ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.2538.2009.1
sp. zn. 30 Cdo 2538/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Miloše Holečka v právní věci žalobkyně České republiky – Ministerstva financí , se sídlem v Praze 1, Letenská 15, PSČ 118 00, proti žalovaným 1) M. S. , 2) P. K. , 3) A. V. , 4) P. D. , a 5) D. D. , zastoupeným JUDr. Hanou Klusáčkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Údolní 11, o neúčinnost právních úkonů, vedené u Okresního soudu Brno – venkov pod sp. zn. 20 C 36/2005, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. listopadu 2008, č.j. 27 Co 631/2006-93, takto:
Dovolání se odmítají.
Odůvodnění:
Okresní soud Brno-venkov (dále již „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 29. června 2006, č.j. 20 C 36/2005-53, rozhodl, že „namísto žalobce označeného jako Česká finanční, s.r.o., se sídlem V Jámě, Praha 1, IČO: 47450622, bude v řízení pokračováno se žalobcem označeným jako Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s., se sídlem Za Poříčskou branou 6/256, Praha 8, IČO: 49241494.“
Proti tomuto usnesení soudu prvního stupně podali žalovaní odvolání. V průběhu odvolacího řízení Krajský soud v Brně (dále již „odvolací soud“) usnesením ze dne 23. listopadu 2007, č.j. 27 Co 631/2006-67, podle §107 odst. 1 a 3 o.s.ř. rozhodl o tom, že v řízení bude pokračováno na straně žalobce s Českou konsolidační agenturou, se sídlem v Praze 7, Janovského 438/2, PSČ 170 06, IČ: 70109966. Poté odvolací soud usnesením ze dne 14. ledna 2008, č.j. 27 Co 631/2006-75, podle §107 odst. 1 a 3 o.s.ř. rozhodl, že v řízení bude pokračováno na straně žalobce s Českou republikou – Ministerstvem financí. Následně v záhlaví citovaným usnesením odvolací soud rozhodl o odvolání žalovaných proti výše označenému usnesení soudu prvního stupně, a to tak, že toto usnesení „se ve vztahu k žalobcem tvrzené pohledávce vyplývající ze Smlouvy o úvěru č. 04/p06/96 ze dne 2.5. 1966 ve znění Dodatku č. 1 z 3.7. 1997 uzavřené mezi P. D. jako dlužníkem a Podnikatelskou bankou, a.s. jako věřitelem, potvrzuje“ (výrok I.), a dále, že se uvedené usnesení soudu prvního stupně „ve vztahu k žalobcem tvrzené pohledávce vyplývající ze směnečného rukojemství čtvrtého žalovaného na směnce vlastní vystavené dne 22.5. 1995 Ing. Jiřím Hudečkem s doložkou »bez protestu« ve výši směnečného peníze 3.132.760,54 Kč, splatné 20.2. 2004, se zrušuje a věc se (v tomto rozsahu) vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.“
Proti posledně citovanému usnesení odvolacího soudu, a to do jeho výroku I., podali žalovaní dovolání. Namítají, že právo odporovat právnímu úkonu dlužníka není právem spojeným s pohledávkou ani s jejím příslušenstvím (právem hmotným), ale právem spojeným s postavením konkrétního věřitele, tj. právem osobním, procesním, které nelze postoupit. Předmětem postoupení byla pouze pohledávka. Žalobcem nebylo doloženo, že by na postupníka bylo jakkoli převedeno také právo původního věřitele (postupitele) odporovat právnímu úkonu dlužníka. Žalovaní mají za to, že postupník, tj. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. nemůže být v předmětné věci aktivně věcně legitimován, neboť právo odporovat právnímu úkonu dlužníka mu nepřísluší. Žalovaní dále vytýkají odvolacímu soudu, že dříve než rozhodl o jimi podaném odvolání, vydal usnesení o tom, že v řízení bude na straně žalobce pokračováno s nástupcem zaniklého původního žalobce (Česká finanční, s.r.o.), kterým je Česká konsolidační agentura, a po jejím zániku následně rozhodl usnesením ze dne 14. ledna 2008, č.j. 27 Co 631/2006-78 o tom, že v řízení bude na straně žalobce pokračováno s nástupcem, kterým je Česká republika – Ministerstvo financí. Teprve poté přistoupil k vlastnímu přezkumu napadeného prvoinstančního rozhodnutí a o podaném odvolání žalovaných rozhodl. Žalovaní však mají za to, že předmětem odvolacího řízení mělo být pouze přezkoumání rozhodnutí prvoinstančního soudu, který podle §107a o.s.ř. připustil, aby do řízení na místo původního žalobce (Česká finanční, s.r.o.) vstoupil Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. Odvolací soud nebyl oprávněn rozhodnout o tom, že na straně žalobce bude pokračováno v řízení s výše uvedenými nástupci původního žalobce, a to proto, že o takové otázce nebylo rozhodnuto přezkoumávaným rozhodnutím prvoinstančního soudu. Žalovaní mají za to, že když odvolací soud rozhodl o procesním nástupnictví podle §107 o.s.ř. po původním žalobci, avšak za situace, kdy přezkoumával rozhodnutí soudu prvního stupně o návrhu na vstup do řízení na straně dosavadního žalobce podle §107a o.s.ř., zatížil tím řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Z tohoto důvodu žalovaní dovozují osvědčení dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. a navrhují, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu ve výroku I. zrušil a rovněž zrušil předmětné usnesení soudu prvního stupně a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) konstatuje, že dovolání žalovaných proti výroku I. uvedeného usnesení odvolacího soudu je přípustné, avšak je zjevně bezdůvodné.
V posuzované věci se dovolací výtky žalovaných upínají k výroku I. usnesení odvolacího soudu, který v uvedeném rozsahu potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto, že namísto žalobce – Česká finanční, s.r.o, se sídlem shora, bude v řízení pokračováno se žalobcem – Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s., se sídlem rovněž shora uvedeným. V průběhu odvolacího řízení ovšem odvolací soud – s ohledem na zánik zmíněného postupníka – postupně dvakrát rozhodl o tom, s kým bude jednáno na straně žalobce s ohledem nejprve na zánik Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s. a následně s ohledem na zánik České konsolidační agentury. Proti těmto rozhodnutím žalovaní procesně nijak nebrojili. Za osvětlené procesní situace proto uvedené dovolací námitky byly v důsledku pravomocného usnesení odvolacího soudu ze dne 14. ledna 2008, č.j. 27 Co 631/2006-75, jímž bylo rozhodnuto, že v řízení bude pokračováno na straně žalobce s Českou republikou – Ministerstvem financí, a proti kterému v zákonné lhůtě nebylo podáno dovolání, konzumovány.
Nejvyššímu soudu proto nezbylo, než dovolání žalovaných podle §243b odst. 1 jako zjevně bezdůvodná odmítnout.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. května 2010
JUDr. Pavel P a v l í k , v. r.
předseda senátu