ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.3487.2010.1
sp. zn. 30 Cdo 3487/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a JUDr. Pavla Simona, ve věci žalobce S. M. , proti žalované B. O. , o ochranu osobnosti, o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 43/2009, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. května 2010, č.j. 1 Co 98/2010-71, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst.2 o. s. ř.) :
Vrchní soud v Olomouci, jako soud odvolací, v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě, jako soudu prvního stupně, jímž tento soud zamítl návrh žalobce o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení právního zástupce z řad advokátů s odůvodněním, že žaloby na obnovu řízení a pro zmatečnost (v níž se o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení právního zástupce z řad advokátů žádá) nesměřují proti rozhodnutí ve věci samé, nýbrž směřují proti „usnesení vrchního soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení krajského soudu o nepřiznání osvobození od soudních poplatků v řízení o obnově řízení a pro zmatečnost podané proti usnesení vrchního soudu, kterým bylo (dříve) potvrzeno usnesení krajského soudu o nepřiznání osvobození od soudních poplatků v řízení o žalobě o obnově řízení a pro zmatečnost“. Soudy obou stupňů posoudily žaloby jako zjevně bezúspěšné uplatňování práva.
Proti tomuto usnesení podal žalobce rukou psané dovolání, z něhož lze usuzovat, že přípustnost dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci dovozuje z ust. §238a odst.1 písm.b) o. s. ř., §238 odst.1 písm.a) o. s. ř. a dovolací důvody podle §241a odst.2 písm. a),b) o. s. ř. spatřuje v tom, že postupem soudu mu byla odepřena práva na „soudní proces“ a soudní ochranu, právo jednat před soudem, být zastoupen advokátem, dochází k porušování jeho Listinou základních práv a svobod zajištěných práv. Dále soudu vytýká, že dosud nebyli předvoláni účastníci a v řízení tak dochází k průtahům, podle obsahu dovolání uplatňuje i námitku podjatosti proti předsedovi odvolacího senátu s pouhým poukazem na ust. §14 odst. 1, 2, 3 o. s. ř. Žalobce požádal o ustanovení konkrétního zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Z dovolání je dále zřejmé, kdo je činí, proti kterému rozhodnutí směřuje, je podepsáno a datováno. Žalobce navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz čl. II., bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Napadené usnesení není rozhodnutím ve věci samé, a proto přípustnost dovolání proti němu směřující nelze zvažovat podle §237 o. s. ř. Přípustnost dovolání proti tomuto usnesení nelze dovodit ani z §238, §238a či §239 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4.9.2003, sp.zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47, ročník 2006).
Jelikož tedy dovolání není přípustné podle žádného ustanovení o. s. ř., dovolací soud jej jako nepřípustné odmítl (§243b odst. 5 věty prvé a §218 písm. c/ o. s. ř.), aniž by se mohl zabývat námitkou podjatosti soudce (§242 odst.3 o.s.ř.), a aniž by bylo třeba žalobce vyzývat k zvolení si zástupce z řad advokátů (§241b odst.2 věta za středníkem o.s.ř.).
O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s tím, že žalované, která by měla podle §243b odst. 5 věty první a §146 odst. 3 o.s.ř. právo na jejich náhradu, takové náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 20. října 2010
JUDr. František I š t v á n e k , v. r.
předseda senátu