ECLI:CZ:NS:2010:3.TDO.835.2010.3
3 Tdo 835/2010-I -59
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne 10. listopadu 2010 v rámci řízení o dovolání podaném D. K., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 4 To 4/2010 ze dne 23. 2. 2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 10 T 7/2009, takto:
Podle §265 l odst. 4 trestního řádu z důvodů uvedených v §67 písm. c) trestního řádu se obviněný D. K. bere do vazby.
Odůvodnění:
V rámci rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 10 T 7/2009 ze dne 13. 11. 2009 v trestní věci vedené proti obviněnému D. K. byl tento shledán vinným pokusem trestného činu vraždy podle §8 odst. 1, §219 odst. 1, odst. 2 písm. a), e) trestního zákona (dále jen tr. zák.) i trestnými činy porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, odst. 2 tr. zák. a poškozování cizí věci podle §257 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zák., jichž se podle citovaného rozsudku dopustil tím, že „po předchozích výhrůžkách prostřednictvím SMS, adresovaných své bývalé manželce A. K., dne 4. 4. 2009 kolem 01.00 hod. v obci H., rozbil skleněnou výplň uzamčených bočních vstupních dveří a za užití klíčů, které byly v zámku z vnitřní strany dveří, vnikl do rodinného domu manželů M. a M. S., kde vzbudil svého syna, který spal v přízemí domu, požadoval po něm, a to i za užití násilí, aby mu sdělil, kde je jeho matka A. K., a poté, kdy se od něho dozvěděl, že není doma, v jí užívané ložnici polil alkoholem, který vzal z ledničky, šatníkovou skříň a koberec kolem postele a zapálil je, přestože předpokládal, že v domě spí jeho další syn, nezletilý, a rodiče jeho bývalé manželky M. a M. S., když fakticky se v domě nacházeli pouze nezletilý a M. S., a věděl, že v důsledku takto založeného požáru mohou tyto osoby uhořet nebo se udusit zplodinami hoření, přičemž s tímto následkem byl při následném opuštění domu srozuměn; ke smrti jmenovaných nedošlo pouze vzhledem k včasnému ohlášení požáru, které učinil Z. B., jehož požádal o pomoc D. K. ml.; požárem obžalovaný způsobil škodu M. a M. S. na jejich rodinném domě, jehož hodnota činila 3.788.040,- Kč škodu ve výši nejméně 751.123,- Kč a další škodu zničením vybavení domu a věcí ve výši nejméně 143.600,- Kč, z toho ve výši nejméně 30.000,- Kč ke škodě A. K.“. Za to byl odsouzen podle §219 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti roků a pro jeho výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Dále bylo rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody.
O odvolání D. K. rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Olomouci rozsudkem sp. zn. 4 To 4/2010 ze dne 23. 2. 2010 a to tak, že podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 trestního řádu (dále jen tr. ř.) napadený rozsudek částečně zrušil, a to ve výroku o trestu a následně podle §259 odst. 3 tr. ř. při nezměněných výrocích o vině a náhradě škody nově rozhodl tak, že D. K. odsoudil podle §219 odst. 2 tr. zák., za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvanácti let a šesti měsíců a pro výkon takto uloženého trestu jej zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou.
Usnesením Nejvyššího soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud) sp. zn. 3 Tdo 835/2010 ze dne 10. 11. 2010 byl (z podnětu obviněného D. K.) podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušen rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 4 To 4/2010 ze dne 23. 2. 2010. Současně byla zrušena též všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. bylo Vrchnímu soudu v Olomouci přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle §265 l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
Protože se na D. K. vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zrušil, stal se další výkon trestu na podkladě tohoto rozsudku nepřípustným. Nejvyšší soud proto rozhodl ve smyslu citovaného ustanovení §265 l odst. 4 tr. ř. zároveň o vazbě. Přitom dospěl k závěru, že u D. K. trvá i v nynějším stadiu řízení důvod vazby podle §67 písm. c) tr. ř. To proto, že D. K. byl v minulosti soudně trestán, a to zejména na základě rozsudku Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. 12 T 72/2008 ze dne 29. 7. 2008, který nabyl právní moci dne 6. 9. 2008, kdy byl uznán vinným trestným činem týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle §215a odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák. a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání dva a půl roku, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř roků za současného vyslovení dohledu a uložení omezení spočívající v zákazu nadměrného požívání alkoholických nápojů. Přitom z popisu předmětného rozhodnutí je zřejmé, že poškozenou v této věci byla právě jeho bývalá manželka A. K., na níž se takového jednání dopouštěl od října roku 2005 do června roku 2007. Lze tak spolehlivě dovodit, že jeho agrese ve vztahu k bývalé manželce má zjevně narůstající tendenci. Je tak zřejmé, že D. K. má zřetelné sklony k vážnému protiprávnímu (trestnému) jednání právě ve vztahu k bývalé manželce, když takovéto jednání pokračuje a jeho závažnost narůstá. Uvedené skutečnosti tak odůvodňují obavu, že obviněný bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, stejně jako závěr, že účelu vazby nelze dosáhnout jiným opatřením. Vzhledem k tomu, Nejvyšší soud rozhodl podle §265 l odst. 4 tr. ř. o vzetí obviněného D. K. do vazby z důvodů uvedených v §67 písm. c) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. listopadu 2010
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka