ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.3230.2010.1
sp. zn. 30 Cdo 3230/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a JUDr. Pavla Simona ve věci vyšetřovaného J. P. , o návrhu S. M. , o způsobilosti k právním úkonům, vedené u Městského soudu v Brně, pod sp.zn. 23 Nc 911/2009, o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. března 2010, č.j. 15 Co 61/2010 – 21, takto:
I. Dovolání navrhovatele se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243c odst.2 o. s. ř.) :
Navrhovatel se svým návrhem domáhal rozhodnutí soudu, jímž by vyšetřovaný Jiří Palla byl zcela zbaven způsobilosti k právním úkonům.
Městský soud v Brně usnesením ze dne 15. června 2009, č.j. 23 Nc 911/2009-10, které bylo doručeno zástup navrhovateli dne 29. června 2009, navrhovatele vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto rozhodnutí předložil soudu podle ustanovení §186 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) lékařské vysvědčení o duševním stavu vyšetřovaného. Po marném uplynutí lhůty usnesením ze dne 3. září 2009, č.j. 23 Nc 911/2009-14, řízení v této věci zastavil podle ustanovení §186 odst. 2 věty za středníkem o.s.ř. a rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání navrhovatele Krajský soud v Brně usnesením ze dne 9. března 2010, č.j. 15 Co 61/2010 – 21 usnesení soudu I. stupně potvrdil jako věcně správné a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal navrhovatel včasné dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §239 odst. 2 písm. a) o. s. ř. Uplatňuje dovolací důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., které výlučně spatřuje v tom, že postupem soudů mu bylo odepřeno právo na „soudní“ proces. Žádá o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta Mgr. F. D. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz čl. II., bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.).
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §186 odst. 2 o. s. ř., nepodal-li návrh na zahájení řízení státní orgán nebo zdravotnické zařízení, může soud uložit navrhovateli, aby do přiměřené lhůty předložil lékařské vysvědčení o duševním stavu osoby, o jejíž způsobilost k právním úkonům se jedná (dále jen „vyšetřovaný“); není-li v této lhůtě lékařské vysvědčení předloženo, soud zastaví řízení.
Navrhovatelem zmiňované ustanovení §239 odst. 2 písm. a) o. s. ř. stanoví, že dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §104 odst. 1 o. s. ř. Přípustnost dovolání podle tohoto ustanovení je však založena jen proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo řízení zastaveno pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Navrhovatel však přehlédl, že řízení v označené věci nebylo zastaveno v souladu s ustanovením §104 odst. 1 o. s . ř., ale na základě ustanovení §186 odst. 2 o.s.ř., podle něhož nepodal-li návrh na zahájení řízení státní orgán nebo zdravotnické zařízení, může soud uložit navrhovateli, aby do přiměřené lhůty předložil lékařské vysvědčení o duševním stavu osoby, o jejíž způsobilost k právním úkonům se jedná (dále jen "vyšetřovaný"); není-li v této lhůtě lékařské vysvědčení předloženo, soud zastaví řízení.
Ustanovení §237 až 239 o.s.ř., která vymezují případy přípustnosti dovolání pak případnou možnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno podle ustanovení §186 odst. 2 o.s.ř. věta za středníkem, neupravují. Z výše uvedeného plyne, že ustanovení §237 až 239 o. s. ř., která vymezují případy přípustnosti dovolání pak případnou možnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno podle ustanovení §186 odst. 2 o. s. ř. věta za středníkem, neupravují.
Protože tak není dán žádný z případů přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), dovolání jako nepřípustné odmítl (§243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s §218 písm. c/ téhož zákona), aniž by se mohl zabývat tvrzenými důvody zmatečnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.), a aniž by bylo třeba splnit podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.).
Podle §30 o. s. ř., účastníku, u něhož jsou splněny předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů. Podmínky pro osvobození od soudních poplatků jsou uvedeny v ust. §138 odst. 1 větě prvé o. s. ř., které stanoví, že na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňuji-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. V daném případě dovolatel napadá usnesení odvolacího soudu, proti němuž není z výše uvedených důvodů dovolání objektivně přípustné. Ze strany dovolatele tak jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, vylučující postup podle §30 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 a §146 odst. 3 o.s.ř., když dovolání navrhovatele bylo odmítnuto, avšak vyšetřovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. listopadu 2010
JUDr. František I š t v á n e k, v. r.
předseda senátu