ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.586.2010.1
sp. zn. 30 Cdo 586/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Miloše Holečka a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce B. R., jako právního nástupce Ing. B. R., zemřelého dne 22. září 2001, proti žalovanému BIOS, státnímu podniku Sedlčany , se sídlem v Sedlčanech, Havlíčkova č. 447, IČ 00662518, o zaplacení částky 494 674,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu Pro Prahu 7 pod sp. zn. 8 C 12/98, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. června 1999, č.j. 17 Co 310/99-61, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 31. března 1999, č.j. 8 C 12/98-49, zamítl návrh Ing. B. R., na obnovu řízení vedeného u téhož soudu pod sp.zn. 7 C 225/89 a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. června 1999 č.j. 17 Co 310/99-61, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 21. července 1999.
Proti uvedenému usnesení Městského soudu v Praze podal žalobce u soudu dne 21. července 1999 dovolání, doplněné podáním jeho tehdejšího zástupce ze dne 10. srpna 1999. Dovolatel navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno (stejně jako jemu předcházející usnesení Obvodního soudu Pro Prahu 7) a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. K dovolání nebylo podáno vyjádření.
Procesní spis byl dovolacímu soudu opětovně předložen soudem prvního stupně dne 12. února 2010 se zprávou, že konkursní řízení vedené proti žalovanému bylo pravomocně skončeno (ke dni 2. prosince 2009) s tím, že však v mezidobí žalobce zemřel (dne 22. září 2001).
Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 4. května 2010, č.j. 30 Cdo 586/2010-119, podle ustanovení §107 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s §243c odst. 1 téhož zákona rozhodl o tom, že v řízení bude pokračováno na straně žalobce s Bohdanem Richterem, narozeným dne 9. července 1956, synem původního žalobce.
S přihlédnutím k části dvanácté, hlavě první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým byl novelizován mimo jiné též občanský soudní řád, Nejvyšší soud České republiky, jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) věc projednal a rozhodl podle dosavadních právních předpisů, když dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti této novely občanského soudního řádu (dále opět jen "o.s.ř."). Uvedený procesní předpis je proto v tomto rozhodnutí užit ve znění účinném do 31. prosince 2000.
Dovolací soud shledal, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou (§240 odst. 1 o.s.ř.), zastoupenou advokátem (§241 odst. 1 o.s.ř.) a splňuje formální i obsahové znaky uvedené v §241 odst. 2 o.s.ř. Poté se zabýval otázkou přípustnosti tohoto dovolání.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravuje v prvé řadě ustanovení §238a o.s.ř. O žádný z případů v tomto ustanovení zmíněných však ve věci nejde (a žalobce se jich ani nedovolává). Použitelnost ustanovení §238a odst. 1 písm. a) o.s.ř. není dána proto, že usnesení odvolacího soudu není usnesením měnícím, nýbrž potvrzujícím, a napadené rozhodnutí nelze podřadit ani ustanovení §238a odst. 1 písm. b) až f) citovaného ustanovení. Vady řízení a rozhodnutí, s nimiž ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) a k nimž je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o.s.ř.), ze spisu nevyplývají.
Protože tedy podle ustanovení §238a a §237 odst. 1 o.s.ř. dovolání v posuzovaném případě přípustné není, zbývá posoudit podmínky přípustnosti dovolání vymezené v ustanovení §239 o.s.ř.
Ustanovení §239 o.s.ř. podmiňuje přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, tím, že jde o usnesení ve věci samé, a to bez zřetele k tomu, jde-li o případ, kdy vyslovení přípustnosti dovolání zvažuje odvolací soud (§239 odst. 1 o.s.ř.) nebo (za splnění podmínek určených v ustanovení §239 odst. 2 o.s.ř.) soud dovolací.
Pojem "věc sama" je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně jako věc, která je tím předmětem, pro nějž se řízení vede. V řízení, v němž jde o to rozhodnout spor o právo mezi účastníky, kteří stojí proti sobě v postavení žalobce a žalovaného, je tedy za věc samu (v teorii se uvádí také věc hlavní) pokládán nárok uplatněný žalobou, o němž má být v příslušném řízení věcně rozhodnuto ve smyslu §79 odst. 1 o.s.ř. (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. prosince 1997, sp.zn. 2 Cdon 774/97).
Rozhodnutí o povolení obnovy řízení (§234 odst. 1 o.s.ř.) je však rozhodnutím výlučně procesní povahy, protože je způsobilé založit účastníku jen právo procesní, totiž nové projednání věci podle ustanovení §235 odst. 1 o.s.ř. Rozhodnutí o povolení obnovy řízení tedy neřeší věc samu (vymezenou návrhem, případně žalobou), ale pouze jedinou - a to procesní - otázku, totiž zda věc sama bude v případném obnoveném řízení projednána znovu. Teprve v případě kladného zodpovězení této otázky, tedy nabude-li rozhodnutí o povolení obnovy právní moci, projedná soud v obnoveném řízení věc samu znovu, bez ohledu na to, že již bylo o ní pravomocně rozhodnuto (§159 odst. 3 o.s.ř.). V případě změny napadeného rozhodnutí ve věci samé je pak toto původní rozhodnutí nahrazeno novým.
Je proto odůvodněný závěr, že dovolání proti napadenému usnesení Městského soudu v Praze není přípustné. Z uvedeného důvodu nezbylo, než podané dovolání odmítnout (§118 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. ve spojení s §243b odst. 4 a 5 téhož zákona).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, a §151 o.s.ř., když žalobce nemá v daném dovolacím řízení nárok na jejich náhradu, zatímco žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. června 2010
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu