ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.136.2008.1
sp. zn. 30 Cdo 136/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobkyně A. W. , zast. advokátem, proti žalovanému L. Š., zast. advokátem, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 28/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchní soudu v Praze ze dne 17. října 2006, č. j. 1 Co 100/2006 – 80, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchní soudu v Praze v záhlaví označenému, jímž byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2005, č. j. 37 C 28/2004 – 59, kterým byla zamítnuta žaloba způsobem ve výroku uvedeným a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, a jímž rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení, ve věci samé není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť ač dovolatelka ve svém dovolání odkazuje na dovolací důvod ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., t. j. že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, právní otázku, jež by měla být v dané věci zásadně významná, v podaném dovolání nevymezuje. Z obsahu dovolání je zřejmé, že dovolatelka výslovně nesouhlasí s tím, jak byl zjištěn skutkový stav a hodnoceny provedené důkazy; v tomto směru polemizuje se závěry soudů obou stupňů a předkládá vlastní verzi jí zhodnocených důkazů. Dovolatelka ovšem přehlíží, že uplatnění dovolacího důvodu mířícího proti skutkovým zjištěním je ve smyslu §241a odst. 3 o. s. ř. vyloučeno.
Dovolání proti výroku rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení, které má povahu usnesení (§167 odst. 1 o. s. ř.) občanský soudní řád nepřipouští (srv. §236 až §239 o. s. ř., a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, roč. 2003).
Protože dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 část věty před středníkem, neboť žalobkyně s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 14. ledna 2010
JUDr. Karel P o d o l k a , v. r.
předseda senátu