ECLI:CZ:NS:2010:32.CDO.1149.2009.1
sp. zn. 32 Cdo 1149/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně Frenn Trading B.V. , se sídlem 1077XX Amsterdam, Strawinskylaan 965 WTC, Nizozemské království, reg. číslo 16039519, zastoupené JUDr. Petrem Voříškem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 7, Argentinská 38/286, PSČ 170 00, proti žalovanému Ing. P. Ch. , zastoupenému JUDr. Richardem Mencnerem, advokátem se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Milíčova 12, PSČ 702 00, o zaplacení částky 5,000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 20 C 232/2005, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. února 2008, č. j. 51 Co 71/2008-109, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. září 2007, č. j. 20 C 232/2005-63, se zastavuje .
II. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. února 2008, č. j. 51 Co 71/2008-109, se odmítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 7. září 2007, č. j. 20 C 232/2005-63, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 5,000.000,- Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Žalovaný podal dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně i soudu odvolacího. Přípustnost dovolání opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), přisuzuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí ve věci samé řešení otázky, zda nepromlčení práva věřitele vůči ručiteli před promlčením práva vůči dlužníkovi podle ustanovení §310 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) a ustanovení §405 odst. 1 obch. zák. mají být ve vztahu k institutu ručení a řešení úpadku dlužníka aplikovány restriktivně. Dovolatel namítá, že je dán dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tedy, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Žalobkyně ve vyjádření k dovolání uvedla, že rozsudek odvolacího soudu považuje za věcně správný. Přihlášením pohledávky žalobkyně do konkursu prohlášeného na majetek úpadce přestala běžet promlčecí doba. K promlčení práva vůči dlužníkovi dosud nedošlo, nemohlo se proto promlčet právo věřitele vůči ručiteli (žalovanému).
Se zřetelem k době vydání rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 12. čl. II přechodných ustanovení zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony - občanský soudní řád ve znění účinném do 30. června 2009.
Dovolání je podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu. Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí soudu prvního stupně nelze úspěšně napadnout dovoláním. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle ustanovení §201 o. s. ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Protože nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti rozsudku soudu prvního stupně zastavil podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. (shodně srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné.
Přípustnost dovolání proti rozsudku, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, upravuje ustanovení §237 odst. 1 písm. b) a c) o. s. ř. O případ uvedený pod písmenem b) nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) Nejvyšší soud nemá, když dovolatel mu nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možné usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Otázku kladenou dovolatelem dovolací soud zodpověděl již v rozsudcích - na něž správně odkázal odvolací soud - ze dne 29. listopadu 2006, sp. zn. 29 Odo 1453/2005 a ze dne 14. prosince 2006, sp. zn. 29 Odo 1536/2006, v nichž formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož právním úkonem považovaným podle předpisu upravujícího soudní řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění práva v již zahájeném řízení, kterým se ve smyslu ustanovení §402 obch. zák. staví běh promlčecí doby, je podle ustanovení §20 odst. 8 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, i přihláška věřitelovy pohledávky v konkursu vedeném na majetek dlužníka. Uplatní-li věřitel nevykonatelnou pohledávku přihláškou podanou v konkursním řízení vedeném na majetek dlužníka a takto přihlášená a následně v konkursu řádně zjištěná pohledávka není za trvání konkursu zcela uspokojena, pak běh promlčecí doby ve vztahu k osobě dlužníka je třeba po dobu konkursního řízení posuzovat podle ustanovení §405 obch. zák. Ve vztahu k ručitelům pak platí ustanovení §310 obch. zák. a právo věřitele vůči ručitelům se nepromlčí před promlčením práva vůči dlužníku.
Jelikož od výše uvedeného právního závěru nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci, není dovolání přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.; proto dovolání žalovaného podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty v dané věci sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 10.000,- Kč podle ustanovení §3 odst. 1, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z náhrady za 20% daň z přidané hodnoty 2.060,- Kč a celkem činí 12.360,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 25. května 2010
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu