ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.1639.2010.1
sp. zn. 30 Cdo 1639/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobců a) J. P. , b) L. B. , c) M. B. a d) B. V. , všech zastoupených JUDr. Ludvíkem Ševčíkem mladším, advokátem se sídlem v Brně, Kobližná č. 19, proti žalovanému Ing. P. K. , zastoupenému JUDr. Zdeňkem Bauerem, advokátem se sídlem v Brně, Kotlářská 34, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 73/2008, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. listopadu 2009, č.j. 1 Co 185/2009-81, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit každému z žalobců na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 7.860,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ludvíka Ševčíka mladšího, advokáta se sídlem v Brně, Kobližná č. 19.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o.s.ř.):
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 6. května 2009, č.j. 24 C 73/2008-51, uložil žalovanému zaplatit každému ze žalobců částku 50.000,- Kč jako náhradu nemajetkové újmy podle §13 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „o.z.,“) a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne ze dne 25. listopadu 2009, č.j. 1 Co 185/2009-81, rozsudek soudu prvního stupně podle §219 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dne 5. března 2010 dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., přičemž jako dovolací důvod uvádí, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Navrhuje, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
K podanému dovolání se vyjádřili žalobci a navrhli jeho odmítnutí pro nepřípustnost.
Dovolací soud za situace, kdy napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 25. listopadu 2009, přihlédl k čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od. 1. července 2009.
Podle ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,
a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,
b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,
c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o.s.ř. není dovolání podle §237 odst. 1 o.s.ř. přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč a v obchodních věcech 100.000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží,
Jak vyplývá z výroku napadeného rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, bylo jím rozhodnuto (ve věci nikoliv obchodní) o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 50.000,- Kč u nároku každého žalobců. Nejvyššímu soudu ČR proto nezbylo, než dovolání odmítnout jako nepřípustné podle §243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s §218 písm. c) téhož zákona, aniž se tak mohl zabývat důvody tohoto dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 a 146 odst. 3 o.s.ř., když v dovolacím řízení žalobcům vznikly náklady spojené s jejich zastoupením advokátem, spočívající v paušální odměně ve výši 6.250,- Kč u každého z žalobců [srov. §2 odst. 1, §6 odst. 1. písm. a), §10 odst. 3, §14 odst. 1, a §17 písm. b) a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění po novele provedené vyhláškou č. 277/2006 Sb. účinné od 1. 9. 2006] a v paušální náhradě hotových výloh advokátovi v částce 300,- Kč (§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění po novele provedené vyhláškou č. 276/2006 Sb.). Celkem výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení činí u každého z žalobců 6.550,- Kč, která je po úpravě o 20% daň z přidané hodnoty představována částkou 7.860.- Kč (§137 odst. 3 o.s.ř.), což činí v případě všech čtyř žalobců dohromady celkem 31.440,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. listopadu 2010
JUDr. Pavel P a v l í k, v. r.
předseda senátu