Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.11.2010, sp. zn. 30 Cdo 4177/2010 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.4177.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.4177.2010.1
sp. zn. 30 Cdo 4177/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce M. V. , zastoupeného JUDr. Lubomírem Poláchem, advokátem se sídlem v Frýdku-Místku, Zámecké náměstí 42, proti žalovaným 1) T. Z., 2) J. P. , 3) V. K. , 4) R. Z. , 5) J. Š. , 6) R. S. , 7) Z. B. , o ochranu osobnosti, ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 23 C 181/2009, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22.4.2010, č.j. 1 Co 70/2010-62, takto: Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22.4.2010, č.j. 1 Co 70/2010-62 a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11.3.2010, č.j. 23 C 181/2009-45 se zrušují a věc se vrací Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení. Odůvodnění: Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobce usnesením ze dne 22.4.2010, č.j. 1 Co 70/2010-62 potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11.3.2010, č.j. 23 C 181/2009-45, kterým bylo zčásti pro odmítnuto podání žalobce ze dne 8.8.2008, doplněné dne 27.1.2009 a to v rozsahu, v němž se žalobce proti žalovaným domáhal omluvy a v rozsahu v němž se proti žalovaným 2) až 7) domáhal ochrany osobnosti a náhrady nemajetkové újmy. Odvolací soud uzavřel, že přestože byl žalobce soudem prvního stupně vyzván, aby odstranil vady žaloby, neučinil tak a žaloba proto byla v uvedeném rozsahu správně odmítnuta. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včas podaným dovoláním, doplněným podáním ustanoveného advokáta. Namítá, že usnesení odvolacího soudu je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci podle ust. §241a odst.2 písm. a) o.s.ř. Odvolacímu soudu vytýká, že nerozhodl o námitce podjatosti vznesené proti soudcům soudu prvního stupně a vyjadřuje přesvědčení, že žaloba vytýkanými vadami ohledně neúplného vylíčení rozhodujících skutečností netrpěla a nebyl proto ani důvod pro její odmítnutí. Bez bližního poukazu namítá, že řádně neobdržel žádnou výzvu ani poučení soudu. Navrhl, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Při posuzování tohoto dovolání dovolací soud (§10a o.s.ř.) vycházel z ustanovení Čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatuje, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou, řádně zastoupenou advokátem podle ustanovení 241 odst.1 o.s.ř., dovolání bylo podáno ve lhůtě stanovené §240 odst.1 o.s.ř., má všechny obsahové a formální náležitosti požadované ustanovením §241a odst.1 o.s.ř. a je přípustné podle 239 odst. 3 o.s.ř. Dovolání je opodstatněné. Z ustanovení §242 o.s.ř. vyplývá, že právní úprava institutu dovolání obecně vychází ze zásady vázanosti dovolacího soudu podaným dovoláním. Dovolací soud je přitom vázán nejen rozsahem dovolacího návrhu, ale i uplatněným dovolacím důvodem. Současně je však v případech, je-li dovolání přípustné, povinen přihlédnout i k vadám uvedeným v ustanovení §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jak vyplývá z obsahu spisu a z napadeného rozhodnutí, právě tato vada poznamenala předmětné řízení. Podle ustanovení §30 odst. 1 věty první o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 téhož zákona), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů. Podle ustanovení §138 o.s.ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí (odst. 1). Přiznané osvobození předseda senátu kdykoli za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly (odst.2). Byl-li účastníku osvobozenému od soudních poplatků ustanoven zástupce, vztahuje se osvobození v rozsahu, v jakém bylo přiznáno, i na hotové výdaje a na odměnu za zastupování (odst. 3). Soudy obou stupňů přehlédly, že žalobce v podání ze dne 1.12.2009 (označeném jako stížnost na průtahy) v bodu II. tohoto podání požádal o „ustanovení zástupce z řad advokátů k ochraně svých práv a zájmů“. Na tuto žádost žalobce nebylo v řízení následně ze strany soudů reagováno. Jestliže účastník podá v zahájeném řízení žádost o ustanovení zástupce podle §30 o.s.ř., soud o ní musí rozhodnout před tím, než učiní další úkony v řízení. Protože soud prvního stupně žádost žalobce o ustanovení zástupce pominul a pro nedostatky žaloby, jež ani přes výzvu doručenou žalobci nebyly odstraněny, jeho žalobu odmítl, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. Na přezkoumávanou věc přitom nedopadají zásady vyjádřené v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. května 2005, sp.zn. 25 Cdo 218/2005, podle níž jestliže soud v souladu s procesními předpisy odmítl vadné podání účastníka, aniž rozhodl o jeho žádosti o ustanovení zástupce za situace, kdy předpoklady pro takový postup nebyly splněny z důvodu svévolného nebo zřejmě bezúspěšného uplatňování či bránění práva (§138 o.s.ř.), nejde o vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§241a odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. V posuzovaném případě však soudy obou stupňů věc takto neposuzovaly s tím, že s ohledem na obsahovou úroveň žaloby je takovýto závěr zatím předčasný. Z toho, co bylo uvedeno, vyplývá, že v daném případě byl naplněn dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil (§243b odst. 2 věta za středníkem o.s.ř.). Protože dovolací důvody, pro něž bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolací soud zrušil i toto rozhodnutí a věc vrátil Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta druhá o.s.ř.). K projednání věci nebylo nařízeno jednání (243a odst.1 o.s.ř.). Odvolací soud (soud prvního stupně) je vázán právním názorem dovolacího soudu (243d odst. 1 věta první o.s.ř. ve spojení s §226 odst. 1 téhož zákona). O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§243 odst. 1 věta druhá o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 18. listopadu 2010 JUDr. Pavel P a v l í k, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/18/2010
Spisová značka:30 Cdo 4177/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.4177.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§239 odst. 3 o. s. ř. ve znění od 01.07.2009
§30 o. s. ř.
§138 odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-10