou stopu tam, kde byla použita chemikálie. Dále uvedl, že hasák, který byl zajištěn v jeho bydlišti a byl použit k rozlomení vložky FAB na poště V., byl spoluobžalovaného W. Z výše uvedeného dovolatel dovodil, že nedošlo ke správnému zhodnocení důkazů a že tak došlo k nesprávnému právnímu posouzení věci. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) „rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 8. 2009, č. j. 23 To 564/2009 zrušil v plném rozsahu a věc vrátil k dalšímu řízení.“
K takto podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství České republiky (dále jen státní zástupce). V tomto svém vyjádření uvedl, že dovolatelem uplatněné námitky směřují výlučně proti hodnocení důkazů vztahujících se ke skutku pod bodem 3/ rozsudku, čímž dovolání fakticky napadá soudem učiněná skutková zjištění. Údajná nesprávná skutková zjištění však důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ani podle žádného jiného dovolacího důvodu podle §265b tr. ř. být nemohou. Z výše uvedených důvodů proto navrhl, aby Nejvyšší soud takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, jako podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Upozornil, že navrhované rozhodnutí lze podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinit v neveřejném zasedání, s jehož konáním souhlasil i pro případ jiného rozhodnutí ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. a je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Za dané situace se tak nelze s poukazem na označený dovolací důvod domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí vystavěno. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže o trestný čin nejde nebo jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě popsán.
Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních a je takto zjištěným skutkovým stavem vázán. Povahu právně relevantních námitek nemohou mít tedy takové námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká neúplnost provedeného dokazování. Nejvyššímu soudu tedy nepřísluší v rámci dovolacího řízení hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle §2 odst. 5 tr. ř., ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 6 tr. ř. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumávání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen proto, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět. Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů.
Námitky uplatněné dovolatelem nejsou proto v posuzované věci uplatněny právně relevantně a to ani v souvislosti s užitým dovolacím důvodem. To proto, že se jedná o námitky ryze skutkového charakteru, jejichž prostřednictvím dovolatel zpochybnil (ve věci provedené) dokazování a předestřel dovolacímu soudu vlastní (pro něj příznivější) verzi skutkového děje. Přitom soudy zejména v důvodech přijatých rozhodnutí pečlivě a srozumitelně vysvětlily, z jakých důkazů vycházely, jak jednotlivé (ve věci provedené) důkazy hodnotily a proč neuvěřily obhajobě dovolatele. Co se týče dovolatelem zpochybňované pachové stopy, tato byla sejmuta z předmětu, s nímž bylo pachatelem zjevně manipulováno, přičemž při jejich sejmutí ani při jejich následném vyhodnocování nebylo shledáno dovolatelem namítané znehodnocení této stopy. Též nástroj, který byl při tomto trestném činu použit, byl zajištěn z dispozice dovolatele.
Námitky vznesené dovolatelem tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v tomto směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.
S poukazem na uvedené proto Nejvyšší soud takto podané dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 7. dubna 2010
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka